Vendryně

Obec Vendryně ležící v podhůří Těšínských Beskyd patří mezi nejstarší osady v regionu východního Slezska. První zmínka o obci pochází z roku 1305. Již v té době stál ve Vendryni kostel, který považují někteří badatelé za jeden z nejstarších na Těšínsku. Je zde k vidění (před oltářem) cenný zvon z první poloviny 15. století zhotovený krakovským zvonařem Johannem Freudentalem. Ve Vendryni stojí rovněž panský dvůr posledního šlechtického majitele obce barona Adama Borka postavený v 16. století. K němu patřil panský pivovar, kde se vařilo výborné pivo konkurující dokonce pivu těšínskému. Adam Borek,  daroval vesnici Špitálnímu řádu milosrdných bratří přivedených do Slezska. Řád brzy založil klášter s nemocnicí a kostelem v Těšíně. V roce 1702 byla vesnice prodána za 30 000 zlatých Habsburkům. Vendryně byla chudá vesnice. Rolníci měli málo polí a pastviny chyběly. V roce 1849 bylo z 340 rodin (1 519 osob) pouze 26 rodin rolníků, 91 rodin chalupníků a až 223 rodin bezzemků, kteří v té době žili hlavně z práce na h místních farmách  jakož i z těžby železné rudy a kamene,  vypalování vápna  (těžba vápna skončila v roce 1965). Rozvoj Vendryně nastal v 19. století v souvislosti se založením třineckých železáren. Vendryňská vápenka dodávala vápno pro hutě, jež vendryňské občany v hojné míře zaměstnávaly.

Podle rakouského sčítání lidu v roce 1910 byl počet obydlí ve vesnici 301 a občanů bylo 2 587, z toho 2 559 trvale registrovaných, 788 (30,5%) bylo katolíků, 1 783 (68,9%) protestantů, 16 (0,6%) židů, 2 491 (96,3%) polsky, 62 (2,4%) německy a 6 (0,2%) česky hovořících.[4]

V roce 1906 bylo v obci zřízeno sídlo nejstarší polské gymnastické společnosti v rámci Polského tělocvičného spolku „Sokol“ („ Sokół ”). V době vytvoření měla společnost přes 40 členů. Gymnasté jsou aktivní i dnes. V obci aktivně působí MK PZKO.

Od 1. ledna 1980 se Vendryně stala součástí Třince, od 1. ledna 1995 je obec opět samostatná.[5]

• 
  Věková struktura obyvatel obce Vendryně roku 2011

• Kostel svaté Kateřiny
• Vendryňské vápenky – pece na pálení vápna z počátku 19. století
• Památník obětem 2 světové války na stránkách ministerstva obrany

• Jiří Cieńciała (*1950), politik
• Ewa Farna (*1993), zpěvačka
• Beata Hlavenková (*1978), jazzová pianistka a skladatelka
• Georg Michalsen (1906–1993), důstojník SS, účastník Operace Reinhard
• Jan Szeruda (1889–1962), profesor teologie, biskup
• Czeslaw Walek (*1975), právník a aktivista
• Jan Wojnar (1944–2014), konceptuální umělec

• Goleszów (PL)
• Čierne (SR)

• 
  Polská škola
• 
  Dům PZKO
• 
  Dvojjazyčná cedule při vjezdu do obce
• 
  Kostel sv. Kateřiny
• 
  Evangelický hřbitov
• 
  Dům PZKO na Zaolží