Schwarzenberská hrobka (Orlík nad Vltavou)

Schwarzenberská hrobka je hrobka rodu Schwarzenbergů v orlickém zámeckém parku v okrese Písek. Nachází se asi 1500 m severozápadně od zámku.[1] Podnět k její výstavbě přišel od Karla III. Schwarzenberga, vysvěcena byla roku 1864.[2] K místu lze volně dojít přes zámecký park, nicméně samotná hrobka veřejnosti není běžně přístupná.[3]

Schwarzenberská hrobka
(Orlík nad Vltavou)
Schwarzenberská knížecí hrobka u zámku Orlík
Základní informace
Slohnovogotický
ArchitektAntonín Šiman
Výstavba1861–1864
Současný majitelrod Schwarzenbergů
Poloha
AdresaOrlík nad Vltavou, Česko Česko
Souřadnice49°31′0,53″ s. š., 14°9′38,44″ v. d.
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stavba hrobky

Zřízení nové hrobky pro mladší, orlickou rodovou větev navrhl již Karel I. Filip Schwarzenberg ve své závěti,[2] nicméně několik dalších let zabral výběr vhodného místa. Zpočátku se dokonce uvažovalo o pouhém rozšíření již existujících hrobek na rodinném panství, v kostele sv. Jiljí v Miroticích, v kostele sv. Jana Křtitele ve Stražišti u Březnice či v kostele sv. Jana Křtitele a Panny Marie ve Svatém Janu u Květova.[4] Významou roli hrály náklady, a vznik hrobky se posunul také kvůli úmrtí Karla II. Nakonec padlo rozhodnutí o postavení zcela nové, samostatné hrobky. Postavena pak byla v severní části parku na místě zvaném U svatých křížů.[5]

Autorem návrhu z roku 1860 byl knížecí inženýr Antonín Šiman, o rok později byl tento návrh schválen. Vlastní stavba probíhala v letech 1861–1864, a budova je tak o deset let starší než známější Schwarzenberská hrobka v Domaníně.[5]

Slavnostně vysvěcena pak byla pražským arcibiskupem Bedřichem kardinálem ze Schwarzenbergu 15. října 1864, ve výroční den úmrtí knížete Karla I. a předvečer výročí bitvy u Lipska, ve které vítězně velel koaličním vojskům.[6][4] Jeho ostatky byly do hrobky převezeny z Třeboně 3. února 1865. Vysvěcení se účastnil Karel III. Schwarzenberg, jeho matka Josefina, rozená Wratislavová z Mitrowicz a bratr Edmund Schwarzenberg. Primogenituru zastupoval Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu, jeho žena Eleonora, rozená z Liechtensteinu a jejich syn Adolf Josef.[4] Nechyběl ani českobudějovický biskup Jan Valerián Jirsík, který pronesl řeč v češtině před hrobkou.[5][4]

Zároveň s hrobkou byla nedaleko postavena hájovna pro strážce hrobky a promenádního hajného.[7]

Popis hrobky

Budova byla postavena v neogotickém stylu[8] na půdorysu ve tvaru pravidelného kříže. Má dvě hlavní patra, u druhého z nichž končí dvě boční schodiště, a dále podkrovní podlaží. Ze středu střechy se tyčí úzká zvonička.

Zajímavým architektonickým detailem je vstupní portál na jihozápadní stěně s masivními vyřezávanými dveřmi, po jehož stranách jsou umístěny desky s citáty z Bible: Ecce tu dormies cum patribus tuis (Hle, ty ulehneš ke svým otcům).[9] a Beati mortui qui in Domino moriuntur (Blahoslavení mrtví, kteří umírají v Pánu).[10]

Pochovaní v hrobce

Zároveň s již zmíněným Karlem I. byly k Orlíku převezeny rovněž ostatky jeho manželky Marie Anny a jeho syna, knížete Karla II.[4] Později zde byli pohřbeni i jeho dva bratři, generálmajor kníže Bedřich Karel (1799–1870) a polní maršál a majitel c. k. husarského pluku č. 15 kníže Edmund (1803–1873). Místo posledního odpočinku zde samozřejmě našel též kníže Karel III., jenž nechal hrobku vystavit, kníže Karel IV. i jeho syn Karel V., děd současné hlavy rodu. Pohřbeni zde jsou také další příslušníci schwarzenberské sekundogenitury.[2]

Po Sametové revoluci mohla být obnovena tradice pohřbívání ve zdejší hrobce. V roce 2013 se zde konal pohřeb princezny Amalie Schwarzenbergové, roz. Lobkowiczové a v roce 2014 Dr. Bedřicha Schwarzenberga.

Seznam pochovaných chronologicky

V hrobce bylo pochováno 18 členů schwarzenberského druhorozenectví:[11]

  1. Gabriela ze Schwarzenbergu (28. 12. 1825 Praha – 26. 11. 1843 Orlík[12]), sestra Karla III., tragicky zemřelá. Pohřbena v hrobce jako první 20. října 1864. Její ostatky byly převezeny z hrobky Wratislavů v Čimelicích.[4]
  2. Karel I. Filip Schwarzenberg (15. 4. 1771 Vídeň – 15. října 1820 Lipsko), 1. hlava sekundogenitury. Původně byl pohřben v kostele sv. Jiljí v Domaníně u Třeboně a jeho srdce uloženo v orlické zámecké kapli.[4]
  3. Marie Anna z Hohenfeldu ( 20. 5. 1768 Linec – 2. 4. 1848 Vídeň), vdova po knížeti Antonínu I. Esterházym z Galanty, manželka předchozího (sňatek 28. 1. 1799 Vídeň)
  4. mrtvě narozený chlapec († podzim 1857), syn Karla III. a jeho manželky Vilemíny z Oettingen-Wallersteinu
  5. Karel II. Schwarzenberg (21. 1. 1802 Vídeň – 25. 6. 1858 Vídeň), syn Karla I. Filipa a Marie Anny, hlava sekundogenitury
  6. Bedřich Schwarzenberg (30. 9. 1800 Vídeň – 6. 3. 1870 Vídeň), syn Karla I. Filipa a Marie Anny, starší bratr Karla II., vzdal se titulu hlava sekundogenitury ve prospěch bratra
  7. Edmund Schwarzenberg (18. 11. 1803 Vídeň – 17. 11. 1873 Orlík), syn Karla I. Filipa a Marie Anny, mladší bratr Bedřicha a Karla II.
  8. Josefina Wratislavová z Mitrowicz (16. 4. 1802 Praha – 17. 4. 1881 Praha), manželka Karla II. (sňatek 26. 6. 1823 Praha)
  9. Marie Kinská z kostelecké větve rodu (18. 10. 1866 Ischl – 11. 5. 1889 Osov), první manželka Karla IV. (sňatek 20. 5. 1885 Vídeň)
  10. Josef Adolf Schwarzenberg (18. 6. 1894 Osov – 27. 6. 1894), syn Karla IV. a jeho druhé manželky Idy z Hoyos-Sprinzensteinu; zemřel deset dnů po narození
  11. Karel III. Schwarzenberg (8. 7. 1824 Praha – 29. 3. 1904 Praha), hlava sekundogenitury
  12. Vilemína z Oettingen-Wallersteinu (30. 12. 1833 Praha – 18. 12. 1910 Praha), manželka Karla III. (sňatek 5. 3. 1853 Praha)
  13. Karel IV. Schwarzenberg (1. 7. 1859 Čimelice – 4. 10. 1913 Orlík nad Vltavou), hlava sekundogenitury
  14. Karel V. Schwarzenberg (26. února 1886 Praha – 6. září 1914 Vukovar), hlava sekundogenitury
  15. Marie Kristýna ze Schönbornu (11. 6. 1872 Malesice – 4. 9. 1918 Tochovice), manželka Bedřicha (sňatek 2. 7. 1890 Praha)
  16. Bedřich Schwarzenberg (30. 10. 1862 Orlík nad Vltavou – 2. 10. 1936 Tochovice)
  17. Amálie z Lobkowicz (25. 1. 1921 Dolní Beřkovice – 3. 4. 2013 Vídeň), manželka Františka Schwarzenberga (sňatek 23. 5. 1944 Dolní Beřkovice), ostatky byly uloženy v pátek 3. května 2013.[13]
  18. Bedřich Schwarzenberg (24. 8. 1940 Praha – 13. 4. 2014 Nový Dvůr), mladší bratr Karla VII., ostatky byly uloženy v sobotu 26. dubna 2014.[14]

Galerie
  • Vstupní dveře
  • Erb v portálu nad vchodem
  • Detail schodiště
  • Budova během rekonstrukce v roce 2011
  • Detail kliky u spodního vchodu

Odkazy

Reference
  1. Zámek Orlík [online]. orlik-panorama.cz [cit. 2017-04-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-29.
  2. Zpravodej historického klubu [online]. sdruzenihistoriku.cz [cit. 2017-04-22]. [www.sdruzenihistoriku.cz/soubory/zpravodaj/zprav052.pdf Dostupné online].
  3. Schwarzenberská hrobka [online]. schwarzenberg.cz [cit. 2017-04-22]. Dostupné online.
  4. GRUBHOFFER, Václav. Paměť rodu v zrcadle smrti. Funerální obřady v rodině Schwarzenberků v občanské době. In: BŮŽEK, Václav; KRÁL, Pavel. Paměť urozenosti. Praha: NLN, 2007. ISBN 978-80-7106-928-7. S. 191.
  5. 200 let od Bitvy národů u Lipska, Karel Filip ze Schwarzenbergu a Písecko [online]. primaplana.cz [cit. 2017-04-22]. Dostupné online.
  6. Schwarzenbergové v české a středoevropské kulturní historii. 2. vyd. České Budějovice: Halama a NPÚ, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích, 2013. 736 s. ISBN 978-80-87082-28-7. S. 653.
  7. Zámecký park a hrobka [online]. zamekorlik.cz [cit. 2017-04-22]. Dostupné online.
  8. Schwarzenberská hrobka [online]. hrady.cz [cit. 2017-04-22]. Dostupné online.
  9. Deuteronomium 31 [online]. biblenet.cz [cit. 2017-04-22]. Dostupné online.
  10. Latinské citace od B [online]. e-kniha.com [cit. 2017-04-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-23.
  11. Schwarzenbergové v české a středoevropské kulturní historii. 2. vyd. České Budějovice: Halama a NPÚ, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích, 2013. 736 s. ISBN 978-80-87082-28-7. S. 653–655.
  12. POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 345.
  13. Poslední rozloučení s Amalií Schwarzenbergovou na zámku Orlík [online]. cirkev.cz [cit. 2017-04-22]. Dostupné online.
  14. SCHWARZENBERG, Karel. Úmrtní oznámení [online]. [cit. 2018-11-05]. Dostupné online.

Literatura
  • GRUBHOFFER, Václav. Pod závojem smrti: poslední věci Schwarzenbergů v letech 1732–1914. Pelhřimov a České Budějovice: Nová tiskárna Pelhřimov a Společnost pro kulturní dějiny, 2013. 441 s. ISBN 978-80-905264-2-6.
  • Schwarzenbergové v české a středoevropské kulturní historii. 2. vyd. České Budějovice: Halama a NPÚ, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích, 2013. 736 s. ISBN 978-80-87082-28-7. Kapitola "Mou nesmrtelnou duši poroučím milosrdenství jejího stvořitele..." Pohřby Schwarzenbergů v 19. a na počátku 20. století, s. 653–664.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.