Železniční trať Bakov nad Jizerou – Jedlová

Konsorcium velkostatkářů, podnikatelů a velké stavební firmy Vojtěcha Lanny, z něhož vznikla roku 1867 společnost Česká severní dráha (zkratka BNB) získalo koncesi pro stavbu trati 6. října 1865. Za částku 5 057 009 zlatých měla být postavena trať s nádražími i lokomotivami s vozy z Bakova do České Lípy a později dál na sever, do Rumburka. V roce 1866 stavitelé Vojtěch (Adalbert) Lanna a Johann Schebek zahájili práce ještě před oficiálním schválením projektu. Projekt byl později z iniciativy a za finančního přispění státu upraven, aby na trať navázala trasa z České Lípy na Benešov nad Ploučnicí a Děčín.[1] Stavbě napomohla i města na trase zakupováním akcií drážní společnosti.[2]

Železniční trať z Bakova až do České Lípy v délce 44,9 km byla otevřena 14. listopadu 1867 bez oslav. Toho dne přijel do České Lípy první vlak a o tři dny později odtud odjel pracovní vlak s dělníky a materiálem ke Špičáku, kde stavba pokračovala. O propagaci se postaral rakousko-uherský excísař Ferdinand I. Dobrotivý, který ještě nehotovou trať použil 9. října 1867 ze stanice Srní (ta mu sloužila řadu let při cestách na jeho zámek v Zákupech[3]) k jízdě zvláštním vlakem na Prahu a Brno. Nečekaným, ovšem zvládnutým problémem se ukázalo potřebné vybudování nového nádraží v Bakově, protože dosavadní na trati do Turnova nevyhovovalo. Bylo třeba vystřílet skálu poblíž zříceniny hradu Zvířetice a s pomocí 500 dělníků úsek vyčistit.[4] O necelé dva roky později, 16. ledna 1869 byl zprovozněn i navazující úsek o délce 54 km z hlavního nádraží v České Lípě na sever do Jedlové a Rumburka. Ve stanici Doksy byla pro prezidenta železniční společnosti hraběte Valdštejna zřízena čekárna zvaná hraběcí.[2]

Na začátku 20. století byla společnost Česká severní dráha zestátněna[5] a po roce 1918 se provozovatelem stal státní podnik Československé státní dráhy (ČSD). V období 1938-1945 byla trať začleněna do správy Německých říšských drah, po osvobození Československa se trať vrátila ČSD.

V roce 2015 byla přejmenována zastávka Jedlová zastávka na Nová Huť v Lužických horách (tento název již v minulosti v jeho německé variantě nesla).

Od 1. ledna 1993 byl provozovatelem trati státní podnik České dráhy, od 1. ledna 2003 Správa železniční dopravní cesty. V srpnu 2013 byl opravován železniční most mezi Skalicí u České Lípy a Novým Borem a měněny pražce u výhybky u stanice Jedlová. Po dobu oprav jezdila náhradní autobusová doprava.[6]

Po této trati v současnosti jezdí zejména osobní vlaky Bakov nad Jizerou – Česká Lípa hl. n., osobní vlaky Doksy – Jedlová a rychlíky linky R22 Kolín – Bakov nad Jizerou – Česká Lípa – Jedlová – Rumburk (v současné době provozuje Arriva), provozované v pravidelných intervalech.

Trať je využívána nejčastěji v letních měsících díky turisticky atraktivní oblasti Máchova kraje. I z tohoto důvodu bývají během letní sezony zřizovávána přímá spojení Doks např. s Prahou nebo Libercem.[7]

• 
  Stanice v Bakově nad Jizerou
• 
  Stanice v Malé Bělé
• 
  Nádraží v Bělé pod Bezdězem
• 
  Bezděz
• 
  Nádraží v obci Okna
• 
  Nádraží v Doksech
• 
  Zastávka ve Starých Splavech
• 
  Nádraží v Srní u České Lípy
• 
  Hlavní nádraží v České Lípě
• 
  Nádraží v Novém Boru
• 
  Nádraží v Skalici u České Lípy
• 
  Nádražní budova ve Svoru
• 
  Zastávka Jedlová
• 
  Nádraží v Jedlové