Centrální krystalické Alpy

Centrální krystalické Alpy, také Centrální Východní Alpy (německy Zentrale Ostalpen, italsky Alpi Centro-orientali) tvoří řada horských pásem ve středních Východních Alpách. Leží na území především Rakouska, dále Švýcarska, Itálie, Lichtenštejnska a Slovinska. Jedná se o nejvyšší část Východních Alp složenou z krystalických hornin.

Centrální krystalické Alpy
Zentrale Ostalpen
Alpi Centro-orientali
Piz Kesch (3 418 m), Albula
Nejvyšší bod4 049 m n. m. (Piz Bernina)
Nadřazená jednotkaVýchodní Alpy
SvětadílEvropa
StátRakousko Rakousko
Švýcarsko Švýcarsko
Itálie Itálie
Lichtenštejnsko Lichtenštejnsko
Slovinsko Slovinsko
Maďarsko Maďarsko
Horninyrula, břidlice
Souřadnice47° s. š., 13° v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

Pro pohoří jsou charakteristické ostré skalnaté hřebeny, štíty se strmými skalními stěnami, kary, jezera a hluboká trogová údolí.[1] Na západě začínají zaledněnými vrcholky pohoří Bernina a Silvretta. Směrem na východ pokračují rovněž vysokými Ötzalskými Alpami na něž navazují Stubaiské Alpy. Následují Zillertalské Alpy a nejvýchodněji zaledněná část celého systému Vysoké Taury. Na sever od Vysokých Taur leží Kitzbühelské Alpy. Dále na východ pak následují Nízké Taury, Lavanttalské Alpy a charakterem již jen středohorské Hory východně od řeky Mury.[2]

Geologie

Centrální krystalické Alpy jsou tvořeny především rulami, svory, žulami a jinými krystalickými břidlicemi.[2]

Členění
Centrální krystalické Alpy

Související články

Reference
  1. KOLEKTIV AUTORŮ. Rakousko a Vídeň. 1. vyd. Praha: Olympia, 1999. 264 s. ISBN 80-7033-550-5. S. 7.
  2. VOTÝPKA, Jan. Fyzická geografie Evropy. Praha : Univerzita Karlova, 1994. 256 s. ISBN 80-7066-931-4. S. 208 - 209.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.