Karpentná
Karpentná (polsky Karpętna, německy Karpentna) je část města Třinec v okrese Frýdek-Místek. Karpentná se nachází v podhůří Beskyd pod svahy vrchů Kozince a Ostrého na jihovýchodním okraji města Třince, jehož součástí se stala v roce 1980. Obec sousedí s Tyrou, Oldřichovicemi a Lyžbicemi, rovněž součástmi Třince, a nejdelší hranice sdílí se samostatnou obcí Vendryně.
Karpentná | |
---|---|
Lokalita | |
Charakter | část města |
Obec | Třinec |
Okres | Frýdek-Místek |
Kraj | Moravskoslezský kraj |
Historická země | Slezsko |
Zeměpisné souřadnice | 49°38′33″ s. š., 18°41′27″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 686 (2011)[1] |
Katastrální území | Karpentná (5,13 km²) |
PSČ | 739 94 |
Počet domů | 176 (2011)[1] |
Karpentná | |
Další údaje | |
Kód části obce | 63819 |
Kód k. ú. | 663816 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Karpentná je také název katastrálního území o rozloze 5,13 km2.[2]
Historie
První zmínku o obci lze nalézt v berním sumáři Těšínska z roku 1619, kde je u Karpentné uvedeno celkem 19 osedlých, její založení je tedy jednoznačně třeba klást před tento rok, možná již do období mezi roky 1591–1600. V urbáři Těšínské komory se objevuje v roce 1621 i první jméno karpentského fojta Gřeguře Kality. V rodě Kaletů se pak fojtství stalo načas dědičným. Fojtové či rychtáři působili v tomto správním období jako výkonné orgány obce, podíleli se na výkonu práv a povinností vrchnosti v obci, pečovali o obecní majetek a jiné obecní záležitosti a vystupovali při jednáních jako důvěryhodné a přísežné osoby. Zprávy o fojtech z Karpentné jsou však pouze na úrovni ústní lidové slovesnosti. V dostupných pramenech z 80. let 18. století je jako fojt uváděn Georg Kaleta a v roce 1820 byl představeným obce Georg Tintiała. Dne 17. března 1849 bylo vydáno prozatímní obecní zřízení a obce se tímto staly nejnižšími články a instancemi územní samosprávy, první zastupitelské sbory obcí však byly zvoleny až po vydání volební instrukce z 8. dubna roku 1850. V roce 1859 byla zpracována nová verze obecního zřízení, která však s výjimkou ustanovení o domovském právu nevešla v platnost. Nová obecní zřízení a volební řády pak byly vydány na základě říšského obecního zákona z 5. března 1862. Dne 15. listopadu 1863 pro Slezsko, 15. března 1864 pro Moravu a 16. dubna téhož roku pro Čechy. Představenstvo obce bylo na základě těchto řádů tvořeno starostou a obecními radními v počtu ne větším než třetina počtu členů výboru, volební období bylo tříleté. Z této doby můžeme jmenovat alespoň Jana Kaletu, který obec řídil v 70. letech 19. století. Dle zákona z 31. ledna 1919, č. 75/1919 Sb., o řádu volení v obcích a novely obecního zřízení ze dne 7. února 1919, zákon č. 76/1919 Sb., bylo volební období do obecních zastupitelstev stanoveno na čtyři roky. Karpentná byla čistě polskou obcí s převahou evangelického obyvatelstva, roku 1660 v ní sídlil luterský predikant. Byla přifařena ke kostelu sv. Kateřiny ve Vendryni a než bylo v 70. letech 19. století zahájeno vyučování v chalupě zvané Na Fojtsví, docházely děti za vzděláním do Bystřice. Dne 15. října 1874 byla v obci otevřena nová školní budova a česká škola v Karpentné existuje od 26. dubna 1922. Základní kámen současné školní budovy byl položen 29. června 1935. Zdejší obyvatelé pochovávali své mrtvé do roku 1782 ve Vendryni, od téhož roku v Bystřici a konečně 14. června 1878 byl v Karpentné založen místní hřbitov. Za druhé světové války se v obci ukrývali partyzáni a několik místních občanů za to zaplatilo životem, Karpentná pak byla osvobozena 3. května 1945. V roce 1980 se obec stala součástí Třince.[3]
.
Pamětihodnosti
- pozůstatky opevnění
Osobnosti
- Karel Niemczyk
- Stanisław Hadyna – polský skladatel, dirigent
- Karol Daniel Kadłubiec – polský vědec, pedagog a lingvista
Odkazy
Reference
- Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-22.
- ARCHIV OBCE KARPENTNÁ /1787/-/1895/ (pomůcka) [online]. [cit. 2021-02-25]. Dostupné online.
Literatura
- JANÁČ, Marek; TUMLÍŘ, Pavel; HARVALÍK, Milan. Divnopis 2. Praha: Radioservis, 2008. 310 s. ISBN 978-80-86212-61-6. Kapitola Karpentná, s. 111–113.
- Leksykon Polaków w Republice Czeskiej i Republice Słowackiej. T. 1 / red. Karol Daniel Kadłubiec – Opole, 2013, s. 121-122(pol.)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Karpentná na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Katastrální mapa katastru Karpentná na webu ČÚZK
- Karpentná v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)