Veveří (ulice v Brně)

Veveří je ulice v Brně. Svůj název získala podle toho, že v dřívějších dobách bývala hlavní cestou vedoucí na zeměpanský hrad Veveří. Vede od Žerotínova náměstí, v městské části Brno-střed, až ke křižovatce s ulicí Tábor na území městské části Žabovřesky.

Veveří
Veveří ulice, pohled od Konečného náměstí k centru
Umístění
StátČesko Česko
MěstoBrno
Městská částBrno-střed, Brno-Žabovřesky
ČtvrťVeveří, Žabovřesky
Poloha49°11′58,91″ s. š., 16°36′7″ v. d.
Začíná naŽerotínovo náměstí
Končí naMinská
Historie
Pojmenováno poVeveří
Další údaje
Typulice
Délkacca 1,8 km
PSČ602 00, 616 00
Kód ulice34487
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V celé své délce protíná několik zejména jednosměrných ulic a významný dopravní uzel Konečného náměstí. I v dnešní době je to jedna z nejdůležitějších dopravních tepen v Brně, kromě silného automobilového provozu ulicí vede významná tramvajová trať, která se v křižovatce s ulicí Nerudova dělí na dva přepravní proudy: jeden vede směrem do Bystrce (linky 3 a 11), druhý do Králova Pole (linka 12).

Po křižovatku s ulicí Slovákovou vede také jednosměrná trolejbusová trať. Zástavbu tvoří zejména cihlové domy z 19. a 20. století, v úseku mezi křižovatkami s ulicemi Pekárenská a Sokolská se nachází bývalý vojenský areál, u Konečného náměstí je umístěna botanická zahrada Masarykovy univerzity, naproti budovám Fakulty stavební VUT se nachází Björnsenův sad a mezi křižovatkou s ulicemi Resslova a Šumavská areál jízdárny a velká parkovací plocha využívaná pro konání poutí apod. Po ulici je také pojmenována čtvrť a katastrální území Veveří.

Historie

Cesta v trase ulice Veveří existovala již ve středověku. Před hradbami, v prostoru dnešního Žerotínova náměstí, se nacházela ves Hartlůvka (Hartlgasse), kterou procházela cesta dále do Žabovřesk. V prostoru počátku pozdější ulice Veveří se postupně objevovaly první domky. Na přelomu 17. a 18. století Hartlůvka kvůli výstavbě barokního bastionového opevnění města zanikla, a coby předměstskou osadu ji nahradila nově zřízená Malá Nová Ulice (Kleine Neugasse), která se nacházela v trase ulice Veveří, mezi Žerotínovým náměstím a ulicí Slovákovou. Malá Nová Ulice se v roce 1850 stala součástí Brna. V roce 1867, při oficiálním pojmenování ulic ve městě, získala vlastní ulice název Veveří (Eichhorngasse), podle směru k hradu Veveří.[1] Tento název jí vydržel dodnes, kromě drobné výjimky, kdy byla v průběhu 1. světové války, mezi lety 1915 - 1918, pojmenována Hindenburgstrasse[2] (česky Hindenburgova), podle německého polního maršála a prezidenta Paula von Hindenburga. Od roku 1918[3] se objevuje pouze její název v češtině Veveří, kromě období německé okupace mezi lety 1939 - 1945, kdy byl k českému názvu přidán německý Eichhorner Strasse.[4]

Pohled na zastávku Grohova směr Bystrc nebo Královo Pole

Doprava

Z dopravního hlediska byla Veveří ulice již od svého vzniku jednou z nejdůležitějších dopravních tepen - bylo to dáno zejména tím, že byla hlavní výpadovou ulicí z centra Brna směrem do Žabovřesk, Komína, Bystrce a k hradu Veveří. Rok po zavedení provozu elektrických tramvají v Brně, tedy v roce 1901,[5] byla v úseku mezi Žerotínovým náměstím a Tivoli (dnes Konečného náměstí), vystavěna tramvajová trať červené linky tramvaje. S postupným prodlužováním ulice, byla prodlužována i tramvajová trať, v roce 1914 k areálu České techniky (dnes Fakulta stavební VUT), kde se nacházel lazaret,[6] a o rok později, tedy v roce 1915 až na samý konec ulice, k Laudonově ulici (dnes ulice Tábor).[6] Trať byla dále postupně prodlužována na sever města, do Žabovřesk, Komína a Bystrce, čímž získávala postupně stále větší význam. V roce 1961 přibyla také odbočná trať z Konečného náměstí Nerudovou ulicí směrem do Králova Pole.[7]

Dnes má tramvajová trať na Veveří ulici čtyři zastávky: Grohova, Konečného náměstí, Rybkova a Tábor (tu v ulici Veveří pouze ve směru do Žabovřesk). Na všech těchto zastávkách také zastavují autobusy nočních linek. V padesátých letech byla v ulici Veveří zavedena z centra města trolejbusová trať po křižovatku s ulicí Slovákovou, která je součástí smyčky Kounicova – Brandlova (poblíž přestupního uzlu Česká) – Slovákova.[8]

Občanská vybavenost

Vzhledem k poloze a významu ulice, se v ulici nachází široké spektrum služeb - kavárny, bary, restaurace, pekárny, supermarket Albert, drogerie, policejní stanice Policie ČR, sídlo České správy sociálního zabezpečení, lékařské ordinace apod. Stejně tak jako většina ulic v centru Brna, trpí i Veveří ulice nedostatkem parkovacích míst, což vede k častým komplikacím.

Významné budovy a instituce
Fakulta stavební VUT

Odkazy

Reference
  1. Encyklopedie města Brna - Veveří ulice (Eichhorngasse)
  2. Encyklopedie města Brna - Veveří ulice (Hindenburgstrasse)
  3. Encyklopedie města Brna - Veveří ulice (Veveří)
  4. Encyklopedie města Brna - Veveří ulice (Eichhorner Strasse)
  5. NESIBA, Zdeněk, a kol. 100 let elektrické pouliční dráhy v Brně 1900–2000. Ústí nad Labem: Vojtěch Wolf – vydavatelství WOLF & Tramvajklub Brno, 2000. S. 91. Dále jen Nesiba.
  6. Nesiba, s. 95.
  7. Nesiba, s. 108.
  8. FIALA, Petr; MRKOS, Jiří. Trolejbusy v Brně. Ústí nad Labem: Vojtěch Wolf – vydavatelství WOLF, 2000. S. 9.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.