Ježek v kleci

Wenzel Jamnitzer, rytina klece ve tvaru mnohostěnu a ježka uvnitř klece, z knihy Perspectiva Corporum Regularium, lept, Norimberk 1568

Ježek v kleci z roku 1886 v porovnání s Ježkem v kleci ORIGINAL z roku 2013

První hříčky tohoto typu zkonstruovali rytci doby renesanční, jako norimberský Wenzel Jamnitzer. Řezáči stolních ozdob a soustružníci pak měli za úkol zhotovit je jako trojrozměrná tělesa, postupným odřezáváním z jednoho kusu dřeva či vybroušením ze slonové kosti. Museli vytvořit klec ve tvaru mnohostěnu nebo koule s otvory a s ježkem uvnitř, aniž by ho tam dodatečně vložili, rozebrali či slepili z více částí.

Vynález novodobého hlavolamu ježka ve válcové kleci se v Česku tradičně připisuje Jaroslavu Foglarovi, ale ten se při psaní knihy patrně inspiroval již existujícím hlavolamem nebo hlavolamy. S novodobým ježkem ve válcové kleci se setkáváme ve Spojených státech amerických. Ježek tam byl publikován v katalogu US Trick & Novelty Co. z roku 1886. Následně se ježek objevil v amerických novinách The American Stationer z 18. dubna 1895. Skutečný originál, na pohled zdánlivě jednoduchý, je vyroben z bronzové slitiny s lakovaným povrchem. Má pět otvorů po obvodu a uvnitř klece ježka se šesti kuželovitými ostny. Klec má dva z otvorů oválné a dva mají navíc jakési zoubky a zářezy. Dalším kdo si nechal hlavolam na principu ježka v kleci patentovat byl jistý Clarence A. Worrall 7. dubna 1896. Foglar byl údajně prvním, kdo přišel s myšlenkou šroubovacího ježka.[1]

Poprvé se příběh o Rychlých šípech a ježkovi v kleci objevuje v časopise Mladý hlasatel v období od 30. srpna 1940 do 8. března 1941. Krátce nato se na trhu objevuje první ježek v kleci. Vyráběla ho firma K. M. Moučky a na rozdíl od své knižní předlohy byl dřevěný a nešel rozšroubovat. Druhá, velká vlna zájmu o tento hlavolam doprovázela uvolnění v 60. letech 20. století, kdy v Československu opět vycházely knížky Jaroslava Foglara a sešitová vydání originálních příběhů Rychlých šípů, kopie příběhů z Mladého hlasatele. Pravdpodobně nejdostupnější verzí hlavolamu v té době byl plastový ježek, kterého od r. 1970 vyrábělo družstvo Druopta . Byl pak vyráběn ještě jednou na počátku 90. let. Ježek měl 12 kónických ostnů, byl šroubovací, uvnitř kuličky měl dutinku a vyndával se z klece přesně podle Foglarova popisu. Nevýhodou bylo, že byl křehký. Od té doby se na trhu objevila řada dalších různých kovových i plastových verzí. Šroubovacího ježka dle podoby z románu, pak z kovu vyrobila produkce originálních českých hlavolamů RADEMIC PUZZLES v roce 2013.

Širší čtenářské veřejnosti hlavolam prvně představil Jaroslav Foglar a to ve stínadelském příběhu Záhada hlavolamu. Původním vlastníkem hlavolamu je v románu zámečnický učeň Jan Tleskač, kterému se podařilo ježka z klece vyndat, rozdělil ho na dvě polokoule spojené závitem a do dutiny uvnitř ukryl plánek vlastního vynálezu – létajícího kola. Po Tleskačově smrti se hlavolam stal odznakem moci vůdce vontské organizace. O získání hlavolamu usilují také Foglarovi hlavní hrdinové, chlapecký klub Rychlé šípy, kteří se náhodou dozvěděli o tajemství, které ukrývá.[1]

Ježek v kleci, který je dnes k dostání v obchodech, je ostnatý kulovitý předmět, jehož ostny mají nestejné rozměry. Ježek je umístěn ve válci s nevyplněnými stěnami, skrze něž je cílem ježka důmyslným natáčením protáhnout.

Hlavolam se dnes dá zakoupit v různých obchodech v kovovém, dřevěném, umělohmotném i jiném provedení. Navíc se můžeme potkat i s variantami, u kterých se v kleci neschovává ježek, ale např. lev nebo kanárek. Hlavolam se stal velmi oblíbenou dovednostní hříčkou v České republice, ale také ve světě.

Od roku 2005 ježka v kleci navrhuje a vyrábí český konstruktér hlavolamů Radek Micopulos. Navrhl téměř dvacet nových typů Ježků a dalších hlavolamů. Jedná se o tradiční i moderní ježky v kleci, které dále rozvíjejí princip tohoto hlavolamu.

Největší ježek v kleci v zahradě muzea Zlaté české ručičky v Pelhřimově

Na počest Jaroslava Foglara a jeho legendárního komiksu Rychlé šípy přibyl v roce 2017 k již existujícím obřím exponátům (např. čajová konvice, hrnec, mamut) v zahradě muzea Zlaté české ručičky (samostatná část Muzea rekordů a kuriozit v Pelhřimově) také největší ježek v kleci. Jde o patnáctinásobnou zvětšeninu hlavolamu: klec je vysoká 110 centimetrů, s průměrem 73 centimetrů, ježek má průměr 30 centimetrů. Obří hlavolam společně 10 měsíců vyráběly odborné učiliště Horní Slavkov a firma NADE.

V zahradě muzea je kromě toho další informační panel věnovaný památce Jaroslava Foglara a jako poděkování za jeho příběhy byl na zahradu vysazen jinan dvoulaločný (ginkgo biloba).