Záhada hlavolamu (seriál)

Skupina pěti chlapců, kteří si říkají Rychlé šípy, podniká nejrůznější aktivity a výpravy za zábavou a dobrodružstvím. Mirek Dušín, Jarka Metelka, Rychlonožka, Červenáček a Jindra Hojer se jednoho dne dozví o záhadném ježku v kleci, který má mít velkou cenu pro hnutí tzv. Vontů. Chtějí o tomto předmětu zjistit více, proto se začnou vydávat do tajemné staré čtvrti Stínadla, kde nepřátelské Vontové žijí.

S nápadem natočit celovečerní film podle románů Záhada hlavolamu a Stínadla se bouří přišel na jaře roku 1967 režisér Hynek Bočan, který po souhlasu jejich autora Jaroslava Foglara začal spolu s Václavem Šaškem psát scénář. Ten nabídli Filmovému studiu Barrandov i Filmovému studiu Gottwaldov, ani jedno však o projekt nemělo zájem. Ten naopak projevila Československá televize, jejíž dramaturgové rozhodli, že půjde o sedmidílný seriál. Autoři proto ve spolupráci s dramaturgem Josefem Boučkem upravili scénář.[1] Součástí úvodu prvního dílu byly i některé scény, které mají původ v komiksech o Rychlých šípech.[2][3] Do rolí jednotlivých Rychlých šípů hledal Bočan chlapce, kteří by typově odpovídali komiksovému zobrazení těchto postav od Jana Fischera. Z několika stovek uchazečů nakonec byl vybrán Jiří Lukeš do role Mirka Dušína, Tomáš Hádl měl ztvárnit Jarku Metelku, Roman Skamene získal roli Červenáčka a Zdeněk Jánský byl obsazen jako Jindra Hojer. Všichni čtyři měli s natáčením již nějaké zkušenosti. Představitele poslední chybějící role, Rychlonožky, nalezli v Martinu Kapounovi, pro něhož to byla první a zároveň jediná filmová práce.[4][5] Další postavy ztvárnili herci Jaromír Hanzlík, Ivan Vyskočil a další.

V prosinci 1968 se uskutečnilo pětidenní soustředění v Krkonoších, které bylo určeno pro vzájemné seznámení se představitelů Rychlých šípů.[6] Natáčení seriálu v produkci Televizní filmové tvorby Československé televize začalo hned v prosinci 1968[7][8] a trvalo do počátku léta 1969.[2] Natáčelo se v ateliérech v Praze na Barrandově, kde byla postavena dekorace celé městské čtvrti – Stínadel.[9] Štáb využil i ateliéry v pražské Hostivaři[7] a také některé exteriéry v Praze.[10][11] V průběhu natáčení bylo v březnu 1969 rozhodnuto, že místo sedmi dílů vznikne devět epizod.[12] Záhada hlavolamu se stala prvním seriálem Československé televize určeným pro mládež.[13]

Hudbu k seriálu složil Jiří Šust a nahrál ji Filmový symfonický orchestr pod vedením Štěpána Koníčka.

Seriál Záhada hlavolamu vysílala Československá televize na přelomu let 1969 a 1970. Úvodní díl byl premiérově uveden 24. prosince 1969,[14] další epizody následovaly každý den a poslední, devátý díl byl odvysílán 1. ledna 1970.[15] Coby seriál pro mládež byla Záhada hlavolamu zařazena do odpoledního až podvečerního programu, jednotlivé epizody o stopáži necelé půlhodiny začínaly v rozmezí 16.00–17.30 hod.

Na Slovensku byl seriál uveden v březnu 1970,[11][16] v Česku byl opakován na přelomu let 1970 a 1971.[11][17] Za normalizace ale byl Jaroslav Foglar pro komunistický režim nežádoucí osobou a jeho jméno se nesmělo na veřejnosti objevovat, takže se ze Záhady hlavolamu stal trezorový snímek, který i přes žádosti diváků odmítala Československá televize (ČST) vysílat s odkazem na údajný havarijní nebo nepoužitelný stav filmového materiálu či ztrátu některých dílů. Problémem pro ČST také byla emigrace Jana Třísky do USA v roce 1977.[18] K další repríze, o které bylo v televizi rozhodnuto ještě před sametovou revolucí,[18] došlo až na Vánoce 1989.[18][19][20]

Celý seriál vydala v roce 2010 Česká televize na DVD.[11][21][22]

Komentář v Lidové demokracii uvádí, že pro dospělé diváky seriál je napětí v seriálu „poněkud uměle vykonstruované a příběh nepostrádá naivity“, ale zároveň dodává, že dětští diváci si televizní zpracování Rychlých šípů „vychutnávají“.[23] Naopak Jiří Hečko označil seriál v Rudém právu za nereálnou a bezpohlavní „protektorátní romantiku“, která neměla tehdejší mládeži již co říct.[24]

Od listopadu 1969 do ledna 1970 vycházel v časopisu Větrník třídílný fotokomiks Záhada hlavolamu, jenž byl tvořen snímky ze seriálu.[25] Samotný seriál měl divácký úspěch,[26] v lednu 1970 se v Praze proto uskutečnila veřejná beseda s režisérem Hynkem Bočanem, spisovatelem Jaroslavem Foglarem a představiteli Rychlých šípů. Obdobná akce byla uspořádána v lednu 1990 v návaznosti na první reprízu seriálu po 19 letech.[18]

V roce 1970 vyšla o seriálu kniha Rychlé šípy v televizi, kterou napsal Otakar Fuka,[11] jenž u Záhady hlavolamu působil jako pomocný režisér.[27] Její doplněné vydání se objevilo v roce 1991.[11]