Nebory

Nebory (polsky Niebory, německy Niebory) jsou katastrálním územím[2] a městskou částí[3] města Třinec, k němuž byly Nebory přičleněny roku 1980. Záležitosti městské části Nebory zajišťuje osadní výbor, který je nejstarším osadním výborem na území města Třince.

Nebory
Evangelická modlitebna
Lokalita
Charakterčást města
ObecTřinec
OkresFrýdek-Místek
KrajMoravskoslezský kraj
Zeměpisné souřadnice49°40′48″ s. š., 18°36′48″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 602 (2011)[1]
Katastrální územíNebory (6,46 km²)
PSČ739 57
739 61
Počet domů466 (2011)[1]
Nebory
Další údaje
Kód části obce101796
Kód k. ú.701793
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dějiny

Nebory (Neborowicz) jsou poprvé v listinných pramenech doloženy roku 1425 v listině knížete Boleslava I. Těšínského. Nebory drželi Neborovští z Neborů, následně Tamfaldové z Tamfaldu, Skrbenští z Hříště a Beesové z Chrostiny. Stával zde mlýn. V roce 1645 se v Neborech připomíná farní kostel. Roku 1832 zde byla vystavěna luterská škola; v roce 1845 ji navštěvovalo 204 žáků. Podle rakouského sčítání lidu z roku 1910 měly Nebory  963 obyvatel, z toho 962 trvale registrovaných, 960 (99,8%) polsky a 2 (0,2%) německy mluvících, 231 (24%) katolíků, 730 (75,8%) %) evangelíků a 2 (0,2%) byli Židé [4][[5]V roce 1939 měla obec Nebory 1454 obyvatel, k slezské národnosti se tehdy přihlásilo 1152, k polské národnosti 217, k české 28 a k německé 50 obyvatel.[6]

Fojtové vesnice

  • Jiří Buzek (—1718—)
  • Matouš Buzek (—1753—)

Starostové obce

  • Andrzej Oszelda (1870-?)[7]
  • Adam Baron (1878-?)[8]
  • Ondřej Roman (?–1923)
  • Pavel Bobek (1923–?)
  • Josef Franek (?–?)
  • Johann Schwarz (?–?)

Předsedové Místního národního výboru

  • Pavel Ferfecki (1945–1946)
  • František Macura (1946–1948)
  • Pavel Ferfecki (1948–1950)
  • Jan Cymorek (1950–1960)
  • Josef Turoň (1960–1971)
  • Jan Václavek (1971–1979[?])
Základní škola s českým a polským jazykem vyučovacím

Významní rodáci

  • Josef Stonawski, pozdější majitel statku Třebovice, otec Marie Stona
  • Paweł Oszelda, lékař a revolucionář
  • Karol Pawlica, polský diplomat a voják, syna Karla a Anny Stonawski
  • Andrzej Cymorek, polský evangelický diákon a publicista

Demografie

Počet obyvatel

  • Kolem roku 1804 – 350 obyvatel
  • Kolem roku 1845 – 778 obyvatel
  • Roku 1961 – 1 501 obyvatel
  • Roku 1970 – 1 499 obyvatel

Polská menšina

Dům PZKO

V Neborech je činné místní sdružení Polského kulturně-osvětového svazu (PZKO), které bylo založeno 7. prosince 1947. Od roku 1954 pořádá festival „Oszeldówka“, připomínající postavu Pawła Oszeldy. Roku 1985 byl otevřen nově postavený Dům PZKO.

Církve

V Neborech stojí modlitebna Slezské církve evangelické a. v. (posvěcena r. 2001), při níž existuje farní sbor, a evangelický hřbitov (založený r. 1859) se zvonicí, který provozuje město Třinec. Slezská diakonie provozuje na hospodářské usedlosti (ranči) resocializační zařízení vyššího typu.

V letech 19191952 se v obci scházel sbor Církve adventistů s. d.; ve 20. století zde existoval rovněž letniční sbor (v letech 19511963 byl přechodně součástí Církve bratrské).

Tělovýchovná jednota Nebory

Sport

V Neborech vyvíjí svou činnost TJ Drutex Nebory (zal. 1963). Nejúspěšnějším sportovním oddílem jsou Hockey Club Nebory. Oficiálně byl klub založen roku 2003.

Zajímavosti

Roku 1906 byl v Neborech založen Sbor dobrovolných hasičů, který dosud vyvíjí svou činnost.

V Neborech se vyskytuje vzácný nerost stroncianit.

Na území Nebor se nacházejí tři památné stromy: dva duby a jeden jírovec.

Pomníky

Poznámky a reference

  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Kód katastrálního území Nebory je 701793.
  3. Městská část nese číslo XIV.
  4. PATRYN, Ludwig. Der Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1910 in Schlesien. [s.l.]: Im Verlage des schlesischen Landesausschusses Dostupné online.
  5. ZAHRADNIK, Stanisłav. Struktura narodowościowa Zaolzia na podstawie spisów ludności 1880-1991. Třinec 1991. vyd. [s.l.]: [s.n.]
  6. ZAHRADNIK, Stanisław. Nástin dějin Těšínska. Ostrava - Praha: Výbor pro územní správu a národnosti České národní rady v Praze, 1992. S. 234.
  7. MORYS-TWAROWSKI, Michael: Wójtowie na Śląsku Cieszyńskim 1864-1918. Studium prozopograficzne. Tomus 2. Kraków: Historia Iagellonica, 2018. S. 352.
  8. MORYS-TWAROWSKI, Michael: Wójtowie na Śląsku Cieszyńskim 1864-1918. Studium prozopograficzne. Tomus 2. Kraków: Historia Iagellonica, 2018. S. 353.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.