Skočický hrad

Mapa lokality

667 metrů vysoký kopec, na jehož vrchu se chráněné území nachází, leží mezi obcemi Skočice ležící severně od území, na západě leží Pivkovice, na východě Krašlovice a na jihu obec Svinětice. Území leží zhruba 1,5 km jihozápadně od obce Skočice.[8] Přírodní rezervace se nachází v oblasti vrcholové partie 667 metrů vysokého vrchu Hrad či Skočický hrad, který je z větší části zalesněn. Samotný vrchol je tvořen sedlem propojeným dvouvrcholem (vyšší a užší vrch Hrad a širší nižší vrch Kolo[5][9]) táhnoucím se západo-východním směrem.[8] Vrch Kolo je vysoký 663 metrů a někdy je přezdíván taktéž jako Markomanské kolo, Vidice či Lány.[5] Tento západní vrchol je protažený jižním směrem a oproti východnímu vrcholu je více skalnatý. Na vrchu Kolo se nachází zbytky pravěkého hradiště.[8] Na vrchu Kolo se nachází místo zvané Šumavská vyhlídka,[5] ze které je vidět na Šumavu[7] a vrchy Boubín, Bobík a Libín.[5][9] Nicméně výhled do krajiny každoročně snižuje vyrůstající porost, který výhled postupně zakrývá.[5] Druhým směrem je při výstupu na kopec výhled na jadernou elektrárnu Temelín.

Ze Šumavské vyhlídky je možno spatřit, jak obec Bílsko, tak i šumavské vrchy

Chráněné území se rozkládá v nadmořské výšce 588 až 667 m n. m. na ploše 29 ha, nicméně tato rozloha je orientační. K roku 2008 nedošlo k přesnému zaměření hranic území[10] a tak je možné, že území má jinou rozlohu. Okolo území se rozkládá 50metrové ochranné pásmo.[10] Nejvyšší bod chráněného území leží na vrchu Hradu v nadmořské výšce 666,8 m n. m. a nejnižší bod se nachází v jihozápadním cípu území u lesní cesty.[8]

Pohled na jadernou elektrárnu Temelín při výstupu na vrch Skočický

Kamenný val na vrcholku vrchu Kolo je snadno viditelný pozůstatek dřívějšího pravěkého osídlení a dřívějšího hradiště

Na území rezervace se nacházelo v době bronzové[9] hradiště o velikosti 0,7 ha (unětická a halštatská mohylová kultura[8]), o čemž svědčí v roce 1940 učiněný nález 27 bronzových žeber pod skalní stěnou nazývanou Knížecí kámen.[5][9] V tomto místě se ve skalní stěně nacházela trojice malých jeskyní, které byly využívány lesníky a myslivci jako úkryt před rozmary počasí. Když došlo ke skalnímu zřícení a zasypání jedné z jeskyň, byl učiněn objev zmiňovaných žeber během vyklízení napadaných kamenů přibližně 40 cm pod povrchem.[5] Jiný zdroj nicméně uvádí, že k objevu došlo během lámání kamene, tedy při těžbě.[5] Část bronzových žeber je nyní ke zhlédnutí v Prácheňském muzeu v Písku, v muzeu v Protivíně a v Národním muzeu v Praze.[5]

Nález pazourků z roku 1889 poblíž obce Skočice dokazuje, že okolí Hradu bylo osídleno již v době kamenné.[5] Sídliště bylo později využíváno Kelty a v době železné i Slovany.[5][9] Jedná se o významnou archeologickou památku, po které jsou patrné zbytky v západní části chráněného území. Konkrétně jsou stále viditelné zbytky kamenného valu a příkopu.[7][9] 17. srpna 1931 prováděl zástupce archeologického ústavu v Praze, Bedřich Dubský, archeologický výzkum hradiště, během kterého byla ze země vyzvednuta celá řada bronzových předmětů. Tyto nálezy přivedly Bedřicha Dubského k názoru, že sídliště bylo osídleno již před Slovany, kteří byli dříve považováni za původní stavitele.[5] K místu hradiště se váže i pověst o založení města Bavorov, ve které je uváděn Markomanský les jako útočiště pro loupeživou bandu.[5] Samotné hradiště je od roku 1963 kulturní památkou.[5]

Hraniční kámen na vrchu Hradu

Na vyšším vrcholku Hradu se nachází památník v podobě kamenu, na kterém je vytesán čáčtečně dochovaný nápis. O jeho původu a staří se vedou spory. Dle jednoho výkladu nese památník nápis „J. F. ZU SWARZENBERG ALHIE GEWESEN 27. JUNI 1795“ (možný přelkad „J. kníže ze Swarzenbergu zde byl 27. června 1795“) a jeho původ by tedy byl spojen s návštěvou Josefa, knížete ze Schwarzenbergu, na tomto místě v roce 1795.[11] Nicméně existuje i alternativní výklad nápisu a jeho stáří (1705), který zní „J. F. ZU SCHWARZEN BERG ALLE WEGE WESEN 27 JUNI 1705“ a vyrytými iniciály „JD“ a „JF“ (možný překlad „NA ČERNÉM KOPCI VŠECHNY CESTY ZBUDOVÁNY 27. ČERVNA 1705“).[5] V roce 2004 byl objeven další kámen zakopaný pod tímto hraničním kamenem. Tento nově objevený kámen má vyrytý lem, je vytvořen z jiného materiálu a pravděpodobně starší než ten, který se nachází nad ním.[5] Nicméně v celém okolí vrchu Hrad se nachází množství dalších menších hraničních kamenů různého stáří.[5] V oblasti Šumavské vyhlídky se dříve nacházela dřevěná rozhledna.[5]

Chráněné území bylo zřízeno vyhláškou Okresního národního výboru Strakonic ze dne 14. listopadu 1985[7] s platností od 1. prosince 1985.[1] Tehdy bylo území vyhlášeno jako chráněný přírodní výtvor o celkové výměře 3,34 ha.[12] V této vyhlášce se píše o lokalitě jako o „zbytku původního listnatého lesa s převahou buku na vrcholu Skočického vrchu“.[7] S účinností od 1. února 1992 došlo vyhláškou Okresního úřadu ve Strakonicích k rozšíření chráněného území na současných 29 ha s ohledem na další cenné porosty v okolí[5] (nicméně plán péče pro roky 2008 až 2017 uvádí výměru 30,62 ha).[10] Na základě vyhlášky Ministerstva životního prostředí České republiky ze dne 13. srpna 1992 došlo k přeřazení území z chráněného přírodního výtvoru na přírodní rezervaci.[12] Roku 1991 byl zpracován pro lokalitu inventarizační průzkum, načež následovalo zpracování Plánu péče na roky 1998 až 2007 a pak Plánu péče na roky 2008 až 2017.[8][12]

Na lokalitě dochází k samovolnému zmlazování listnatého porostu

Oblast přírodní rezervace působí jako významné biocentrum regionálního významu tvořící kostru územního systému ekologické stability krajiny. V rámci péče o území panuje snaha transformovat kulturní lesní porosty na les přirozeného složení, který by se podobal původním bučinám rostoucí na lokalitě v minulosti.[7] Tedy změnit složení dřevin ze současných porostů, ve kterých převažují smrky a borovice na lesy s převahou dřevin přirozené skladby.[8] V rámci této péče jsou prořezávány nežádoucí porosty v kulturní části lesa a podporu šíření listnatých stromů.[8] S tím souvisí i největší nebezpečí pro lokalitu a tou je vysazování nevhodných dřevin na nově vzniklé holiny, jež by mohly změnit charakter lesa.[12] Současně dlouhodobou snahou je zachovat druhovou rozmanitost, tedy komplex společenstev květnatých i acidofilních bučin.[8]

Přístup na lokalitu vozidly je možný ze dvou směrů. První je po silnici I. třídy číslo 22 z obce Skočice a následně po místní komunikaci k začátku lesního porostu vrchu Skočický, kde se nachází závora. Odtud je pak nutno stoupat na vrch pěšky. Druhá varianta je po silnici II. třídy číslo 140 od Drahonic a pak pokračovat směrem k vrchu, nicméně i tato část cesty je přehrazena závorou.[8] Časté návštěvy turistů na lokalitě jsou zaznamenány do kmenů až 150 let starých buků v podobě vyřezaných vzkazů a podpisů do jejich kůry.[5] Tyto vzkazy dokládají, že lokalita byla navštěvována již v dobách první Československé republiky, během druhé světové války i v druhé polovině 20. století.[5] Do oblasti rezervace se dá dostat po značené zelené turistické cestě vedoucí z vlakové zastávky Pražák u Vodňan na autobusovou zastávku Albrechtice a nebo po červené turistické značce. Cesty vedou přes vrchol Hrad.[16] Kromě těchto dvou stezek je do lokality možný přístup i po řadě lesních cest.[16]