Jiří Šrámek (romanista)

Narodil se v Brně 14. července v den výročí Velké francouzské revoluce. Vyrůstal v rodině, která zažila politickou perzekuci za války i po roce 1948. Je absolventem gymnázia v Brně Husovicích, dnes Gymnázium Elgartova. V době změny školského systému v roce 1953 dokončil septimu, během prázdnin absolvoval oktávu a na podzim odmaturoval. V roce 1958 úspěšně dokončil studium oboru francouzština-rumunština na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně jako promovaný filolog. Jeho učiteli zde byli významní romanisté (prof. Otakar Novák, Vladimír Stupka, Otto Ducháček, Pavel Beneš), z dalších Jan Firbas aj. V roce 1967 získal po složení rigorózních zkoušek titul PhDr. a roku 1978 titul CSc. (kandidát věd o umění), když obhájil kandidátskou práci na téma Marguerite Duras et les risques d'une quête d'une nouvelle expression littéraire de certains problèmes de notre temps. Habilitoval se v roce 1988 pro obor francouzská literatura, později pro obor obor románské literatury (1993). V roce 1994 byl na základě jmenovacího řízení, které proběhlo na Masarykově univerzitě v Brně, jmenován profesorem dějin románských literatur.

Po ukončení vysokoškolských studií v roce 1958 pracoval jako překladatel a tlumočník odborného jazyka. Jako externí lektor nakladatelství ODEON překládal i uměleckou literaturu z francouzštiny a rumunštiny (3 knižní tituly, 2 divadelní hry, 2 televizní seriály, 12 hraných celovečerních a 31 krátkých, většinou populárněvědeckých filmů pro Československou televizi). Od roku 1970 působil na brněnské romanistice jako odborný asistent, v letech 1988–1994 jako docent a od roku 1994 jako profesor dějin románských literatur. V letech 1998–2016 vyučoval rovněž na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a v letech 2003–2006 na Pedagogické fakultě MU v Brně. Za svého dlouholetého působení na obou univerzitách vychoval několik generací romanistů zaměřených na románské literatury.

V roce 1990 byl zvolen prozatímním vedoucím Katedry romanistiky a fonetiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. V letech 1991–1992 působil ve funkci proděkana pro zahraniční styky FF MU v Brně a v období 1992–1998 vykonával funkci prorektora pro zahraniční styky MU v Brně. Za jeho působení došlo ke konsolidaci vztahů s perspektivními partnery a byla rozšířena spolupráce MU s frankofonní a hispanofonní kulturní oblastí. V letech 1990–2000 byl členem vědecké rady FF MU a v letech 1992–1998 vědecké rady MU. Od roku 1992 byl aktivním členem výboru brněnské pobočky Kruhu moderních filologů. Od roku 1997 působí jako hodnotitel v komisi č. 405 Grantové agentury České republiky. Ve volebním období 1995–1999 pracoval jako člen výkonného výboru evropské univerzitní sítě Skupiny univerzit Compostela[2] a zasloužil se o významné zlepšení reprezentace univerzity v zahraničí.[3]

Vedl přednášky a semináře z dějin francouzské literatury a teorie literatury, z dějin frankofonních zemí a literatur (Švýcarsko, Belgie, Kanada), přednášky a cvičení v kursech pro postgraduanty na oboru francouzština a výběrové přednáškové kursy mimo rámec domovského ústavu (teatrologie, estetika) a Masarykovy univerzity (JAMU v Brně, Jihočeská univerzita v Českých Budějovi­cích, Univerzita Palackého v Olomouci). Vedl ročníkové a diplomové práce z francouzské literatury a byl školitelem doktorských studijních oborů.[4] Z celkem deseti úspěšně obhájených prací, které vedl, vyšly dvě knižně v nakladatelství MU Brno: Petr Dytrt, Le (post)moderne des romans de Jean Echenoz (2007) a Václava Bakešová La Conversion de Joris-Karl Huysmans (2009) a dvě získaly prestižní cenu Cenu Prix Gallica[5]: Věra Vyhnánková, L’inspiration tchèque dans l’œuvre de Sylvie Germain (1. místo 2005/2006) a Kateřina Sedláčková, roz. Pečinková, L’œuvre mobile de Michel Butor (2. místo 2008/2009).[6] V oboru románských literatur působil jako člen nebo předseda komisí pro udělování vědec­kých a pedagogic­kých hodností (Ph. D., docentury, profesury) a jako oponent doktorských a habilitačních prací. Absolvoval krátkodobé přednáškové pobyty v zahraničí: Wroclaw (1973), Debrecen (1989), Brest (1991), Vídeň (1992), Dijon (1996).

• Dějiny francouzské literatury v kostce. Votobia, Olomouc 1997, 469 stran
• Slovník francouzsky píšících spisovatelů. Libri, Praha 2002, 760 stran (Kolektiv autorů pod vedením Jaroslava Fryčera) – cca 220 hesel (z celkového počtu cca 1400 hesel)
• Panorama francouzské literatury od počátku po současnost, I. II. Host, Brno 2012, 1 455 s. text, s. I–LIX literatura a autorský rejstřík[8][9]
• Poslední evropské století (1918–2018). Faktografické eseje. MU Brno 2020, 700 stran, v tisku

• Úvod do dějin a kultury Rumunska. UJEP, Brno 1975, 136 s.
• Culegere de texte din literatura română. Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1981, 189 s.
• Úvod do teorie odborného překladu. FF UJEP, Brno 1989, 116 s.
• Základy francouzské verzifikace. FF MU, Brno 1990, 80 s.
• Morfologie fantastické povídky. MU Brno 1993, 137 s.
• Úvod do dějin a kultury frankofonních zemí (Belgie, Lucembursko, Švýcarsko, Kanada). Masarykova univerzita, Fakulta filozofická, Brno 1995, 89 s.
• Vývoj rumunských zemí do roku 1526, in: Dějiny střední, jihovýchodní a východní Evropy, I. FF MU, Brno 1995, s. 75-83.
• Přehled dějin francouzské literatury. FF MU, Brno 1997, 233 s.

• Etudes Romanes de Brno [10]

• Vybrané otázky odborného tlumočení, in: Sborník přednášek internátního kurzu odborné franštiny pro pracovníky VTEI, Krajská komise ČTVS Brno, 1973, s. 94–108.
• Études romanes de Brno, vol. IV, V, VI (Opera  Universitatis Purkynianae Brunensis), in: Beiträge zur romanischen Philologie,  Berlin 1974, s. 218–221.
• Le Nouveau Roman et Marguerite Duras, Romanica Wratislawiensia, XI, 1975, s. 57–71.
• K podstatě poezie Marina Soreska, Jubilejní ročenka KMF při ČSAV, Praha 1986, s. 63–65.
• Filozofie rumunské science-fiction, Studia balkanica bohemoslovaca, III, UJEP, Brno 1987, s. 208–214.
• Le couple de personnages dans le conte fantastique, Acta Litteraria Academiae Scientiarum Hungariae, vol. 32, Nos 1–2, Akadémiai Kiadó, Budapest 1990, s. 185–192.
• Dílo Hertvíka Jarníka, Brněnská věda a umění meziválečného období (1918–1939) v evropském kontextu, Sborník příspěvků z konference MU, Brno 1993, s. 74–76.
• L'architectonique spatiale de Vathek, Le Romantisme frénétique, Ústav románských jazyků a literatur Brno, Institut für Romanistik Wien, Brno–Wien 1993, s. 5–14.
• L'exotisme entre le rêve et la veille: à propos de l'onirisme gautiériste, Cahiers du Centre d'Études de Tendances Marginales dans le Romantisme Français, 2, FF MU Brno 1993, s. 59–67.
• Les femmes-anges: petit essai sur un aspect du numineux dans le fantastique romantique, Cahiers du Centre d'Études de Tendances Marginales dans le Romantisme Français, 5, FF MU, Brno 1994, s. 51–58.
• À propos de la réception des auteurs bourguignons dans la littérature tchèque, Les Échanges intellectuels franco-tchèques, Dijon–Brno, 1996, s. 49–55.
• Antonín Zatloukal, Études sur le roman français, La Revue d'histoire littéraire de la France, mai–avril 1999, No 2, s. 343-344.
• Le fantastique romantique d'Alexandre Dumas, Romanica IX, Philologica 76, Universita Palackého, Olomouc 2000, s. 99–104.
• Les catégories narratives: une approche narratologique du texte, Opera romanica 2, Editio Universitatis Bohemiae Meridionalis, České Budějovice 2001, s. 195–206.
• Le double dans le récit fantastique de Théophile Gautier, Romanica Olomucensia, 80, Universita Palackého, Olomouc 2003, s. 317–322.
• Le 'roman juif' de Marguerite Duras: Abahn Sabana David, Romanica Olomucensia XV, Universita Palackého, Olomouc 2005, s. 249–254.
• K žánrovému zařazení Maupassantovy prózy Doktor Héraclius Gloss, in: Otakar Novák, Tradice a modernost, Masarykova univerzita, Brno, 2006, s. 17–23.
• Cyrano de Bergerac d'Edmond Rostand sur les scènes moraves, Studia romanistica, Sborník prací Filozofické fakulty Ostravské univerzity, čís. 6, Ostrava 2006, s. 193–197.
• Le narrataire: à la recherche de l'autre dans la communication littéraire, Romanica Olomucensia XVIII, Univerzita Palackého, Olomouc 2007, s. 289–295.
• La conscience du mythe familial dans Le Mystère Frontenac de François Mauriac, Romanica Olomucensia XIX,Universita Palackého, Olomouc 2007, s. 185–191.

• Léo Malet, Třikrát Nestor Burma (přel. Zdena Salivarová a Jiří Šrámek), Odeon, Praha 1967.
• Pierre Souvestre a Marcel Allain, Třikrát Fantomas (přel. Jiří Šrámek, Zdena Salivarová a Alena Novotná), Odeon Praha 1971.
• Algirdas Julien Greimas, Základní prvky interpretace mytického vyprávění [Éléments pour une interprétation du récit mythique], in: Znak, struktura, vyprávění [Signe, structure, récit], Host, Brno 2002, s. 44–85.
• Tzvetan Todorov, Kategorie literárního vyprávění [Les catégories du récit littéraire], in : Znak, struktura, vyprávění [Signe, structure, récit], Host, Brno 2002, s. 142–179.

• Pavla Doležalová, Václava Bakešová (ed.), La littérature qui fait respirer. Mélanges en  l´honneur de Jiří  Šrámek. Centrum pro studium demokracie a kultury, Brno 2015, 162 s.
• Petr Kyloušek, Jiří Šrámek, Études romanes de Brno 2005, vol. 35, s. 7–10.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jiří Šrámek na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jiří Šrámek (romanista)
• Rozhovor s Jiřím Šrámkem (15:53–19:57) – video z televizní literární revue Třistatřicettři z archivu České televize
• XVIII. mezinárodní setkání romanistů 2016 (sekce ke stému výročí narození profesora Antonína Zatloukala) – fotogalerie