Netonická vrchovina
Netonická vrchovina[1] je geomorfologický okrsek podcelku Bavorovská vrchovina v okrese Strakonice v Jihočeském kraji. Na severozápadě sousedí s Miloňovickou pahorkatinou, na severu s Mladějovickou pahorkatinou, na východě s Vodňanskou pánví, na jihovýchodě s Netolickou pahorkatinou, na jihu a západě s Husineckou vrchovinou.
| Netonická vrchovina | |
|---|---|
 Nejvyšší vrchol okrsku Helfenburk pohled od jihu | |
| Nejvyšší bod | 683,2 m n. m. (Helfenburk) |
| Nadřazená jednotka | Bavorovská vrchovina |
| Sousední jednotky | Miloňovická pahorkatina Mladějovická pahorkatina Vodňanská pánev Netolická pahorkatina Husinecká vrchovina |
| Podřazené jednotky | Krajníčská vrchovina Drahonická vrchovina Chelčická vrchovina Velkoborská pahorkatina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
  Helfenburk | |
| Horniny | pararula, žula, syenit |
| Povodí | Otava |
| Souřadnice | 49°8′15″ s. š., 14°0′44″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Netonická vrchovina je v západní části středně zalesněná, ve východní části zalesnění převažuje. Lesní porosty tvoří zejména smrky, borovice, duby a vzácněji i buky.
Geologická stavba
Netonická vrchovina je plochá až členitá vrchovina, která se nachází v severovýchodní části Bavorovské vrchoviny. Má vyvýšený tektonicky a strukturně podmíněný reliéf s širokými a výraznými hřbety, které jsou rozčleněny hlubokými sníženinami podél vodních toků. Jedná se o členitou podhorskou partii tvořenou několika výraznými zalesněnými hřbety se skalnatými hřebeny a balvanitými i suťovými svahy. Převážná část Netonické vrchoviny je tvořena migmatity a biotitickými pararulami moldanubika s vložkami žilných porfyrů a s menšími žulovými tělesy moldanubického plutonu. Severně od Svinětic je bývalý lom, kde se těžil tzv. svinětický diorit (syenit).[2] Poslední odstřely proběhly v roce 2004 a v současnosti je kamenolom zcela zaplaven vodou.[3]
Podokrsky
Netonická vrchovina se člení na čtyři geomorfologické podokrsky[4]:
- Krajníčská vrchovina, nejvyšší bod Helfenburk 683,2 m n. m., GPS: N 49°08.15167 E 14°00.43833, dalším významným bodem je Duškovec (656,0 m n. m.)[5]
- Drahonická vrchovina, nejvyšší bod Hrad 666,8 m n. m., GPS: N 49°10.15167 E 14°05.78333, dalšími významnými body jsou Radovec (635,1 m n. m.) a Knížecí kámen (629,6 m n. m.)
- Chelčická vrchovina, nejvyšší bod Svobodná hora 640,1 m n. m., GPS: N 49°07.38333 E 14°07.000
- Velkoborská pahorkatina, nejvyšší bod Libějovický vrch 607,0 m n. m., GPS: N 49°05.52333 E 14°09.58833
Vodstvo
Území odvodňují četné potoky a řeka Blanice.
Odkazy
Reference
- KOCAR, jiří. Jihočeské kopce|ŠUMAVSKÉ PODHŮŘÍ|Netonická vrchovina. www.jihoceskekopce.cz [online]. [cit. 2018-04-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-04-08. (česky)
- Dekorační kameny ČR - hornina. www.geology.cz [online]. [cit. 2018-04-07]. Dostupné online.
- ENVIROSKOP - Zaostřeno na výlety. www.enviroskop.cz [online]. [cit. 2018-04-07]. Dostupné online.
- Šumavské podhůří | Geomorfologická československá. www.geomorfologicka-ceskoslovenska.bluefile.cz [online]. [cit. 2018-02-24]. Dostupné online. (česky)
- Mapy ČÚZK. sgi.nahlizenidokn.cuzk.cz [online]. [cit. 2018-02-24]. Dostupné online. (česky)
Literatura
- DEMEK, Jaromír a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČSR: Hory a nížiny. 1. vyd. Praha: Academia, 1987. 584 s. S. 375.