S láskou nejsou žádné žerty

S láskou nejsou žádné žerty (On ne badine pas avec l’amour), v jiném překladu Se srdcem divno hrát, Neradno s láskou zahrávat si, nebo S láskou nelze žertovat, je romantická divadelní hra o třech jednáních francouzského prozaika, dramatika a básníka Alfreda de Musseta. Je napsána v próze a je ovlivněna autorovým vztahem s George Sandovou včetně citací z jejích dopisů.[3]

S láskou nejsou žádné žerty
Ilustrace Eugèna Lamiho ke hře z roku 1884
Základní informace
Původní názevOn ne badine pas avec l’amour
AutorAlfred de Musset
Žánrromantická divadelní hra
ZeměFrancie
Jazykfrancouzština
Premiéra18. listopadu 1861
(vydáno 1834)[1]
Místo premiéryPaříž, Comédie-Française
PřekladB. Kraus
Mutacečeská, Brno: Divadlo na Veveří 1897[2]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Musset hru poprvé publikoval roku 1834 v literárním časopise Revue des deux Mondes a roku 1840 ji zařadil do knižního vydání svých her Comédies et proverbes (Komedie a proverby). Prvního uvedení na jevišti se hra dočkala až roku 1861 v pařížském divadel Comédie-Française.[1]

Žánrové zařazení hry

Žánrové zařazení hry není jednoduché. Musset ji označil za komedii, ačkoliv má tragický konec. Je založená na tzv. proverbech (improvizované hry na přísloví ze 17. a 18. století, která měli na konci hry diváci uhodnout). Musset tento žánr svérázným způsobem oživil[p 1] a vytvořil tak zdánlivě lehkou komedii, která ovšem nepostrádá ani hořké tóny, které přerůstají až v tragické vyústění.[4]

Poznámka

  1. Známá francouzská přísloví lze najít i v jiných názvech Mussetových her, jako je například Na nic nepřísahat (1836, Il ne faut jurer de rien) nebo Nedá se myslet na všechno (1849, On ne saurait penser à tout) – viz ŠRÁMEK Jiří. Panorama francouzské literatury 1. Praha: Host 2012. S. 258-259.

Obsah hry

Hra se odehrává na nespecifikovaném francouzském panství. Místní baron si pozve na svůj zámek svého syna Perdicana, který právě dokončil v Paříži studia, a jeho sestřenici Kamilu, s úmyslem uspořádat jejich svatbu. Kamila má však ke svatbě odmítavý postoj. Byla vychována v klášteře, chce se do něho vrátit a mužům nevěří. Perdicana se její odmítnutí dotkne a vymyslí proto lest. Aby vzbudil Kamilinu žárlivost, předstírá lásku k vesnické dívce Růžence, která se však do něho hluboce zamiluje. Když Kamila konečně přizná, že Perdicana ve skutečnosti miluje, tajným svědkem jejich vzájemného vyznání je Růženka. Její citová prostota a bezprostřednost nedokáže pochopit chování aristokratických milenců. Omdlí a z citového otřesu zemře. Kamila dává Perdicanovi sbohem.

Hra zprvu obsahuje komické scény, výsměch autoritám, rabelaisovsky drsnou satiru na školomety, kláštery a faráře a vtipný, půvabný a duchaplný dialog. Tyto prvky konverzační komedie však vyústí v tragický konec, protože s tak vážným citem, jako je láska, si nelze beztrestně zahrávat.[5]

Adaptace

Hudba

Roku 1917 napsal Camille Saint-Saëns scénickou hudbu k provedení hry v pařížském divadle Théâtre de l'Odéon.[6]

Film a televize

  • On ne badine pas avec l'amour (1908), francouzský němý film, režie Georges Méliès.
  • On ne badine pas avec l'amour (1910), francouzský němý film, režisér neuveden.
  • Non si scherza con l'amore (1912), italský němý film, režisér neuveden.
  • On ne badine pas avec l'amour (1924), francouzský němý film, režie Tony Lekain a Gaston Ravel.
  • Man spielt nicht mit der Liebe (1926), německý němý film, režie Georg Wilhelm Pabst.
  • On ne badine pas avec l'amour (1955), francouzský film, režie Jean Desailly.
  • On ne badine pas avec l'amour (1977), francouzský film, režie Caroline Huppert.
  • On ne badine pas avec l'amour (1978), francouzský televizní film, režie Roger Kahane.
  • On ne badine pas avec l'amour (2001), francouzský krátký film, režie Yvon Marciano.
  • On ne badine pas avec Rosette (2013), francouzský krátký film, režie Aure Atika.[7]

Česká vydání a inscenace

Se srdcem divno hrát, inscenace v Národním divadle v Brně roku 1917

Odkazy

Reference

  1. On ne badine pas avec l'amour – BnF - Notice bibliographique
  2. Marie Voždová, Jiří Špička: Francouzská a italská dramatická tvorba na moravských a slezských divadelních scénách, Univerzita Palackého, Olomouc 2007, S. 319.
  3. FRYČER, Jaroslav a kol. Slovník francouzsky píšících spisovatelů, Praha: Libri 2002, S. 519.
  4. Ottův slovník naučný. 20. díl. Praha a Polička. Argo a Paseka 2000. S. 820.
  5. FISCHER, Jan Otokar a kol. Dějiny francouzské literatury 19. a 20. století. Praha: Academia, 1983. Svazek 1 (1789-1870). S. 275-274.
  6. Camille Saint-Saëns - Musicologie.org
  7. Aldred de Musset - IMDb (Internet Movie Database)
  8. Archiv Národního divadla
  9. Se srdcem divno hrát - Panáček v říši mluveného slova
  10. S láskou nejsou žádné žerty - Divadelní ústav

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.