Stanislav Cyliak

Stanislav Cyliak, příjmení psal v mladších letech též Ciliják nebo Ciljak (6. května 1859 Brno[1] – 12. dubna 1939 Brno[2])[3] byl moravský básník a dramatik, povoláním učitel.

Stanislav Cyliak
Stanislav Cyliak (před rokem 1925)
Rodné jménoStanislaus Cyliak
Narození6. května 1859
Brno
Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí12. dubna 1939 (ve věku 79 let)
Brno
Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Povolánípedagog
Národnostmoravská
Manžel(ka)Františka Cyliaková-Dvořáková
RodičeAdalbert Cyliak, Františka Cyliaková-Hlavsová
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Stanislav Cyliak byl jedním z pěti dětí tkalcovského mistra Adalberta (Vojtěcha) Cyliaka (1822) a Františky Cyliakové-Hlavsové (1827). Měl čtyři sourozence: Čeňka (1847), Antonína (1849), Břetislavu (1854) a Terezii (1862).[4] Jeho manželka byla Františka Cyliaková-Dvořáková.

Navštěvoval německé i české základní školy, studoval na brněnském Slovanském gymnasiu (nyní Gymnázium, Brno, třída Kapitána Jaroše 14). Odsud přestoupil na český učitelský ústav v Brně (nyní budova Fakulty architektury VUT Brno), kde maturoval v roce 1879.[5]

Do doby, než vykonal příslušné zkoušky, učil na jednotřídních školách v Palupíně a České Olešnici. Od roku 1893 se stal odborným učitelem v Dačicích, kde setrval do roku 1909. Byl ředitelem měšťanských škol v Dačicích, Želetavě a Veverské Bítýšce,[6] odkud odešel v roce 1921 do důchodu do Brna.

Jeho literární dráha začala v Dačicích, přispíval zde svými články a básněmi do místních Dačických listů a psal příležitostné verše pro různé společenské příležitosti. Do doby dačického působení se datuje i počátek jeho korespondence s F. X. Šaldou a spolupráce s časopisem Novina.[7] Cyliak byl především lyrik, což se projevovalo i v jeho próze a dramatických pracích. Vyšel od Sv. Čecha, J. Zeyera, O. Březiny a zakořenil se v poesii J. S. Machara.

Verše Stanislava Cyliaka uveřejňovaly v letech 1904–1939 Lidové noviny, v časopise Komár vycházely jeho humoristické a satirické povídky a verše.[8] Publikoval v řadě dalších deníků a časopisů.[5] Jeho literární pozůstalost uchovává Městské muzeum v Dačicích. Jeho osvětová činnost se projevovala pokrokově, publikoval i díla protiklerikální a protinacistická.[5][p 1]

Byl členem a spoluzakladatelem Moravského kola spisovatelů (1912–1939). V Brně bydlel na adrese Veveří 38/I, kde také zemřel a byl pochován na Ústředním hřbitově.[4]

Dílo

Verše
  • Chmury a úsměvy – Praha: Stanislav Minařík 1897
  • Upomínky – Dačice: vlastním nákladem, 1898
  • Sen vítězný: báseň – pod dojmem 100. narozenin Františka Palackého. Dačice: Antonín Kasalý, 1898
  • Písně zemřelých – 1902
  • Hubená sklizeň – Přerov: Obzor, 1922
  • Dva svatí mezi hříšníky: maloměstská satira – satira zaměřená na agrárního politika Františka Staňka; aby jejímu šíření zabránil, zakoupil Staněk většinu nákladu.[5] Brno: Moravské kolo spisovatelů, 1924
  • Balada o ševci, podivínu – Brno: Moravské noviny, 1927
  • Praeludia – Brno: Moravské nakladatelství, 1927
  • Svatý Václav: legenda – Brno: Brněnské knižní nakladatelství, 1929
  • Dvě království: zbásněná pohádka – Brno: Moravské nakladatelství, 1927
  • Dvě pohádky – Brno: Dědictví Havlíčkovo, 1928

Próza
  • Generál Suvorov: obrazy ze života největšího válečníka ruského v 18. století – Třebíč: Jindřich Lorenz, 1899
  • Buři a chrabré boje jejich za neodvislost: pojednání odnášející se ku válce jihoafrické r. 1899–1900 – Třebíč: J. Lorenz, 1900
  • Revoluce v Číně: historický kulturní obraz – 1909
  • 10 světýlek na vánoční stromek: pohádky – Brno: Dědictví Havlíčkovo, 1932

Drama
  • Dravec: hra o 1 dějství – hráno v Brně. Praha: František Švejda, 1923
  • Pramen slitování: biblické drama o 1 dějství – Praha: F. Švejda, 1923
  • Dobrodinci: veselohra o třech jednáních – Praha: F. Švejda, 1923
  • Paví oko: komedie o 3 jednáních – Praha: F. Švejda, 1923
  • Rozčarování: dětská hra v jednom dějství s předehrou – Brno: Česká zemská péče o mládež na Moravě, 1924
  • Regenit – hráno v Praze. 1926
  • Sehnuté větve: proverb – Brno: Moravské nakladatelství, 1930
  • Vykoupení: proverb – Brno: Moravské nakladatelství, 1931
  • Láska: proverb – Brno: Moravské nakladatelství, 1932
  • Regulátor pohlaví: veselohra

Hudebnina
  • Slavnostní sbor: na oslavu Sokolského jubilea: pro mužský sbor bez průvodu – Alois Ručka; na slova St. Cyliaka, Kutná Hora: Česká hudba

Odkazy

Poznámky
  1. Lexikon české literatury uvádí, že spolupodepsal projev českých spisovatelů proti fašismu (Projev spisovatelů, Lidové noviny 28. 11. 1934, s. 5) V daném výtisku LN však jeho jméno není uvedeno.

Reference
  1. Matriky – ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2021-05-03]. Dostupné online.
  2. Matriky – ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2021-05-05]. Dostupné online.
  3. Stanislav Cyliak zemřel. Lidové noviny. 14. 3. 1937, s. 3.
  4. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2021-05-05]. Dostupné online.
  5. PEŠTA, Pavel. Stanislav Cyliak. In: Vladimír Forst a kolektiv. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 1985. ISBN 80-200-0797-0. Svazek 1 A–G. S. 371–372.
  6. Stanislav Cyliak sedmdesátníkem. Lidové noviny. 6. 5. 1929, s. 2.
  7. Cyliak, Stanislav – Oficiální stránka Knihovny Matěje Mikšíčka. www.mkdac.cz [online]. [cit. 2021-05-05]. Dostupné online.
  8. (vyhledávání "Cyliak"). Komár. 1926–1927. Dostupné online.

Literatura
  • FRABŠA, František Salesius. Čeští spisovatelé dnešní doby. Praha: Lidová tribuna, 1923. 160 s. S. 18
  • Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Příprava vydání Antonín Dolenský. Praha: Nakladatelství Josef Zeibrdlich, 1934. 587 s. S. 56
  • KUNC, Jaroslav. Slovník soudobých českých spisovatelů. Krásné písemnictví v letech 1918–1945. Praha: Orbis, 1945. 1018 s. S. 67–68

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.