František Schwarzenberg
František Schwarzenberg (německy Franz, Prinz von Schwarzenberg, 24. března 1913, Praha – 9. března 1992, Unzmarkt, Štýrsko, Rakousko) byl český šlechtic z orlické větve Schwarzenbergů, úředník, diplomat a profesor.
František Schwarzenberg | |
---|---|
Princ JUDr. František Schwarzenberg byl pověřen vedením Mládeže N. S. Foto K. Hájek. | |
Chargé d’affaires ad interim Československa u Svatého stolce (ve Vatikánu) | |
Ve funkci: leden 1946 – srpen 1946 | |
Prezident | Edvard Beneš |
Předchůdce | Vladimír Radimský jako vyslanec do března 1939 |
Nástupce | Artur Maixner jako vyslanec |
Narození | 24. března 1913 Praha Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 9. března 1992 (ve věku 78 let) Unzmarkt Rakousko |
Místo pohřbení | Murau |
Choť | (1944) Amálie Lobkowiczová (1921–2013) |
Rodiče | Karel V. ze Schwarzenbergu (1886–1914) Eleonora Clam-Gallasová (1887–1967) |
Děti | 1. Ludmila Marie (* 1945) 2. Isabela Eleonora (* 1946) 3. Jan Nepomuk Maria (* 1957) |
Příbuzní | bratr: Karel VI. Schwarzenberg (1911–1986) nevlastní bratr: Radslav Kinský (1928–2008) nevlastní bratr: Václav Norbert Kinský (1924–2008) vnuk: Jan Holden Schwarzenberg (* 1984) synovec: Karel VII. Schwarzenberg (* 1937) prasynovec: Jan Nepomuk Schwarzenberg (* 1967) děd: Karel IV. ze Schwarzenbergu (1859–1913) babička: Marie Terezie Kinská z Vchynic a Tetova (1866–1889) praděd: Karel III. ze Schwarzenbergu (1824–1904) prababička: Vilemína Marie z Öttingen-Öttingenu (1833–1910) |
Alma mater | Právnická fakulta Univerzity Karlovy |
Profese | diplomat, politolog a právník |
Ocenění | Cena ÚSTR za svobodu, demokracii a lidská práva (2013) Řád Tomáše Garrigua Masaryka II. třída (1991) |
Commons | František Schwarzenberg |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Narodil se 24. března 1913 v Praze jako druhý syn a poslední ze dvou potomků Karla V. Schwarzenberga (26. února 1886, Praha – 6. září 1914, Vukovar) a jeho manželky (sňatek 5. února 1910 ve Vídni) Eleonory, rozené Clam-Gallasové (4. listopad 1887, Frýdlant v Čechách – 31. květen 1967 Vídeň, ve Vídni byla také pochována). Při křtu dostal jméno František Bedřich Maria Josef Jan Nepomucký Adolf Eduard Paschalis Gabriel ze Schwarzenbergu
Za první republiky na doporučení Edvarda Beneše působil na ministerstvu zahraničí. V letech 1939–1940 působil více než rok v Kanceláři státního prezidenta Emila Háchy. Dne 6. října 1939 přinesl k rukám Emila Háchy deklaraci, ve které se hovořilo o tom, že se česká šlechta připojila k českému národu.[1] Nedlouho po té byl jmenován František Schwarzenberg do čela mládeže v Národním souručenství. Účastnil se květnového povstání v roce 1945 jako spojovací důstojník generála Karla Kutlvašra a byl členem České národní rady.[2] Pro ni překládal prohlášení o převzetí moci do francouzštiny a angličtiny. Po válce pracoval na ministerstvu zahraničí a jako československý velvyslanec ve Vatikánu. Vlastnil zámek v Nalžovicích, který byl za války zkonfiskován Němci. Po válce jej obsadila Rudá armáda a v roce 1948 mu byl vyvlastněn. Po únoru 1948 zůstal v zahraničí a odešel do USA. Zde na Katolické univerzitě v Chicagu přednášel jako profesor politologii[2] a po roce 1980 se odstěhoval do Rakouska.
Po roce 1990 mu byl zámek i se 400 ha lesa vrácen v restituci. Pochován byl 15. března 1992 v Murau.
Rodina
Dne 23. května 1944 se František Schwarzenberg v Dolních Beřkovicích oženil s Amálií Františkou z Lobkovic (25. leden 1921 Dolní Beřkovice – 3. duben 2013 Vídeň, pohřbena v Orlíku nad Vltavou), dcerou Marii Leopolda z Lobkowicz (7. červenec 1888, Dolní Beřkovice – 15. květen 1933, Praha) a jeho manželky (sňatek 11. duben 1918 Vídeň) Františky z Montenuova (22. srpen 1893, Margarethen am Moos, Dolní Rakousy – 3. listopad 1972, Wels). Měli spolu 3 děti (2 dcery a 1 syna):
- 1. Ludmila (* 25. 7. 1945, Praha)
- 2. Isabela Eleonora (* 22. 6. 1946 Řím)
- ∞ (civilně 15. 7. 1970, Gräfelfing bei München a církevně 25. 7. 1970, Vídeň) Louis z Harnieru a Regendorfu (* 3. 7. 1938, Mnichov)
- 3. Jan Nepomuk (* 19. 2. 1957 Chicago)
- ∞ (19. 9. 1982, Unzmarkt) Regina Hogan (* 22. 10. 1949, Milford, New York, USA), jejich syn:
- Alexander Holden (* 5. 4. 1984, Newport, Rhode Island, USA)
- ∞ (19. 9. 1982, Unzmarkt) Regina Hogan (* 22. 10. 1949, Milford, New York, USA), jejich syn:
Vyznamenání
- Řád Tomáše Garrigua Masaryka, II. třída
- V roce 2013 mu byla udělena Cena Václava Bendy (in memoriam).[3]
Odkazy
Reference
- Dějiny a současnost, Ve znamení tří deklarací. Dějiny a současnost [online]. [cit. 2021-01-10]. Dostupné online.
- http://www.libri.cz/databaze/kdo20/list.php?od=s&start=21&count=20
- Slavnostní předání Ceny Václava Bendy 2012 [online]. Ústav pro studium totalitních režimů, 2013 [cit. 2017-06-04]. Dostupné online.
Literatura
- Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 629.
- ŠKUTINA, Vladimír. Český šlechtic František Schwarzenberg. Praha: Rozmluvy, 1990. 271 s. ISBN 0-946352-71-2.
- VOTÝPKA, Vladimír. Návraty české šlechty. Praha ; Litomyšl: Paseka, 2000. 432 s. ISBN 80-7185-327-5. Kapitola 2.
- HAZDRA, Zdeněk. Šlechta střední Evropy. Praha: Ústav pro studium totalitních režimů, 2011. 347 s. ISBN 978-80-87211-52-6.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu František Schwarzenberg na Wikimedia Commons
- Obrázky k tématu František Schwarzenberg na Obalkyknih.cz
- https://web.archive.org/web/20120206120248/http://www.pozitivni-noviny.cz/IMAGES/rodokmeny/Fr.Schwarzenberg-rodokmen3.gif
- Rodokmen Schwarzenbergů