Tochovice

Obec Tochovice se skládá ze dvou částí na dvou stejnojmenných katastrálních územích:

• Tochovice včetně ZSJ Dolní Tochovice (Podtochovice)
• Hořejany

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Plzeň, politický i soudní okres Březnice[3]
• 1855 země česká, kraj Písek, soudní okres Březnice
• 1868 země česká, politický okres Blatná, soudní okres Březnice
• 1939 země česká, Oberlandrat Klatovy, politický okres Blatná, soudní okres Březnice[4]
• 1942 země česká, Oberlandrat Plzeň, politický okres Strakonice, soudní okres Březnice[5]
• 1945 země česká, správní okres Blatná, soudní okres Březnice[6]
• 1949 Pražský kraj, okres Příbram[7]
• 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
• 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Příbram

Znak tvoří horizontálně rozdělený štít. Jeho hořejší část připomíná Tochovice jako staré panské sídlo. Z řady šlechtických rodů, které se zde vystřídaly se pro rozvoj obce stal nejvýznamnější rod orlické větve knížat ze Schwarzenbergu. Proto má být připomenut i na tochovickém znaku nejstarobylejší tzv. seinsheimskou částí schwarzenberského znaku. Tou jsou čtyři stříbrné a čtyři modré svislé pruhy, z nichž na prvém místě je pruh stříbrný. Dolní část znaku tvoří zlaté pole, na kterém je k pravé straně vykračující kůň v černé barvě. Zlatá je upomínkou na dávné rýžování zlata na území obce. Kůň vyjadřuje současnější charakteristiku obce, jíž se stal chov jeho ušlechtilých plemen koní. Znak a prapor Tochovic navrhl Jan Čáka v srpnu 2000. Obecní symboly schválil parlament na jaře roku 2002.[8]

Tochovice jsou členem svazku obcí Březnicko, který byl založen v roce 2003.

V Tochovicích byla škola již v 16. století. Roku 1590 je připomínán Jiří jako tochovický rektor. Škola zanikla během třicetileté války. Nakrátko byla obnovena v 18. století, ale potom byla obec přiškolena k Starosedlskému Hrádku, kam dětí chodilo poskrovnu. Další děti v Tochovicích vyučovali pokoutní učitelé. Od roku 1817 pokoutně vyučoval Karel Sedláček, k němuž chodilo asi 30 dětí. Obyvatelé obce pro něj najali místnost v č. 43, kde bylo několik lavic s deskami na psaní. Děti byly rozděleny na písmenkáře, učící se ze slabikáře a na malé a velké čtenáře. Malí čtenáři četli z 1. dílu (náboženství), velcí z 2. dílu (biblický dějepis). Psalo se křídou na černě natřené dřevěné tabulky nebo na tabuli. Písmo se psalo husími brky podle předpisů. Učilo se německé písmo a fraktura. Chlapci se učili počítat, dívky nikoli a psát se učila jen málokterá. Kněz do této školy nechodil. Pokud chtěl mít některý žák vysvědčení, musel do hrádecké školy. V roce 1837 bylo obci povoleno založení dvoutřídní školy. Občané najali místnosti pro dvě třídy a byt pro učitele. První třída byla v domě č. 38 u chalupníka Maška v níž bydlel i pomocný učitel a z pokoutné školy vznikla druhá třída. Učitelem se stal František Janda a pomocníkem zůstal pokoutný učitel Karel Sedláček, ale již po roce jej vystřídal Vojtěch Svoboda a v roce 1830 Václav Čadek, který zde setrval do roku 1835. Téhož roku byla vystavěna i nová školní budova, ve které byly dvě učebny a byty pro učitele a pomocníka. V letech 1861–1878 zde působil František Maroušek, který se stal také prvním řídícím učitelem. Kolem roku 1864 založil farář P. Josef Matějovic při škole žákovskou knihovnu. V roce 1875 byla škola rozšířena o třetí třídu. Po Marouškovi nastoupil učitel Jan Drůbek, který založil také knihovnu pro učitele. V roce 1880 byla na škole zavedeno vyučování ženským ručním pracím. V roce 1882 byla zřízena školní zahrada a letní tělocvična. V roce 1884 byla škola rozšířena o čtvrtou třídu. V roce 1899 byla škola přistavěna. Na škole se pořádaly divadelní představení k dobročinným účelům a školní výstavy. Do školy chodily děti z Tochovic, Ostrova, Hoříjan, Chrástu, Horčápska, Staré Vody a Lisovic. V roce 1913 do školy chodilo 332 dětí – 171 chlapců a 161 dívek.[9]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Tochovice na Wikimedia Commons
• Tochovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)