Infrastruktura

Infrastruktura obecně je množina propojených stavebních prvků, které poskytují rámcovou podporu celku. Termín infrastruktura má různé významy v různých oblastech, ale nejčastěji je chápán ve vztahu k silnicím, letišti či technickému vybavení. Tyto různé prvky mohou být souhrnně pojmenovány jako civilní infrastruktura, městská infrastruktura či veřejné komunikace a stavby. Infrastruktura může být zřízena a spravována soukromým sektorem nebo státem.

Termín infrastruktura má svůj původ v 19. století ve Francii a během první poloviny 20. století primárně označoval vojenská zařízení. Pojem se stal módním v 80. letech 20. století v USA, kdy kniha „Amerika v troskách" (America in Ruins, Choate and Walter, 1981) odstartovala veřejně politickou diskuzi o národní „infrastrukturní krizi“, zaviněnou desetiletími nedostatečných investic a špatné údržby veřejných komunikací a staveb. Jednání trpěla nepřesnou definicí pojmu infrastruktura. Národní výzkumná rada USA (National research council) zjistila, že pojem infrastruktura je mezi lidmi různě chápán, a zavedla tuto definici:

„Veřejná infrastruktura se vztahuje jak ke specifickým funkcím – dálnice, ulice, silnice a mosty; hromadná doprava, letiště a letecká síť; vodárny a vodní zdroje; čistírny odpadních vod; zpracování komunálního odpadu; výroba a přenos elektrické energie; telekomunikace a zpracování nebezpečného odpadu – tak i ke složeným polyfunkčním systémům."

V českém prostředí definuje veřejnou infrastrukturu stavební zákon (zákon č. 183/2006 Sb.).

Podle tohoto zákona jsou veřejnou infrastrukturou pozemky, stavby, zařízení, a to

1. dopravní infrastruktura, například stavby pozemních komunikací, drah, vodních cest, letišť a s nimi souvisejících zařízení;

2. technická infrastruktura, kterou jsou vedení a stavby a s nimi provozně související zařízení technického vybavení, například vodovody, vodojemy, kanalizace, čistírny odpadních vod, stavby a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanice, energetické vedení, komunikační vedení veřejné komunikační sítě a elektronické komunikační zařízení veřejné komunikační sítě, produktovody;

3. občanské vybavení, kterým jsou stavby, zařízení a pozemky sloužící například pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodiny, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva;

4. veřejné prostranství,

zřizované nebo užívané ve veřejném zájmu[1]

Význam infrastruktury nespočívá jen ve veřejném zařízení, ale i v jeho správě, údržbě a rozvoji, který souvisí se společenskými požadavky a fyzickým světem, aby usnadnil dopravu lidí a zboží, poskytl vodu k pití i technickému využití, bezpečně naložil s komunálním odpadem, poskytl energii, kde je třeba a přenesl informace v rámci komunit a mezi nimi.

Ovšem je velký rozdíl mezi veřejnou infrastrukturou a infrastrukturou obecně. Obecně se infrastrukturou rozumí propojovací a zabezpečovací prvky určitého souboru movitých nebo nemovitých věcí, kterým infrastruktura vytváří základní prostředky pro komunikaci a zabezpečení. Vlastní infrastrukturu má i domácnost, rodinný dům na vlastním pozemku, obytné domy s více bytovými jednotkami, následuje obec atd. Stejně tak má vlastní infrastrukturu třeba armáda, např. výcvikové a skladovací prostory pro zálohy, přitom každá taková nemovitost je podle stavebního zákona stavbou.[1]

V tomto je definice dle stavebního zákona jednoznačně orientována na veřejnou oblast, tedy celospolečenský zájem, čímž nepostihuje soukromou a individuální stránku a proto ji není možné považovat za obecnou.[1]

• Reimut Jochimsen: Theorie der Infrastruktur. Grundlagen der marktwirtschaftlichen Entwicklung. Tübingen 1966
• Georg Hermes: Staatliche Infrastrukturverantwortung.
• Hans-Jürgen Zechlin: Staatliche Infrastrukturplanung in der Marktwirtschaft, Marburger Dissertation, 1965

• Obrázky, zvuky či videa k tématu infrastruktura na Wikimedia Commons