Květov

Vesnice byla majetkem milevského kláštera. Poprvé je připomínána v roce 1460. Po husitských válkách přešla do držení hradu Zvíkov. V 16. století na návrší nad Hrejkovickým potokem vystavěl Jan ze Švamberka starší tvrz. Po jeho smrti tvrz společně s okolními vesnicemi přešla do držení jeho manželky. Po její smrti zdědil vše její syn Kryštof ze Švamberka. Dalšími majiteli po Švambercích od roku 1623 byli Eggenbergové, kteří ves připojili k zvíkovsko-orlickému panství a po nich od roku 1727 Schwarzenbergové, kterým Květov patřil až do roku 1850. [3]

Obec Květov se skládá ze dvou částí na stejnojmenných katastrálních územích.

• Květov
• Vůsí

• V katastru obce se nachází pozdně gotický kostel svatého Jana Křtitele a Panny Marie z roku 1567.[4] Kostel se nachází asi 1,5 km severně od obce na návrší v osadě zvané Svatý Jan. Roku 1567 jej na své náklady vybudoval místní občan Jan Kotrba na místě kaple z předhusitských dob, která byla v 16. století uvedená jako pustá. Pozdější opravu financoval orlický úředník František Kuka v roce 1777.[3][5] K 1. listopadu 1959 byla na tento kostel přenesena farní správa ze zatopené obce Červená nad Vltavou[6] a konají se v něm nedělní bohoslužby.[7] Kostel je vedený v Seznamu kulturních památek v okrese Písek.

• U příjezdové cesty ke kostelu se nachází drobný litinový kříž.

• Vedle kostela se nachází kamenný kříž a pomník padlým občanům v I.světové válce.

• Nedaleko severozápadně od této osady se v katastru obce Velká nacházely doly Velká Halda na stříbro a olovo. Tyto doly byly založeny na popud Jana Lucemburského. Dolovalo se zde jen s motykami a špicemi, bez střelného prachu. Byly starší než Kutnohorské doly. V 19. století byla majitelem dolů, správní budovy, skladiště a strojírny, důlní společnost Gewerkschaft Silber und Blei. Hlavní štola byla hluboká 65 metrů a dolů se lezlo po žebřících. Vytěžená ruda byla dopravována zprvu povozy a později po železnici do Příbrami. Dolování bylo pro velké náklady a nízkou ziskovost zastaveno v roce 1895. A štoly byly zatopené vodou. [8]

• V obci se nachází kaple Neposkvrněného početí Panny Marie s kamenným portálkem nad vchodem, která nese dataci roku 1862.[9]

• Vedle kaple je hasičská zbrojnice. Sbor dobrovolných hasičů byl založený roku 1891. [3]

• Na křižovatce v obci je litinový kříž z roku 1879.

• Tyrolský dům z roku 1814 je lovecký schwarzenberský zámeček, který se nachází v areálu obory.[10] Tyrolský dům je vedený v Seznamu kulturních památek v okrese Písek.

• K Tyrolskému domu náleží dřevěná kaple svatého Huberta. Kaple je z roku 1903.[10] Vysvěcena byla téhož roku. Byla postavena pro potřeby loveckých hostů. Kaple byla postavena na počest výročí zlaté svatby Karla II. Schwarzenberga s kněžnou Vilemínou Oettingen Wallersteinovou.[9] Také tato kaple je vedená v Seznamu kulturních památek v okrese Písek.

• Rukávečská obora, zvaná též „Květovská obora“, v areálu obory je vymezena přírodní památka Rukávečská obora ev. č. 376, která se nachází v okrese Písek. Správa AOPK České Budějovice.

• Roku 1995 se Květov stal vesnickou památkovou zónou. V obci se nachází památkově chráněné roubené i zděné usedlosti jihočeské lidové architektury. Jedná se o usedlost čp. 2. 3 a 4. Všechny byly vystavěny zednickým mistrem z nedaleké Kučeře po velkém požáru, který poškodil obec v roce 1904. Roubená sýpka u usedlosti čp. 4. přestála požár bez úhony.

• 
  Kaple v obci
• 
  Svatý Jan, alej
• 
  Svatý Jan, chaloupka
• 
  Svatý Jan, socha
• 
  Svatý Jan, kříž
• 
  Selské stavení
• 
  Dřevěný štít stavení
• 
  Křížek
• 
  Stavení čp. 2
• 
  Kostel svatého Jana Křtitele

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Květov na Wikimedia Commons
• Květov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)