František Schwarzenberg

František Schwarzenberg (německy Franz, Prinz von Schwarzenberg, 24. března 1913, Praha9. března 1992, Unzmarkt, Štýrsko, Rakousko) byl český šlechtic z orlické větve Schwarzenbergů, úředník, diplomat a profesor.

František Schwarzenberg
Princ JUDr. František Schwarzenberg byl pověřen vedením Mládeže N. S. Foto K. Hájek.
Chargé d’affaires ad interim Československa u Svatého stolce (ve Vatikánu)
Ve funkci:
leden 1946  srpen 1946
PrezidentEdvard Beneš
PředchůdceVladimír Radimský jako vyslanec do března 1939
NástupceArtur Maixner jako vyslanec

Narození24. března 1913
Praha
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí9. března 1992 (ve věku 78 let)
Unzmarkt
Rakousko Rakousko
Místo pohřbeníMurau
Choť(1944) Amálie Lobkowiczová (1921–2013)
RodičeKarel V. ze Schwarzenbergu (1886–1914)
Eleonora Clam-Gallasová (1887–1967)
Děti1. Ludmila Marie (* 1945)
2. Isabela Eleonora (* 1946)
3. Jan Nepomuk Maria (* 1957)
Příbuzníbratr: Karel VI. Schwarzenberg (1911–1986)
nevlastní bratr: Radslav Kinský (1928–2008)
nevlastní bratr: Václav Norbert Kinský (1924–2008)
vnuk: Jan Holden Schwarzenberg (* 1984)
synovec: Karel VII. Schwarzenberg (* 1937)
prasynovec: Jan Nepomuk Schwarzenberg (* 1967)
děd: Karel IV. ze Schwarzenbergu (1859–1913)
babička: Marie Terezie Kinská z Vchynic a Tetova (1866–1889)
praděd: Karel III. ze Schwarzenbergu (1824–1904)
prababička: Vilemína Marie z Öttingen-Öttingenu (1833–1910)
Alma materPrávnická fakulta Univerzity Karlovy
Profesediplomat, politolog a právník
OceněníCena ÚSTR za svobodu, demokracii a lidská práva (2013)
Řád Tomáše Garrigua Masaryka II. třída (1991)
CommonsFrantišek Schwarzenberg
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se 24. března 1913 v Praze jako druhý syn a poslední ze dvou potomků Karla V. Schwarzenberga (26. února 1886, Praha6. září 1914, Vukovar) a jeho manželky (sňatek 5. února 1910 ve Vídni) Eleonory, rozené Clam-Gallasové (4. listopad 1887, Frýdlant v Čechách31. květen 1967 Vídeň, ve Vídni byla také pochována). Při křtu dostal jméno František Bedřich Maria Josef Jan Nepomucký Adolf Eduard Paschalis Gabriel ze Schwarzenbergu

Za první republiky na doporučení Edvarda Beneše působil na ministerstvu zahraničí. V letech 1939–1940 působil více než rok v Kanceláři státního prezidenta Emila Háchy. Dne 6. října 1939 přinesl k rukám Emila Háchy deklaraci, ve které se hovořilo o tom, že se česká šlechta připojila k českému národu.[1] Nedlouho po té byl jmenován František Schwarzenberg do čela mládeže v Národním souručenství. Účastnil se květnového povstání v roce 1945 jako spojovací důstojník generála Karla Kutlvašra a byl členem České národní rady.[2] Pro ni překládal prohlášení o převzetí moci do francouzštiny a angličtiny. Po válce pracoval na ministerstvu zahraničí a jako československý velvyslanec ve Vatikánu. Vlastnil zámek v Nalžovicích, který byl za války zkonfiskován Němci. Po válce jej obsadila Rudá armáda a v roce 1948 mu byl vyvlastněn. Po únoru 1948 zůstal v zahraničí a odešel do USA. Zde na Katolické univerzitě v Chicagu přednášel jako profesor politologii[2] a po roce 1980 se odstěhoval do Rakouska.

Po roce 1990 mu byl zámek i se 400 ha lesa vrácen v restituci. Pochován byl 15. března 1992 v Murau.

Rodina

Dne 23. května 1944 se František Schwarzenberg v Dolních Beřkovicích oženil s Amálií Františkou z Lobkovic (25. leden 1921 Dolní Beřkovice3. duben 2013 Vídeň, pohřbena v Orlíku nad Vltavou), dcerou Marii Leopolda z Lobkowicz (7. červenec 1888, Dolní Beřkovice15. květen 1933, Praha) a jeho manželky (sňatek 11. duben 1918 Vídeň) Františky z Montenuova (22. srpen 1893, Margarethen am Moos, Dolní Rakousy3. listopad 1972, Wels). Měli spolu 3 děti (2 dcery a 1 syna):

  • 1. Ludmila (* 25. 7. 1945, Praha)
    • ∞ (14. 2. 1998, Salebury) Carl Barton Hess (28. 10. 1912, Chicago – 15. 2. 2011 New York)
  • 2. Isabela Eleonora (* 22. 6. 1946 Řím)
    • ∞ (civilně 15. 7. 1970, Gräfelfing bei München a církevně 25. 7. 1970, Vídeň) Louis z Harnieru a Regendorfu (* 3. 7. 1938, Mnichov)
  • 3. Jan Nepomuk (* 19. 2. 1957 Chicago)

Vyznamenání

Odkazy

Reference

  1. Dějiny a současnost, Ve znamení tří deklarací. Dějiny a současnost [online]. [cit. 2021-01-10]. Dostupné online.
  2. http://www.libri.cz/databaze/kdo20/list.php?od=s&start=21&count=20
  3. Slavnostní předání Ceny Václava Bendy 2012 [online]. Ústav pro studium totalitních režimů, 2013 [cit. 2017-06-04]. Dostupné online.

Literatura

  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 629.
  • ŠKUTINA, Vladimír. Český šlechtic František Schwarzenberg. Praha: Rozmluvy, 1990. 271 s. ISBN 0-946352-71-2.
  • VOTÝPKA, Vladimír. Návraty české šlechty. Praha ; Litomyšl: Paseka, 2000. 432 s. ISBN 80-7185-327-5. Kapitola 2.
  • HAZDRA, Zdeněk. Šlechta střední Evropy. Praha: Ústav pro studium totalitních režimů, 2011. 347 s. ISBN 978-80-87211-52-6.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.