Silvretta

Silvretta je pohoří rozkládající se na území dvou států, Rakouska a Švýcarska (větší část). Plocha masivu je 900 km². V celém pohoří najdeme na 50 třítisícových vrcholů a 120 menších ledovců. Všechny významné vrcholy a největší ledovce se nacházejí v hlavním alpském hřebeni. Nejvyšším vrcholem je, ve Švýcarsku ležící, Piz Linard (3 411 m).

Silvretta
Silvretta
Nejvyšší bod3 411 m n. m. (Piz Linard)
Nadřazená jednotkaVýchodní Alpy
Sousední
jednotky		Plessurské Alpy, Verwall, Samnaunské Alpy, Sesvenna, Rätikon, Albula
SvětadílEvropa
StátRakousko Rakousko
Švýcarsko Švýcarsko
Horninyrula, břidlice, vápenec
PovodíInn, Trisanna
Souřadnice46°52′ s. š., 10°7′ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Piz Linard
Piz Buin

Poloha

Jižní hranici tvoří řeka Inn, protékající Dolním Engadinem. Na západě odděluje Silvrettu údolí Schlappintal a Gargellental, od sousedního masivu Rätikonu. Sever pohoří vymezuje vysokohorská silnice Silvretta Hochalpenstrasse, vedoucí dvěma velkými údolími – Montafon a Paznautal. Východní hranice je tvořena tokem potoků Fimerbach a Brancia, oddělující Silvrettu od skupiny Samnaunské Alpy.

Geografie

Odborná alpská literatura dělí masiv Silvretty na 20 samostatných celků. Je však poměrně nepodstatné, protože se téměř bez výjimky jedná o samostatné vrcholy či velmi malé skupiny.

Významné vrcholy

V pohoří Silvertta najdeme na 300 pojmenovaných vrcholů. Zde nejvýznamnější z nich:

  • Piz Linard (3 411 m)
  • Fluchthorn, jižní vrchol (3 398 m)
  • Fluchthorn, centrální vrchol (3 397 m)
  • Grosser Piz Buin (3 312 m)
  • Fluchthorn, severní vrchol (3 309 m)
  • Verstanklahorn (3 297 m)
  • Piz Fliana (3 281 m)
  • Kleiner Piz Buin (3 255 m)
  • Silvrettahorn (3 244 m)
  • Chapütschin (3 232 m)
  • Augstenberg (3 228 m)
  • Schneeglocke (3 223 m)
  • Dreiländerspitze (3 197 m)
  • Großes Seehorn (3 121 m)
  • Großlitzner (3 109 m)
  • Flüela-Weißhorn (3 085 m)
  • Pischahorn (2 979 m)
  • Hohes Rad (2 934 m)
  • Vallüla (2 813 m)
  • Bielerspitze (2 545 m)

Ochrana přírody
Přehradní jezero Silvretta-Stausee
Jamtalhütte

Dvě části pohoří Silvretta jsou spravovány jako chráněná území:

  • Oblast Piz Arina vyhlášená v roce 1983 s plochou 4 936 ha. Zasahuje na švýcarské území pohoří jen v malé části. Významnější část je v Samnaunských Alpách. Chrání přírodní bohatství krajiny.
  • Oblast Silvretta-Vereina vyhlášená v roce 1983 s plochou 14 168 ha

Lyžařská oblast Silvretta Montafon

Silvretta Montafon vznikla spojením Montafon Hochjoch a Silvrette Nova. Lyžařská oblast nabízí přes 200 km sjezdových tratí všech obtížností, které jsou perfektně upravovány, ale také spoustu svahů s hlubokým prašanem pro vyznavače freeridu, z nichž se většina nachází na Silvretta Montafon Nova. Zajímavostí je také NovaPark, který se řadí k nejlépe vybaveným snowparkům v Evropě. Kromě sjezdovek se zde nachází také několik sáňkařských drah. [1]


Horské chaty
Rakouská část
  • Jamtalhütte (2 165 m), u města Galtür
  • Madlener Haus poblíž sedla Bielerhöhe
  • Saarbrücker Hütte u obce Partenen
  • Tübinger Hütte u města Gaschurn
  • Wiesbadener Hütte (2 443 m), poblíž sedla Bielerhöhe
Švýcarská část
  • Linardhütte u města Lavin
  • Fergenhütte u města Klosters
  • Seetalhütte (2 065 m), u města Klosters
  • Silvrettahütten (2 341 m) u města Klosters
  • Tuoihütte u města Guarda

Mapy
  • Kompass č. 41 (Silvretta / Verwallgruppe) – 1:50 000
  • LKS č. 249T (Tarasp) – 1: 50 000
  • Freytag a Berndt č. 373 (Silvretta Hochalpenstrasse / Piz Buin) – 1:50 000
Panorama pohoří Silvretta

Reference
  1. Silvretta Montafon na serveru Alpske

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.