Malesice

Malesice (německy Malesicz) je část statutárního města Plzeň, součást městského obvodu Plzeň 9-Malesice. Nachází se na severozápadě města. V roce 2009 zde bylo evidováno 230 adres.[2] V roce 2001 zde trvale žilo 448 obyvatel.[3]

Malesice
Konečná autobusu v Malesicích
Lokalita
Charakterčást města
ObecPlzeň
OkresPlzeň-město
KrajPlzeňský kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice49°46′21″ s. š., 13°18′5″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel712 (2011)[1]
Katastrální územíMalesice (6,66 km²)
PSČ318 00
330 33
Počet domů198 (2011)[1]
Malesice
Další údaje
Kód části obce90824
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Malesice je také název katastrálního území o rozloze 6,66 km².[4]

Historie

Obec Malesice je zmiňována již v roce 1239 v souvislosti se Zdeslavem, který ji držel. Později se stala součástí panství vzniklého v souvislosti s výstavbou nedalekého hradu Kyjov uskutečněnou patrně v letech 1297–1321.[5] Tento statek spolu s vesnicí získal v roce 1365 kladrubský klášter. Dalším majitelem se stal nejpozději roku 1462 Antonín Harsdorf, jehož syn Hanuš prodal roku 1489 Malesice Anně Šefránkové z Poutnova. Ta nechala roku 1503 zhotovit pro zdejší kostel svatého Jiří hodnotnou monstranci a zároveň ve své závěti z téhož roku poprvé zmínila zdejší tvrz. V dalších letech se vystřídala řada majitelů panství. Byli jimi hrabata Barbové z Wachsensteinu (1713–1753), za nichž byl postaven roku 1730 barokní zámek, a po nich Shirndingerové a Schönbornové.[6] Roku 1917 Malesice získal rytíř Karel Škoda. V roce 1938 byly Malesice připojeny k Velkoněmecké říši a 65 českých rodin bylo vystěhováno. Po druhé světové válce bylo z Malesic odsunuto nejen 35 zdejších německých rodin, ale i 160 říšských uprchlíků.

Dne 27. listopadu 2002 došlo k podpisu Dohody o připojení obcí Malesice a Lhota k městu Plzni, díky které se Malesice staly od 1. ledna 2003 součástí města Plzně jako devátý městský obvod.

Pamětihodnosti
  • Na okraji vesnice se nachází areál malesického zámku. V roce 1730 ho ve stylu vrcholného baroka nechal postavit Jan Petr z Wachsensteinu podle plánů architekta Jakuba Augustona. Dochovaná podoba zámku je výsledkem rekonstrukce po požáru v roce 1948, během které byla budova zvýšena o jedno patro.[5]
  • Kostel svatého Jiří
  • Kaple Panny Marie
  • Sousoší svatého Jana Nepomuckého
  • Fara

Dále se v katastrálním území Malesice nacházejí zbytky hradu Kyjov a přírodní památka Malesická skála.

Reference
  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-03.
  3. Historický lexikon obcí ČR 1869–2005 [online]. 2007-03-03 [cit. 2010-03-22]. S. 302, 303, záznam 9-2. Dostupné online.
  4. Územně identifikační registr ČR. Katastrální území Malesice: podrobné informace [online]. [cit. 2015-01-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-20.
  5. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. S. 176. Dále jen Bělohlávek (1985).
  6. Bělohlávek (1985), s. 203–204

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.