Stínadelská trilogie

Stínadelská trilogie je název pro románový cyklus Jaroslava Foglara obsahující díla Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří a Tajemství Velkého Vonta. Třídílný příběh se odehrává v tajuplné čtvrti zvané Stínadla.

Mnoho čtenářů těchto knih se již dohadovalo, zda se některé události v příbězích (alespoň z části) skutečně nestaly. Sedmdesát let po napsání prvního dílu publikoval ucelený přehled Foglarových inspiračních zdrojů Miloš Dvorský v knize Mýtus zvaný Stínadla.[1] Na základě studia archivních pramenů a srovnávání různých možných inspiračních zdrojů přehledně zdokumentoval a doložil, že Foglar se při psaní stínadelských opravdu inspiroval na několika konkrétních místech Staré Prahy. Pravděpodobným předobrazem Vontů jsou klukovské party z pražského Františku, přičemž se v románu objevuje i překvapivě mnoho atributů judaismu. Klub Rychlé šípy jsou podle Miloše Dvorského kombinací Foglarovy vlastní klukovské party z Vinohrad, zážitků Foglarova skautského oddílu, novinových výstřižků a vysněných ideálů.

Všechny tři příběhy vyšly společně v knize Dobrodružství v temných uličkách a nejnověji v knize Rychlé šípy ve Stínadlech.

Jaroslav Foglar chystal ještě čtvrté pokračování, nestačil ho však napsat, protože zemřel. Dílo mělo pracovní názvy: Budou se Stínadla bourat? nebo Kdo byl Jan Tleskač? Z příběhu se zachoval jen velmi hrubý obsah děje ve dvou různých dějových liniích. Jako první je obě srovnal a společně jejich obsah publikoval Miloš Dvorský ve své knize Mýtus zvaný Stínadla.[2]