Vendryně

Vendryně (polsky Wędrynia, německy Wendrin) je obec v okrese Frýdek-Místek na historickém území Těšínského Slezska, která leží na řece Olši. Žije zde přibližně 4 500[1]obyvatel. Značnou část obyvatel tvoří početná polská menšina a velice rozšířené je zde nářečí „po naszymu“.[3] Součástí obce je také osada Zaolší.

Vendryně
Vendryňská vápenka
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0802 554928
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíTřinec
Okres (LAU 1)Frýdek-Místek (CZ0802)
Kraj (NUTS 3)Moravskoslezský (CZ080)
Historická zeměSlezsko
Zeměpisné souřadnice49°40′0″ s. š., 18°42′47″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel4 479 (2022)[1]
Rozloha20,94 km²
Katastrální územíVendryně
Nadmořská výška350 m n. m.
PSČ739 94, 739 95
Počet domů1 294 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ4
Kontakt
Adresa obecního úřaduVendryně 500
739 94 Vendryně
[email protected]
StarostaRaimund Sikora
Oficiální web: www.vendryne.cz
Vendryně
Další údaje
Kód obce554928
Kód části obce180017
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Obec Vendryně ležící v podhůří Těšínských Beskyd patří mezi nejstarší osady v regionu východního Slezska. První zmínka o obci pochází z roku 1305. Již v té době stál ve Vendryni kostel, který považují někteří badatelé za jeden z nejstarších na Těšínsku. Je zde k vidění (před oltářem) cenný zvon z první poloviny 15. století zhotovený krakovským zvonařem Johannem Freudentalem. Ve Vendryni stojí rovněž panský dvůr posledního šlechtického majitele obce barona Adama Borka postavený v 16. století. K němu patřil panský pivovar, kde se vařilo výborné pivo konkurující dokonce pivu těšínskému. Adam Borek,  daroval vesnici Špitálnímu řádu milosrdných bratří přivedených do Slezska. Řád brzy založil klášter s nemocnicí a kostelem v Těšíně. V roce 1702 byla vesnice prodána za 30 000 zlatých Habsburkům. Vendryně byla chudá vesnice. Rolníci měli málo polí a pastviny chyběly. V roce 1849 bylo z 340 rodin (1 519 osob) pouze 26 rodin rolníků, 91 rodin chalupníků a až 223 rodin bezzemků, kteří v té době žili hlavně z práce na h místních farmách  jakož i z těžby železné rudy a kamene,  vypalování vápna  (těžba vápna skončila v roce 1965). Rozvoj Vendryně nastal v 19. století v souvislosti se založením třineckých železáren. Vendryňská vápenka dodávala vápno pro hutě, jež vendryňské občany v hojné míře zaměstnávaly.

Podle rakouského sčítání lidu v roce 1910 byl počet obydlí ve vesnici 301 a občanů bylo 2 587, z toho 2 559 trvale registrovaných, 788 (30,5%) bylo katolíků, 1 783 (68,9%) protestantů, 16 (0,6%) židů, 2 491 (96,3%) polsky, 62 (2,4%) německy a 6 (0,2%) česky hovořících.[4]

V roce 1906 bylo v obci zřízeno sídlo nejstarší polské gymnastické společnosti v rámci Polského tělocvičného spolku „Sokol („ Sokół ”). V době vytvoření měla společnost přes 40 členů. Gymnasté jsou aktivní i dnes. V obci aktivně působí MK PZKO.

Od 1. ledna 1980 se Vendryně stala součástí Třince, od 1. ledna 1995 je obec opět samostatná.[5]

Volby do zastupitelstva

Datum voleb Zvolení zastupitelé Starosta
1998Zvolení zastupiteléIng. Stefan Kujawa
01.11. - 02.11.2002Zvolení zastupiteléing.Rudolf Bilko
20.10. - 21.10.2006Zvolení zastupiteléing.Rudolf Bilko
15.10. - 16.10.2010Zvolení zastupiteléing.Rudolf Bilko
10.10. - 11.10.2014Zvolení zastupiteléBohuslav Raszka
5.10. - 6.10.2018Zvolení zastupiteléRaimund Sikora

Obyvatelstvo

Pamětihodnosti

Osobnosti

Partnerské obce

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. SLOVNÍK po naszi(y)mu [online]. Skupina BLAF [cit. 2016-05-29]. Dostupné online.
  4. PATRYN, Ludwig. Der Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1910 in Schlesien. [s.l.]: Im Verlage des schlesischen Landesausschusses Dostupné online.
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 563.

Související články

Externí odkazy


This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.