Radějovice (okres Strakonice)

Obec Radějovice se nachází v okrese Strakonice v Jihočeském kraji. Žije zde 39[1] obyvatel.

Radějovice
Kaple v Radějovicích
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0316 536423
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíStrakonice
Okres (LAU 1)Strakonice (CZ0316)
Kraj (NUTS 3)Jihočeský (CZ031)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice49°11′11″ s. š., 14°1′35″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel39 (2022)[1]
Rozloha2,25 km²
Katastrální územíRadějovice u Netonic
Nadmořská výška521 m n. m.
PSČ387 73
Počet domů21 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduRadějovice 10
38773 Bavorov
[email protected]
StarostaMiroslav Chlanda
Oficiální web: pootavi.cz/radejovice/
Radějovice
Další údaje
Kód obce536423
Kód části obce103985
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

14. století

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1334, v té době obec podléhala pánům ze Strakonic, kteří byli věrnými poddanými krále Jana Lucemburského a posléze Karla IV. Další písemný záznam o Radějovicích je z roku 1351, kdy Vilém ze Strakonic prodal Petrovi, Joštovi, Oldřichovi a Janovi, pánům z Rožmberka, panství za 1 000 kop grošů. Panství zahrnovalo hrad Bavorov, městečka Bavorov a Strunkovice a dále 23 vesnic, mezi kterými jsou jmenovány i Radějovice.[3] Bavorovský hrad zanikl pravděpodobně ještě ve 14. století, kdy Rožmberkové přesunuli správu panství na nově vystavený hrad Helfenburk.

16. století

V roce 1593 prodal Petr Vok z Rožmberka celé panství Helfenburské za 20 000 kop českých grošů městu Prachatice, které byly v té době na vrcholu hospodářského rozkvětu.[4] [5]

17. století

Po bitvě na Bílé hoře roku 1620 bylo Helfenburské panství zkonfiskováno (připadlo královské komoře) a přestože se město Prachatice snažilo o jeho zpětné získání, nepodařilo se to.

Radějovice, podobně jako ostatní obce v Prácheňském kraji, byly postiženy třicetiletou válkou. Podle Berní ruly, která byla sepsána v roce 1654, tj. po skončení třicetileté války, byli rolníci v Radějovicích rozděleni do dvou panství, a to:

  • Panství Bratronické pána Ferdinanda Rudolfa Lažanského, hraběte z Bukové. Panství byli poddáni 4 radějovičtí sedláci.[6]
  • Panství Štěkeňské, kde byl zámek s hospodářským vedením a kterému patřil městys Štěkeň a 15 vsí, mj. i část Radějovic. Tomuto panství byli poddáni 4 radějovičtí sedláci, 1 chalupník a 1 zahradník.[7]

Pouze část rolníků byla schopna odvádět daně, některé grunty byly vyhořelé, jeden grunt byl opuštěný, „role ladem leží“ a rovněž zahrada (domek) byla pustá. V Berní rule se o životních poměrech rolníků v Radějovicích píše: „Tito dosti skrovné živnosti mají. Půda dobrá, žitná“.

20. století – 1. světová válka

Hrůzy 1. světové války zasáhly i Radějovice, zahynulo pět občanů obce. Památník obětem padlým ve Světové válce 1914–1918 je umístěn v Paračově před kostelem.

Z hlediska církevní správy Radějovice vždy patřily pod farnost Paračov.

Přírodní poměry

Geografie

Radějovice se nacházejí na území strakonického okresu, který spolu s dalšími sedmi okresy patří do vyššího územního samosprávného celku Jihočeský kraj. Od Strakonic jsou vzdáleny 16 km jihovýchodním směrem a od krajského města České Budějovice 47 km severozápadním směrem.

Katastrální území se nazývá Radějovice u Netonic a k 31. prosinci 2016 mělo celkovou plochu 225,30 ha, z toho bylo:[8]

  • 75 % zemědělských pozemků, které ze 79 % tvoří orná půda, tj. 133,84 ha (59 % rozlohy katastru), z 20 % trvalé travní porosty (15 % katastru) a zbytek jsou zahrady.
  • 25 % nezemědělských pozemků, z toho 79 % představují lesy, tj. 43,90 ha (19 % rozlohy katastru).

Radějovice leží v nadmořské výšce 521 m na rozhraní Drahonické a Krajníčské vrchoviny. Obě tyto vrchoviny jsou podokrsky Netonické vrchoviny, která je okrskem Bavorovské vrchoviny a ta je podcelkem Šumavského podhůří. Okolní vrchy přesahují 600 m n. m., nejblíže je vrch Radovec (635 m n. m.), dále Knížecí kámen (629 m n. m.) v Drahonické vrchovině a vrch Chmelovka (638 m n. m.), který však už patří do Krajníčské vrchoviny.

Vodstvo

Radějovicemi protéká bezejmenný potok, který je pravostranným přítokem Cehnického potoka v povodí Otavy a patří k úmoří Severního moře. Potok pramení 1,5 km nad obcí v lesním údolí ve výšce 570 m n. m. na západním svahu Radovce. Potok protéká rybníkem Na drahách, pak návesním rybníkem a u Kváskovic se ve výšce 474 m n. m. vlévá do Cehnického potoka.[9]

Cehnický potok spolu s dalšími svými přítoky byl příčinou častých záplav, které ohrožovaly značnou část obce Cehnice. V období od 9/2009 do 7/2010 byl za účasti evropských dotací vybudován na Cehnickém potoce mezi obcemi Paračov a Cehnice suchý poldr. Cílem projektu bylo snížit povodňový průtok a tím odstranit hrozbu záplav. U Sudoměře se Cehnický potok vlévá do Otavy.

Pamětihodnosti

  • Usedlost čp. 12 (kulturní památka ČR)
  • Prostá obdélná kaple Panny Marie z 19. století se zvoničkou na hřebeni střechy, před ní litinový kříž na kamenném podstavci
  • Výklenková kaplička z roku 1895 před usedlostí čp. 18

Obyvatelstvo

Radějovice patří svým počtem obyvatel mezi malé vesnice, ale v posledních letech má počet obyvatel zvyšující se tendenci. K datu 1. ledna 2013 bylo v obci 38 obyvatel, z toho 19 mužů a 19 žen. K 1. lednu 2018 bylo evidováno 45 obyvatel, z toho 24 mužů a 21 žen.[10] Během pěti let se počet obyvatel v Radějovicích zvýšil o 18 %.

Doprava

Dopravní síť

  • Železnice – železniční trať na území obce není.

Veřejná doprava

  • Autobusová doprava – v obci má zastávku autobusová linka Strakonice – Netonice. V pracovních dnech jsou k dispozici 3 spoje, o víkendech spojení není. Dopravcem je ČSAD STTRANS Strakonice a.s.

Fotogalerie

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého – díl sedmý. Praha: František Šimáček, 1890. 307 s. S. 91.
  4. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého – díl sedmý. Praha: František Šimáček, 1890. 307 s. S. 103.
  5. Historie Bavorova: Město Bavorov. www.bavorov.cz [online]. [cit. 2018-03-04]. Dostupné online. (česky)
  6. HAAS, Antonín. Berní rula, svazek 27, Kraj Prácheňský, I. díl. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1954. 443 s. S. 153.
  7. HAAS, Antonín. Berní rula, svazek 27, Kraj Prácheňský, I. díl. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1954. 443 s. S. 438.
  8. Vše o území VDB. vdb.czso.cz [online]. [cit. 2018-03-04]. Dostupné online.
  9. Katastrální mapa. sgi.nahlizenidokn.cuzk.cz [online]. [cit. 2018-03-04]. Dostupné online. (česky)
  10. Počet obyvatel Radějovice. www.mistopisy.cz [online]. [cit. 2018-03-04]. Dostupné online.

Literatura

  • SVOBODA, Miroslav. Páni ze Strakonic, vládci Prácheňska a dobrodinci johanitů. I. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2010. 387 s. ISBN 978-80-7422-034-0.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.