Hrobka Wratislavů z Mitrowicz (Čimelice)

Vstup do pohřební kaple před restaurováním

Čimelice patřily od roku 1685 (nebo 1686)[2] rodu Bissingenů. V roce 1782 je odkázala Apolonie hraběnka Wratislavová z Mitrowicz (1726–1782), vdova po Karlu Gottfriedu Bissingenovi († 1771), svému nejmladšímu bratru Prokopu Wratislavovi z Mitrowicz (1737–1813). Ten je však v roce 1798 (nebo 1797)[2][3] prodal svému synovci Josefu Antonínu Wratislavovi z Mitrowicz (1764–1830).[4][5]

Původně se v Čimelicích pohřbívalo kolem kostela Nejsvětější Trojice. V roce 1815 byl v Čimelicích na jih od jádra obce založen nový hřbitov. V jeho středu nechal v roce 1817 majitel panství a nejvyšší maršálek Českého království Josef Antonín Wratislav z Mitrowicz postavit kapli, která sloužila jako rodinná hrobka. Jejím autorem byl Johann Philipp (Jan Filip) Jöndl (1782–1870[6] nebo 1866[7]),[8][1] který také vypracoval původní plány Chotkovské hrobky v Nových Dvorech a prováděl stavbu zámku Kačina.[6] V Čimelicích tento architekt v roce 1817 upravoval zámek a v roce 1821 (nebo 1822)[7] přestavěl kostel Nejsvětější Trojice.[6] Plány jeho projektů v Čimelicích jsou uloženy v Státním oblastním archivu v Třeboni.[7]

Josef Antonín Wratislav neměl mužského potomka. Čimelice zdědila jeho manželka Gabriela Des Fours (1771–1840) s podmínkou, že po její smrti připadne čimelické panství nejstarší dceři Josefině (1802–1881), provdané za Karla II. ze Schwarzenbergu (1802–1858). Darovací smlouvou z 21. února 1850 přešel velkostatek na syna tohoto páru Karla III. ze Schwarzenbergu (1824–1904). Hrobku od té doby s výjimkou období komunistické zvůle vlastní rod Schwarzenbergů.[4][5]

Hrobka byla v druhém desetiletí 21. století (2014) zrestaurována.

Nápis vlevo

Nápis vpravo

Empírová stavba přísného tvarosloví a vznešených proporcí má dvě podlaží. V dolní části se nachází hrobka a v horní části kaple. Hrobová kaple je řešena jako antický chrám – prostylos.[pozn. 1] Východnímu průčelí dominuje portikus s předsunutým schodištěm. Dórské sloupy portiku nesou kladí s vlysem a trojúhelný štít (tympanon). Pole štítu zdobí nápis SPES (latinsky naděje), který je vložený do půlkotouče slunce, z něhož radiálně vycházejí paprsky.[9] Římsa kladí navazuje na korunní římsu bočních stěn. Na čelní stěně nad vstupem je nápisová deska s textem:

CINERIBUS
WRATISLAORUM
MDCCCXVII.

Nad vstupem na stropě portiku je také plasticky vyvedený wratislavský erb. Dveře zdobí kování v podobě lvích hlav. Vedle vstupu jsou ve stěnách niky s podstavci, na kterých jsou nápisové desky. Vlevo je text W Pánu vsneš – a vpravo W Pánu wstaneš! (V Pánu usneš – v Pánu vstaneš!). Fasády jsou v omítce členěny kvádrováním. Interiér hrobky je osvětlován shora půlkruhovými okny na čtyřbokém nástavci, který se zdvihá ze střechy.[9] Nástavec je zakončen latinským křížem. V interiéru tuto malou věžičku nesou čtyři iónské sloupy.[1]

V hrobce bylo pohřbeno šest osob. Sedmá osoba – Gabriela ze Schwarzenbergu (1825–1843) byla v hrobce pochována jen dočasně. Po dostavění novogotické Schwarzenberské hrobky v Orlíku nad Vltavou byly její ostatky převezeny právě tam.

Chronologicky podle data úmrtí

V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených.[10] Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Wratislavů, žlutě jsou vyznačeni manželé a manželky, pokud zde byli pohřbeni, a příbuzní. Zeleně je označena osoba, která zde byla pohřbena přechodně. Generace jsou počítány od prvního skutečně doložitelného předka Wratislava (Drslava) z Mitrowicz († 1487). U manželů a manželek Wratislavů je generace v závorce a týká se generace chotě.

Pořadí	Gene-race	Jméno pohřbeného	Datum a místo narození	Otec	Datum a místo sňatku, choť	Pohřeb a uložení do hrobky	Poznámky
			Datum a místo úmrtí	Matka
1.	9.	Prokop Václav Wratislav z Mitrowicz	27. 6. 1737[11]	Jan Josef Wratislav z Mitrowicz 19. 11. 1688 – 25. 10. 1742 Všeradice	Barbara Nachbar	Pohřben 21. 4. 1813 v Čimelicích.[12]	Generálmajor (1782),[11] majitel Čimelic (1782–1798), které mu odkázala jeho sestra Apolonie (1726–1782), vdova po Karlu Gottfriedu z Bissingenu. Zemřel ve věku 76 let na sešlost (stáří).[12]
			17. 4. 1813 Praha[12]	Josefa Silvie Markvartová z Hrádku † 20. 5. 1769
2.	10.	Josef Antonín Wratislav z Mitrowicz	2. 9. 1764	Jan Nepomuk Vít Václav Wratislav z Mitrowicz 27. 10. 1730 Sedlec – 23. 11. 1813 Praha	5. 4. 1799 Praha: Marie Gabriela Valentina des Fours (č. 5)	Pohřben 22. 2. 1830 v hrobce.[13]	C. k. komoří a skutečný tajný rada, nejvyšší zemský komorník (1807–1812) a nejvyšší maršálek Českého království (1812–1830), majitel Čimelic (1898–1830), které odkoupil od svého strýce Prokopa Václava Wratislava z Mitrowicz, dále Tochovic (1815–1830, majetek jeho manželky), Osova a Všeradic na Berounsku (1818–1830), Ždáru nad Sázavou (1826–1830), zakladatel hrobky. Zemřel na souchotiny.[13]
			17. 2. 1830[13] Praha[10] nebo Čimelice	Marie Johana (Nepomucena) Anna Malovcová z Malovic a Kosoře 1732 Pardubice – 23. 3. 1799 Prčice
3.	11.	Antonie Wratislavová z Mitrowicz	1806	Josef Antonín Wratislav z Mitrowicz (č. 2)	22. 4. 1827:[14] František Gyulay (Gyulai) z Maros-Németh a Nádaska	Pohřbena 13. 12. 1831 v hrobce.[15]	Dáma Řádu hvězdového kříže a palácová dáma.[15] Zemřela ve věku 25 let na žilní zimnici.[15]
			24. 9. 1831 Vídeň[15][16]	Marie Gabriela Valentina Des Fours (č.5)
4.	10.	Jan Vít Wratislav z Mitrowicz	1760	Jan Nepomuk Vít Václav Wratislav z Mitrowicz 27. 10. 1730 Sedlec – 23. 11. 1813 Praha		Pohřben 13. 12. 1833 v hrobce.[17]	Generálmajor.
			9. 12. 1833 Praha[17]	Marie Johana (Nepomucena) Anna Malovcová z Malovic a Kosoře 1732 Pardubice – 23. 3. 1799 Prčice
5.	(10.)	Marie Gabriela Valentina Des Fours	14. 2. 1771 Praha	František Antonín I. Des Fours 23. 6. 1730 Praha – 25. 3. 1822 Hrubý Rohozec	4. 1. 1792: František Olivier Wallis z Karrighmainu 28. 5. 1769 Praha – 22. 5. 1794 padl ve Francii	Pohřbena 26. 3. 1840 v hrobce.[18]	Narodily se jí následující děti: 1. Josefina Marie, provd. Schwarzenbergová (1802–1881) 2. Gabriela Antonie, provd. Dietrichstein-Proskau (1804–1880) 3. Antonie, provd. Gyulayová (1806–1831; č. 3)
			20. 3. 1840 Praha[18]	Marie Antonie Czerninová z Chudenic 29. 7. 1744 Praha – 16. 11. 1805 Praha	5. 4. 1799 Praha: Josef Antonín Wratislav z Mitrowicz (č. 2)
6.		Gabriela ze Schwarzenbergu	28. 12. 1825 Praha	Karel II. ze Schwarzenbergu 21. 1. 1802 Vídeň – 25. 6. 1858 Vídeň		Pohřbena 29. 11.1843 v hrobce v Čimelicích.[19] Její ostatky byly 20. 10. 1864 převezeny do Schwarzenberské hrobky v Orlíku nad Vltavou.[19]	Vnučka Josefa Antonína Wratislava z Mitrowicz (č. 2). Zemřela ve věku 18 let na žilní mrtvici v následku žilní zimnice.[19]
			26. 11. 1843 Orlík[19]	Josefina Wratislavová z Mitrowicz 16. 4. 1802 Praha – 17. 4. 1881 Praha
7.	(11.)	František Gyulay (Gyulai) z Maros-Németh a Nádaska	1.[14] nebo 3. září 1798 Pešť[16]	Ignác Gyulay z Maros-Németh a Nádaska 11. 9. 1763 Hermannstadt – 11. 11. 1831 Vídeň	22. 4. 1827:[14] Antonie Wratislavová z Mitrowicz (č. 3)	Církevní obřad – oficiální rozloučení se konalo 24. 9. 1868 ve farním kostele sv. Jana na vídeňském předměstí Leopoldstadt,[16] zádušní mše se konala 26. 9. v témže kostele, do hrobky v Čimelicích byl pohřben 26. 9. 1868.[20]	Pocházel ze staré sedmihradské šlechtické rodiny.[16] C. k. komoří, skutečný tajný rada a polní zbrojmistr,[14][20] nositel komandérského kříže Královského uherského řádu sv. Štěpána a velkokříže Leopoldova řádu, rytíř Řádu zlatého rouna (č. 961; 1853).[16] V roce 1859 byl vrchním velitelem rakouských armád v Itálii během rakousko-francouzsko-sardinské války.[3] Zemřel na vysílení (vyčerpání organismu).[20][16] V roce 1866 adoptoval svého synovce barona Leopolda Edelsheima (1826–1893), který byl též generálem v rakouské armádě a od roku 1882 užíval jméno Edelsheim-Gyulay.
			21. 9. 1868 Vídeň, Praterstraße č. 59[20]	Marie z Edelsheimu