Východolabská tabule

Východolabská tabule je český geomorfologický celek nacházející se v severozápadní části Východočeské tabule. Leží v Královéhradeckém kraji (okresy Jičín, Trutnov, Náchod, Hradec Králové), v Pardubickém kraji (okresy Pardubice, Chrudim, Ústí nad Orlicí) a ve Středočeském kraji (okresy okrese Kolín, Nymburk).

Východolabská tabule
Kunětická hora, letecký snímek
Nejvyšší bod353 m n. m. (Na Šancích)
Délka70 km
Šířka40 km
Rozloha1618,2 km²
Střední výška251 m n. m.
Nadřazená jednotkaVýchodočeská tabule
Sousední
jednotky		Orlická tabule
Svitavská pahorkatina
Středolabská tabule
Jičínská pahorkatina
Železné hory
Podřazené
jednotky		Cidlinská tabule
Chlumecká tabule
Pardubická kotlina
SvětadílEvropa
StátČesko Česko

Východolabská tabule na mapě Česka
Horninyslínovec, jílovec, spongilit, pískovec, sedimenty, spraš, váté písky
PovodíLabe
Souřadnice50°11′18″ s. š., 15°37′56″ v. d.
Identifikátory
Kód geomorf. jednotkyVIC-1
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poloha a sídla
Krajina v Pardubické kotlině u obce Dříteč
Soutok Labe a Chrudimky z pardubického zdymadla
Cidlina z mostu u vsi Pamětník
Češovské valy

Území celku se rozkládá zhruba mezi sídly Jičíněves (na severozápadě), Hořice (na severu), Kuks (na severovýchodě), Vysoká nad Labem (na východě), Vysoké Mýto (na jihovýchodě), Chrudim (na jihu), Kolín (na jihozápadě) a Lovčice (na západě). Uvnitř celku leží krajská města Pardubice a Hradec Králové (část) a další města Nový Bydžov, Chlumec nad Cidlinou a Jaroměř (část).

Charakter území

Je to plochá pahorkatina v povodí Labe Cidliny a Loučné, na slínovcích, jílovcích, spongilitech a pískovcích svrchní křídy, s pleistocenními říčními a eolickými (větrnými) sedimenty. Je zde slabě rozčleněný erozně denudační reliéf pleistocenních říčních teras a údolních niv Labe, Cidliny a přítoků, se sprašovými pokryvy a závějemi a pokryvy a přesypy vátých písků, strukturně denudačních plošin a plochých hřbetů.[1]

Geomorfologické členění

Celek Východolabská tabule (dle značení Jaromíra Demka VIC–1) se geomorfologicky člení na tři podcelky: Cidlinská tabule (VIC–1A) na severozápadě, Chlumecká tabule (VIC–1B) uprostřed a Pardubická kotlina (VIC–1C) na jihovýchodě.

Tabule sousedí s celky Orlická tabule na východě, Svitavská pahorkatina na jihu a jihovýchodě, Středolabská tabule na západě a jihozápadě, Jičínská pahorkatina na severu a Železné hory na jihozápadě.[1]

Kompletní geomorfologické členění Východolabské tabule uvádí následující tabulka:

Nejvyšší vrcholy

Nejvyšším bodem Východolabské tabule je Na Šancích (353 m n. m.).

V seznamu jsou uvedeny vrcholy s výškou nad 300 m n. m.

název vrcholuvýška (m n. m.)podřazená jednotka
Na Šancích 353 Chlumecká tabule
Chlum 338 Chlumecká tabule
Chloumek 337 Chlumecká tabule
Svíb 331 Chlumecká tabule
Holý 323 Cidlinská tabule
Hořiněveské lípy 320 Chlumecká tabule
Češovské valy 320 Cidlinská tabule
Hořička 312 Chlumecká tabule
Bukvice 312 Cidlinská tabule
Libiny 309 Chlumecká tabule
Za Kouty 308 Cidlinská tabule
Kunětická hora 307 Pardubická kotlina
Kazatelna 305 Cidlinská tabule
Jehlický vrch 302 Chlumecká tabule
Prašivka 301 Chlumecká tabule

Odkazy

Reference
  1. DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.