Bavorovská vrchovina
Bavorovská vrchovina je geomorfologický podcelek v jihovýchodní části Šumavského podhůří. Rozprostírá se na ploše 678 km² a má průměrnou nadmořskou výšku 511 m.[1] Na západě sousedí s Boubínskou hornatinou, Vimperskou vrchovinou a Svatoborskou vrchovinou, na severu s Nepomuckou vrchovinou a Horažďovickou pahorkatinou, na východě s Putimskou a Blatskou pánví a na jihu s Prachatickou hornatinou. Má charakter plochého pohoří s erozně denudačním reliéfem.
Bavorovská vrchovina | |
---|---|
Nejvyšší bod | 701 m n. m. (Stráž) |
Rozloha | 678 km² |
Nadřazená jednotka | Šumavské podhůří |
Sousední jednotky | Prachatická hornatina, Boubínská hornatina, Vimperská vrchovina, Svatoborská vrchovina, Nepomucká vrchovina, Horažďovická pahorkatina, Putimská pánev, Blatská pánev |
Podřazené jednotky | Budětická vrchovina, Prácheňská pahorkatina, Volyňská vrchovina, Miloňovická pahorkatina, Husinecká vrchovina, Netonická vrchovina, Netolická pahorkatina |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Horniny | rula, granodiorit, žula |
Povodí | Vltava |
Souřadnice | 49°9′33″ s. š., 14°0′28″ v. d. |
Identifikátory | |
Kód geomorf. jednotky | IB-2F |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Geologická stavba
Největší část Bavorovské vrchoviny budují ruly a migmatity jednotvárné série moldanubika. Do severozápadní části zasahuje rovněž pestrá série moldanubika a menší granodioritická tělesa středočeského plutonu. Na jihovýchodě se vyskytují menší žulová tělesa moldanubického plutonu.
Geomorfologické podcelky
Podhůří se člení na šest geomorfologických okrsků:
- Budětická vrchovina
- Prácheňská pahorkatina
- Volyňská vrchovina
- Miloňovická pahorkatina
- Husinecká vrchovina
- Netonická vrchovina
- Netolická pahorkatina
Nejvyšší vrcholy
Nejvyšší vrcholky tohoto geomorfologického podcelku přesahují 600 m:
- Stráž (701 m)[2]
- Helfenburk (Malošín) (683 m)
- Čepičná (671 m)
- Hrad (667 m)
- Betaň (651 m)
- Svobodná hora (640 m)
Související články
Reference
- DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno: Academia, 1987.
- Mapy ČÚZK