Státní sociální podpora v Česku

Nárok na tento přídavek má nezaopatřené dítě žijící v rodině, jejíž příjem je nižší než 2,7násobek životního minima rodiny. Přídavek je vyplácen ve třech výších podle věku nezaopatřeného dítěte:

do 6 let - 500 Kč

od 6 do 15 let - 610 Kč

od 15 do 26 let - 700 Kč

Cílem dávky je pomáhat rodinám s nízkými příjmy a zdravotně postiženým členem krýt náklady spojené se zabezpečováním potřeb jejich dětí. Nárok na sociální příplatek je vázán na péči o nezaopatřené dítě a na stanovenou hranici příjmů v rodině. Tato hranice nesmí překročit dvojnásobek životního minima této rodiny. Ve výši dávky se odráží nejen příjmy rodiny, kdy s rostoucím příjmem sociální příplatek postupně klesá, ale i stupeň postižení dítěte a rodiče.[1]

Sociální příplatek prošel významnou změnou v rámci úsporných opatření s účinností k 1.1.2011 [2], která zrušila právo pobírat sociální příplatek rodinám s nezaopatřeným dítětem (dětmi). V období 1. 1. 2011 až 31. 12. 2011 tím pádem tento nárok zůstal pouze rodinám s nezaopatřeným dítětem (dětmi), které je dlouhodobě nemocné, zdravotně postižené nebo těžce zdravotně postižené, nárok zůstává i pokud je ve zmíněné situaci rodič či kombinace obou zmíněných, t.j. rodič, který je nezaopatřeným dítětem se zdravotním postižením či těžkým zdravotním postižením anebo dlouhodobě nemocný. Toto omezení, ale zároveň prodloužení nebylo původně plánováno. Úsporné výsledky opatření mohou býti sporné vzhledem k propadnutí příjmů pod životní minimum, tudíž se ocitli v hmotné nouzi, z čehož vyplývají jiné nároky na sociální dávky. [3]

S účinností k 31. 12. 2011 se sociální příplatek ruší po omezeném ročním prodloužení. Následuje roční přechodné období, kdy je možné ještě tento příspěvek v rámci možností čerpat. Úplné zrušení i pro rodiny s postiženými mělo údajně přinést "jen" 400 miliónovou úsporu (jako přímý náklad bez braní v úvah podporu z jiných programů, úspora může být tedy ještě menší). [4]

Na tento příspěvek má nárok vlastník/nájemce bytu, jestliže:

• jeho náklady na bydlení přesahují částku součinu rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,3 (na území Prahy 0,35) a zároveň
• součin rozhodného příjmy v rodině a koeficientu 0,3 (na území Prahy 0,35) není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení.

Toto právo je v posledních letech výrazně zneužíváno majiteli ubytoven, kteří sestěhovávají do svých objektů sociálně slabé a neúměrně předražují smluvní nájemné. Tento jev je jednou z příčin růstu sociálního a rasového napětí v ČR.

Porodné je dávka poskytovaná ženě,[5] která porodila své první dítě nebo dvojčata. Nárok na porodné je vázán na stanovenou hranici příjmů v rodině, která v kalendářním čtvrtletí předcházejícím kalendářnímu čtvrtletí, ve kterém se dítě narodilo, musí být nižší než 2,4 násobek životního minima rodiny.

S účinností od 1. ledna 2008 je příspěvek na školní pomůcky zrušen.[6]

Nárok na tento příspěvek má rodič, který po celý měsíc osobně, celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině a to až do vyčerpání částky 220 000 Kč, nejdéle do 4 let věku dítěte.

Od 1. ledna 2013 dávky pěstounské péče přestávají být dávkami státní sociální podpory. Právní úpravu dávek pěstounské péče obsahuje zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.[7]

Na dávku pohřebného má nárok osoba, která vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti nebo jeho rodiči. Výše pohřebného je 5 000 Kč.