Sociologický ústav Akademie věd České republiky

Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) se zabývá šetřením názorů české společnosti, týkajících se politických, ekonomických a společenských témat.[5] Hlavními oblastmi výzkumu jsou volby, politické strany a instituce, mezinárodní vztahy, demokracie, občanská společnost, zdraví, ekologie, média, práce, příjmy, ekonomický vývoj, sociální politika aj. Výsledky průzkumů jsou pravidelně zveřejňovány ve formě tiskových zpráv.

Tradice tohoto výzkumného oddělení sahá až do roku 1946, kdy byl založen Československý úřad pro výzkum veřejného mínění, který spadal pod Ministerstvo informací.[6] V současné podobě vzniklo CVVM v roce 2001, kdy bylo převedeno pod správu Sociologického ústavu Akademie věd ČR.[6]

CVVM vydává odborný recenzovaný časopis Naše společnost.

• Aplikace filozofické hermeneutiky na sociologickou teorii intersubjektivity (2015–2017)
• Proměny kvality pracovního života (2014–2015)
• Význam meziskupinových diferencí v diskurzivních procesech veřejného mínění (2013–2015)

Český sociálněvědní datový archiv (ČSDA) se věnuje archivaci dat z českých sociálněvědních výzkumů, mezinárodních šetření s českou účastí a výzkumů veřejného mínění. Cílem ČSDA je umožnit přístup k datům pro účely dalšího akademického výzkumu a výuky. Provádí také vlastní výzkumnou činnost, a to v oblastech metodologie výzkumu, sociologických dat, sociologie práce, migrace a mobility.[7]

Patří k členům sítě evropských sociálněvědních datových archivů – CESSDA (Council of European Social Science Data Archives) a účastní se šetření v rámci mezinárodních programů ISSP (International Social Survey Programme) a ESS (European Social Survey).[7]

Archiv vznikl nejprve jako součást projektu Sociální trendy, na kterém se podílel Petr Matějů a Jiří Večerník. [8]

ČSDA vydává odborný recenzovaný časopis Data a výzkum – SDA Info.

• CSDA, Český sociálněvědní datový archiv (2016–2019)
• CESSDA SaW, Posílení a rozšíření evropské infrastruktury sociálněvědních datových archivů (2015–2017)
• Životní styl, jazykové znalosti a potřeby ukrajinských a vietnamských migrantů v ČR (2013)

Oddělení Ekonomická sociologie směřuje svůj výzkum do oblasti mezi ekonomií a sociologií. Mezi hlavní výzkumná témata patří socioekonomické nerovnosti, dějiny sociologie a sociologie náboženství.

V oblasti sociálně-ekonomických nerovností se zabývá velkým množstvím témat, jako jsou např. trh práce (jeho vývoj a sociální aspekty), zaměstnanost a nezaměstnanost, mzdová diferenciace (rozdíly mezi výdělky mužů a žen), nerovnosti v příjmech domácností, vliv daní a dávek a chudoba (její ukazatele a vývoj v mezinárodním srovnání).

Oblast dějin sociologie se věnuje dějinám české sociologie a sociologickým metodám v průběhu historie.

Sociologie náboženství pokrývá témata, jako jsou např. česká religiozita v evropském kontextu, otázka náboženství a migrace, církve a duchovní společenství ve veřejném prostoru, vliv náboženství na subjektivní spokojenost, práci a sociální vztahy.

• Měnící se hodnoty práce a zaměstnání v České republice (2014–2016)
• Životní podmínky a spokojenost domácností v zemích SVE: propojení objektivních a subjektivních indikátorů (2011–2013)
• Dějiny a současnost české sociologie (2010–2013)

Vědecké oddělení Gender & sociologie bylo založeno roku 1990.[9] Od té doby patří mezi klíčové vědecké instituce, které v České republice rozvíjejí genderová studia, feministickou teorii a metodologii.[9] Mezi hlavní výzkumná témata patří gender a pracovní trh, sociologie soukromého života, politika péče, sociologie vědy a feministická kritika nerovností. Dále se toto oddělení zabývá otázkami rodičovství, rodiny a sexuality.

Gender & sociologie vydává transdisciplinární odborný časopis s názvem Gender a výzkum / Gender and Research.

• Ženy a muži v rovnováze (2014–2016)
• Celoživotní ekonomické dopady mateřství (2014–2016)
• Masové vysoké školství v institucionálním kontextu: etnografie vysokoškolských kateder v České republice (2011–2013)

Oddělení se zabývá kontinuitou a změnami obecných hodnotových, kulturních a národních orientací.[10] Výzkum tohoto oddělení se věnuje otázkám rodiny, společnosti, zdraví, mezigeneračních vztahů, ageismu, religiozity a národní identity.

Oddělení Hodnotové orientace ve společnosti také pravidelně zajištuje hodnotový výzkum ESS (European Social Survey) v České republice.[10]

• Český národní uzel ESS (European Social Survey) (2016–2019)
• ISSP 2013 – Národní identita III (2012–2014)
• Zdraví a rodina – ISSP 2011 a 2012 (2011–2014)

Lokální a regionální studia se zaměřují na lokální a regionální souvislosti vývoje ve společnosti, prostorovou strukturu společnosti a další témata na pomezí sociologického, geografického a politologického výzkumu.[11] Hlavními tématy jsou lokální a regionální rozvoj, územní veřejná správa, nerovnost v prostorové perspektivě, volební chování v prostoru a migrace.

• Socio-prostorové znevýhodnění obyvatel periferních venkovských oblastí (2015–2017)
• Migrační vztahy cizinců (a domácího obyvatelstva) v Česku: koncentrační nebo difuzní procesy? (2012–2014)
• Stabilita a změny prostorových vzorců volebních preferencí na území České republiky od zavedení všeobecného hlasovacího práva – příčiny a důsledky (2012–2015)

Národní kontaktní centrum – gender a věda je jediné specializované pracoviště, které se soustřeďuje na výzkum v oblasti genderové sociologie vědy, genderových studií vědy a genderové rovnosti ve vědě.[12] Národní kontaktní centrum – gender a věda zaměřuje svůj výzkum na témata jako např. organizace výzkumu, hodnocení výzkumu, kombinace vědecké práce a soukromého života, rodinná a sociální politika, gender a vědecké profese a sexuální obtěžování ve vysokoškolském prostředí.

Ministerstvo školství uděluje ve spolupráci s Národním kontaktním centrem – gender a věda Cenu Milady Paulové za celoživotní přínos rozvoji vědnímu oboru. Cílem je ocenění vědecké práce významných českých badatelek.[12]

• Hájíme práva žen v České republice (2014–2016)
• Posilování evropské dimenze českého výzkumu zastupováním ČR v expertních skupinách ERA a transformací výzkumné organizace z hlediska genderové vyváženosti (2014–2017)
• Gender, science, technology and environment (genderSTE) (2012–2016)

Hlavní činností oddělení Socioekonomie bydlení je výzkum v oblasti bydlení a politiky. Členové připravují, provádějí a analyzující sociologické výzkumy zabývající se různými aspekty bydlení (výdaje domácností na bydlení, spokojenost s bydlením, postoje občanů k různým formám bydlení nebo různým formám státní intervence do oblasti bydlení), dále se účastní mezinárodního srovnávání systému bytových politik, nebo také finanční analýzy rozdílných systémů financování sociálního bydlení.

• Tržní selhání v kontextu sociálního bydlení jako služby obecného hospodářského zájmu (2016–2017)
• Rizika a důsledky využití investic domácností do bydlení pro zvýšení příjmů v důchodovém věku (2016–2018)
• Mezi domovem a přírodou: zahrádkaření v post-socialistickém městě a jeho urbánní dopady pohledem městské politické ekologie (2016–2018)

Oddělení Sociologie politiky se věnuje studiu základních procesů demokratického politického systému. Zabývá se také změnami politických postojů v české společnosti a organizuje např. povolební výzkumy. Hlavními předměty výzkumu jsou politické strany, stranický systém, volby, volební chování, politické postoje, Parlament ČR a občanská společnost.[13]

Oddělení spolupracuje s několika mezinárodními výzkumnými sítěmi (Comparative Study of Electoral Systems a European Election Study).[13]

• Dynamika změny v české společnosti (2014–2018)
• Protestující v kontextu: integrovaná a komparativní analýza demokratického občanství v České republice II (2013–2016)
• Zdroje, povaha a vliv politické informovanosti, (2012–2014)

Toto oddělení má obstarat ekonomický chod ústavu.[14] Má za úkol vést účetnictví ústavu, zajistit evidenci a finanční vedení vědeckých programů a grantů, poskytuje finanční návrhy podaných projektů a grantů a zabezpečuje infrastrukturu. Dále také řídí správu movitého a nemovitého majetku nebo zajišťuje kontakt se zřizovatelem Akademií věd ČR, auditory, finančními úřady atd.[14] Hlavním vedoucím oddělení je Dana Bendová.

IT oddělení zprostředkovává správné fungování prostředků výpočetní techniky, jež používají vědečtí pracovníci.[15] Zajišťuje servis pro PC a notebooky, řídí místní síť včetně serverů a tiskáren, které jsou k ní připojené.[15] Dále také pomáhají řešit problémy uživatelů.

Knihovna byla znovu otevřena v dubnu 2004.[16] Používá knihovnický systém Aleph, ve kterém mohou čtenáři hledat, objednávat, prodlužovat výpůjčky on-line.[16] Knihovna zahrnuje mnoho služeb: prezenční i absenční výpůjčky knih a časopisů, volný přístup k placeným databázím, a dále také přístup k internetu, tisku a kopírování.[17] Vedoucí knihovny je Mgr. Nela Hesová.[17]

Sekretariát obstarává denní agendu vedení ústavu a zajišťuje strukturu organizace a prostorů k akcím konajících se v ústavu.[18]

Oddělení slouží převážně k vydavatelské činnosti, zajištění komunikace pomocí médií a sociálních sítí: Facebook a Twitter a redakci bibliografické databáze CEJSH.[19] Dále zprostředkovávají pravidelné výsledky ústavu, organizuje tiskové konference, dny otevřených dveří a setkání u kulatého stolu. Vydává tiskové zprávy a archivuje tiskové materiály.[19] Dále vydává: časopis Sociologický časopis, edici Sociologické monografie, koedici se Sociologickým nakladatelstvím (SLON) a zpracovává data pro internetovou databázi V4. The Central European Journal of Social Sciences and Humanities (CEJSH).[19] Také pravidelně publikují a vystupují v médiích.[19][20]

• ČERMÁKOVÁ, Jana; STEHLÍKOVÁ, Jitka. Sociologický ústav Akademie věd České republiky. 1. vyd. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 2004. 173 s. ISBN 8073300281.
• JANDOUREK, Jan. Úvod do sociologie. 1. vyd. Praha: Portál, 2003. 232 s. ISBN 8071787493.

• Akademie věd České republiky

• Stránky ústavu
• Katalog knihovny ústavu
• Sociologický ústav Akademie věd České republiky na Facebooku
• Sociologický ústav Akademie věd České republiky na Twitteru
• Sociologický ústav Akademie věd České republiky na YouTube