Stínadla se bouří

Už je tomu skoro rok, co při poslední volbě Velkého Vonta došlo k utopení ježka v kleci ve stoce pod svatojakubským kostelem a celá vontská organizace se zhroutila. Teprve nyní se ve Stínadlech objevují známky ožívání vontského sebeuvědomění a pro děti z okolních čtvrtí zde znovu začíná být nebezpečno. Když je při své riskantní sólové výpravě unesen Vonty Druhostraník Jirka Rymáň, vyvede to z míry už i Rychlé šípy, které opět zaměří pozornost do uzavřené a záhadné čtvrti, do jejíž historie před rokem tak hluboce zasáhly.

Při výpravě na Rymáňovo vysvobození se ihned dostanou do víru boje různých stínadelských part o vedoucí postavení při obnově vontského zřízení – vše se točí okolo snahy nalézt a zmocnit se ztraceného ježka v kleci, který je považován za symbol Velkého Vonta a celých Stínadel. Rychlé šípy se náhodou dozví, že ježek v kleci byl vyloven a něco o tom ví nějaký Hačiřík. Při pátrání po něm se seznámí s klubem Rezavé klíče a zjistí, že Hačiřík sice u nálezu ježka byl, ale nedávno zemřel na zápal plic. Ježka má u sebe tajemný člověk, který hledání ve stoce pod kostelem vedl, skrývá se pod bílou maskou a říká si „Širokko“. RŠ se na návrh Rezavých klíčů vydají do „svatyně“ Uctívačů ginga, což je jedna z hlavních stínadelských part. Jejich symbolem je strom ginkgo v uzavřeném dvoře, kde Rychlé šípy pomocí klíčů od Rezavých klíčů odemknou tajnou skrýš a najdou v ní záhadný starý vzkaz. Je v něm zmíněno místo, kde by měly být zakopány dávné vontské písemnosti. Při opouštění dvora se RŠ nečekaně setkávají se Širokem, který jim ukáže ježka, ale přes veškerou snahu se hochům nepodaří vzít mu ho. Široko je ohromně silný a mrštný a s výsměchem jim uteče.

Rychlé šípy se alespoň vydají najít zakopané předměty, a objeví starou vontskou kroniku popisující úplné počátky vontské historie. Napíšou o nich do svého časopisu TAM-TAM, což vzbudí velký zájem nejen „doma“ na Druhé straně, ale i ve Stínadlech. Jirka Rymáň, který pro Rychlé šípy zařizuje oběh výtisků TAM-TAMu, je přepaden několika Vonty, kteří mu ukradnou kompletní sbírku vydání za celý rok. V téže době pozorují hoši zvláštní chování u svého vedoucího Mirka Dušína, který jednak občas projevuje podivnou podrážděnost a neochotu ke klubové činnosti, a za druhé ho opakovaně oslovují neznámí Vontové, jako by ho znali. Parta Tondy Plíhala dokonce začne rozšiřovat zvěsti, že Mirek tajně šéfuje jedné stínadelské partě, což nabourá důvěru Druhostraníků v Rychlé šípy i mezi nimi a Mirkem. Vše se ale vysvětlí – Mirkova liknavost tím, že se potýkal se zhoršeným prospěchem a místo dobrodružných výprav se musel doma učit, což se styděl před ostatními přiznat. Druhá záhada tkví v tom, že ve Stínadlech žije Dušínův skoro dokonalý fyzický dvojník jménem Mirek Daneš. Ten je vedoucím vontské skupiny, která zajala jejich psa Bublinu. Rychlé šípy s Danešem vyjednávají o jeho puštění a nakonec se pokusí ho osvobodit na vlastní pěst, ale je pozdě, pes vinou špatného zacházení právě pošel.

Jak ve Stínadlech díky ukořistěným TAM-TAMům vchází ve známost šíře znalostí Rychlých šípů o jejich historii, stává se zde pro ně půda stále žhavější. Přesto se tam dále odvažují, hnáni touhou získat ježka v kleci a dostat se k plánu Tleskačova létacího kola, o jehož umístění v ježku vědí jen oni. Při jednom pronásledování se skryjí v korytě Černé vody, kde se nečekaně setkávají s Otakarem Losnou, který se díky nim kdysi málem stal Velkým Vontem. Losna k nim stále cítí vděk a přátelství, a mimo jiné jim sdělí, že záhadným vedoucím spolku Uctívačů ginga je samotný Mažňák, jeho tehdejší soupeř, který jediný kromě RŠ má jakousi představu o velikosti tajemství ježka v kleci. Losna jim dále řekne, že sám už neusiluje o titul Velkého Vonta, ale snaží se k němu pomoci svému slepému kamarádu Vláďovi Dratušovi ze sdružení Žlutý květ. Rychlé šípy se pak připletou k dalšímu vontskému honu na Široka, a když se ten při jednom hazardním skoku zraní, pomohou mu a ošetří ho. Široko je vděčný a za odměnu jim odkryje svou identitu – jde o někdejšího Velkého Vonta, který se snaží ve Stínadlech najít vhodného adepta, jemuž by mohl ježka předat. Nyní se rozhodne dát ho Rychlým šípům pro jejich přátele ve Žlutém květu.

Hoši to splní, předtím ale konečně ve své klubovně ježka vyndají z klece a rozšroubují. Ke svému krutému zklamání však zjistí, že ježek byl ve stoce prožrán rzí a tekutina jeho obsah zničila. Rychlé šípy pak konečně dají ježka v kleci do rukou Vláďovi Dratušovi, který díky této symbolice i svému charismatu ve volbách zvítězí a stane se Velkým Vontem. Ve Stínadlech znovu zavládne mír a pořádek.

Kniha poprvé vycházela jako vkládaná příloha časopisu Vpřed. První knižní vydání je z roku 1970. Byla zfilmována spolu s 1. dílem stínadelské trilogie v seriálu Záhada hlavolamu.

Marko Čermák podle románu podobně jako u Záhady hlavolamu nakreslil komiks.

V 80. letech, tedy s odstupem téměř 40 let, dopsal Foglar volné pokračování příběhu nazvané Tajemství Velkého Vonta.

• FOGLAR, Jaroslav. Rychlé šípy ve Stínadlech. Ilustrace Milan Teslevič. [s.l.]: Olympia, 2005. ISBN 80-7033-894-6.

• DVORSKÝ, Miloš: Mýtus zvaný Stínadla. Druhé, rozšířené vydání. NZB, Praha, 2011. ISBN 978-80-904272-5-9

• ŠKVÁRA, Miroslav; TRKOVSKÝ, Luboš. Jaroslav Foglar – Obrazový soupis díla. Praha: [s.n.] (Lexikon dobrodružné literatury; sv. 4). Kapitola Stínadla se bouří, s. 84–91. Určeno pro sběratelskou a badatelskou potřebu.

• ŠKVÁRA, Miroslav; TRKOVSKÝ, Luboš. Jaroslav Foglar – Obrazový soupis díla. Praha: [s.n.] (Lexikon dobrodružné literatury; sv. 4). Kapitola Textová příloha, s. 339–340. Určeno pro sběratelskou a badatelskou potřebu.