Svatobořice-Mistřín

Obec vznikla v roce 1964 sloučením dvou samostatných vesnic Svatobořic a Mistřína, z nichž každá má vlastní historii. Svatobořice se poprvé připomínají roku 1349, když Bolek z Otaslavic prodal část vsi Markvartovi z Morkovic.

Mistřín se zmiňuje roku 1228 jako majetek velehradského kláštera. Ves tenkrát stála v místech nazývaných dnes Staré Mistříny, asi 1 km severozápadně od současného Mistřína. Během česko-uherských válek v 15. století byla vesnice zničena a znovuvybudována jižněji jako Nový Mistřín, o kterém se poprvé píše v roce 1536. Znovu byla obec vypálena 1. července 1605 při vpádu Bočkajovců. Zcela zničena byla během třicetileté války. Kolem roku 1656 byla obec vystavěna potřetí a to na současném místě.

Od roku 1996 se zde vždy v červenci pravidelně koná Mezinárodní folklorní festival.[3]

Název Svatobořic se odvozuje od borovicového háje svaté boří, kde údajně mohlo být posvátné pohanské místo. Mistřín se pravděpodobně odvozuje od bulharského jména Mitrov.

Zastupitelstvo obce má 15 členů a rada obce 5 členů. Voleb do zastupitelstva v říjnu 2010 se účastnilo 1 549 (tj. 53,65 %) voličů.[4] Ve volbách zvítězilo místní uskupení Sdružení nezávislých kandidátů Svatobořice-Mistřín které získalo 29,99 % hlasů a 5 mandátů v zastupitelstvu, dále Sdružení nezávislých kandidátů Patnáctka pro občany (18,91 %, 3 mandáty), Hasiči ku pomoci i ku prospěchu (17,9 %, 3 mandáty), KDU-ČSL (17,25 %, 2 mandáty) a KSČM (15,95 %, 2 mandáty).

Do obecní rady zastupitelstvo zvolilo 3 členy ze Sdružení nezávislých kandidátů Svatobořice-Mistřín, jednoho ze Sdružení nezávislých kandidátů Patnáctka pro občany a jednoho ze sdružení Hasiči ku pomoci i ku prospěchu. Starostou byl zvolen Ing. Mgr. František Měchura (Sdružení nezávislých kandidátů Patnáctka pro občany) a místostarostkou Ing. Terezie Čičáková (Hasiči ku pomoci i ku prospěchu). Na ustavujícím zasedání zastupitelstva 4. listopadu 2014 byl starostou zvolen Ing. Miroslav Veselý.

Dle sčítání lidu v roce 2011 žilo v obci 3 419 obyvatel, z nichž se 1 446 (42,3 %) přihlásilo k české národnosti, 998 (29,2 %) k moravské, 33 (1 %) ke slovenské a 3 k polské. 735 (21,5 %) obyvatel svou národnost neuvedlo.

V roce 2011 se 1 463 (42,8 %) obyvatel označilo za věřící, 1 150 (33,6 %) se jich přihlásilo k Římskokatolické církvi, 4 k Církvi československé husitské, 2 ke Svědkům Jehovovým a 1 k Českobratrské církvi evangelické. 632 (18,5 %) obyvatel se označilo jako bez náboženské víry a 1 324 (38,7 %) na otázku víry neodpovědělo.[6] Místní farnost s kostelem Navštívení Panny Marie je součástí kyjovského děkanátu.

V obci bylo 1 112 domů, z toho 1 088 rodinných.

S okolím má obec autobusové spojení linkami číslo 663 z Kyjova do Hodonína a číslo 662 z Kyjova do Čejče. K roku 2015 se na území obce nacházelo celkem sedm zastávek (mlýn, Mistřín, škola, kulturní dům, železniční stanice, restaurace a textilka). Z Kyjova je navíc přímé železniční spojení s Brnem po trati číslo 340 (tzv. Vlárská dráha), z Hodonína po trati číslo 330 s Břeclaví a Přerovem.

Obcí prochází silnice II/422 a z Mistřína do Hodonína vede silnice II/431. Podle celostátního sčítání dopravy projelo v roce 2010 po silnici II/422 od Kyjova v průměru 6 003 vozidel denně (z toho 5 082 osobních, 862 těžkých nákladních a 59 jednostopých motorových vozidel). Po silnici II/431 od Dubňan projelo za 24 hodin úhrnem 3 664 vozidel.[7]

V letech 1900–2009 vedla ve východní části obce železniční trať Kyjov–Mutěnice s nádražím Svatobořice. V roce 2004 byla pravidelná osobní doprava na trati ukončena a o pět let později (roku 2009) trať zrušena.[8][9] Na jejím původním tělese vznikla během roku 2012 cyklostezka o délce 15 kilometrů spojující Kyjov s Mutěnicemi. Na počátku 20. století (1906) existovaly plány na výstavbu železniční trati ze Svatobořic do Vlkoše, které ovšem nebyly realizovány.[10] Mistřínem prochází zeleně značená turistická trasa, která vede většinou polními cestami k okolním obcím.

• Pozdně barokní kostel Navštívení Panny Marie z roku 1743
• Zvonice v Hlavní ulici z roku 1719 se slunečními hodinami je nejstarší stavbou v obci. Ve spodní části zvonice se nachází kaple svatého Rocha a svaté Rozálie. V roce 1996 byla zvonice opravena a na její jižní zdi vyhotoveny sluneční hodiny. Při další rekonstrukci v roce 2016 byly hodiny odstraněny a zbourán také sousední domek z roku 1903, který původně sloužil místnímu hasičskému sboru.[11]
• Dvě kamenné hlavy s podobou starověkého římského boha Januse se dvěma tvářemi z poloviny 17. století, místními nazývané svatoborské opice
• Socha sv. Floriana z roku 1745 od vídeňského sochaře Jakoba Christopha Schletterera (1699–1774)
• Socha sv. Anny z roku 1791 od brněnského sochaře Ondřeje Schweigla (1735–1812)
• Internační tábor z první a druhé světové války. Dne 7.10. 2017 byl na jeho místě otevřen památník a muzeum.[12]

• Josef Macur (1928–2008), právník, děkan Právnické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně
• Vladimír Vašíček (1919–2003), akademický malíř, rodák z Mistřína[13]

• 
  Kostel Navštívení Panny Marie (1743)
• 
  Zvonice (1719)
• 
  Kaple
• 
  Svatý Florian (1745)
• 
  Bývalý mlýn
• 
  Sochy Januse
• 
  Hospoda U Žúdra
• 
  Bývalé vlakové nádraží
• 
  Cyklostezka na zrušené trati

• BŘEZOVSKÁ, Šárka. Internační tábor Svatobořice 1942 – 1945. Brno, 2009 [cit. 2015-05-12]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce Tomáš Dvořák. Dostupné online.
• Klára Čermáková: Internační tábor Svatobořice

• Římskokatolická farnost Mistřín

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Svatobořice-Mistřín na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Svatobořice-Mistřín
• Svatobořice-Mistřín v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Mezinárodní folklorní festival Mistřín
• Základní a mateřská škola Svatobořice-Mistřín
• Slovácký krúžek Svatobořice-Mistřín
• Slovácký soubor Lúčka