Georges Méliès
Georges Méliès (8. prosince 1861, Paříž – 21. ledna 1938, Paříž) byl francouzský filmový režisér a významný průkopník kinematografie.
Georges Méliès | |
---|---|
Georges Méliès | |
Rodné jméno | Marie Georges Jean Méliès |
Narození | 8. prosince 1861 Paříž |
Úmrtí | 21. ledna 1938 (76 let) Paříž |
Příčina úmrtí | rakovina |
Místo pohřbení | Hřbitov Père-Lachaise (48°51′48″ s. š., 2°23′26″ v. d.) |
Alma mater | Lyceum Ludvíka Velkého (do 1880) |
Povolání | herec, filmový režisér, animátor, střihač, scenárista, jevištní iluzionista, filmař, filmový producent, kameraman, filmový herec a kreslíř |
Aktivní roky | 1896 – 1914 |
Manžel(ka) | Jeanne d'Alcy (1926 – 1938) |
Děti | Georgette Méliès |
Příbuzní | Gaston Méliès (sourozenec) |
Ocenění | Science Fiction and Fantasy Hall of Fame (2015) rytíř Řádu čestné legie |
Podpis | |
Webová stránka | www |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Narodil se v bohaté rodině majitele obuvnické firmy. Po vystudování lycea a roku vojenské služby nastoupil v továrně svého otce i přes to, že měl vlohy pro malířství. Během pobytu v Anglii v roce 1884 jej zaujalo eskamotérství. V roce 1885 se oženil, získal podíl na jmění rodiny a založil firmu na výrobu pomůcek pro eskamotéry a kouzelníky. V roce 1888 zakoupil divadlo Roberta Houdiniho. V něm i sám vystupoval a promítal pomocí laterny magiky vlastní obrázky.
28. prosince 1895 navštívil první promítání bratří Lumièrů. Toto představení ho nadchlo natolik, že se jejich promítací stroj pokusil neúspěšně koupit. Koupil jej o rok později, v roce 1896. Provedl mnohá vlastní vylepšení a začal promítat své první krátké filmy. Založil produkční firmu a vytvořil první filmový ateliér na světě. Do roku 1908 natočil přibližně 450 filmů. Podle Georgese Sadoula, filmového historika, vytvořil během svého života celkem 1539 filmů, z nichž se do dnešních dob zachovala necelá stovka.
Filmové triky
Stal se světoznámým používáním nejrůznějších filmových triků. Celou řadu z nich sám vymyslel nebo objevil (například níže zmíněný stop trik). Bratři Auguste a Louis Lumièrové brali kinematografii pouze jako technický vynález, který nemá žádnou velkou budoucnost. On sám byl zcela opačného názoru, dobře si uvědomoval potenciál kinematografie. Jelikož měl divadelní a kouzelnické zkušenosti, rozhodl se je využít i při natáčení filmů. Proto jsou jeho filmy postaveny především na tricích, hlavně na stop triku. Používal i celou řadu dalších, jako je třeba dvojexpozice. Ve svém studiu měl postaveny kulisy, využíval kostýmů či kouřových efektů a snažil se tak využít divadelních technik v co největší míře.
Důležitou součástí jeho filmů je příběh. To je další fakt, kterým se liší od Lumièrů. Bratři Lumièrové natáčeli především dokumentární šoty, kdežto on sám vkládal do svých filmů děj a zápletku.
Stop trik
Je považován za zakladatele velice známého a ještě v dnešní době používaného triku, který je nazýván stop trik. Objevil ho zcela náhodou, když se mu při natáčení dění na ulici zasekla filmová kamera a film se tak v kameře zastavil. Po chvíli se kamera opět rozjela, ale mezi tím se dění na ulici změnilo. Změnilo se rozestavení automobilů i kolemjdoucích lidí. Když si potom natočený film pustil, tak zjistil, že jeden vůz se přeměnil v jiný a proměnili se i kolemjdoucí lidé.
Tím vznikl stop trik, který výrazně rozšířil možnosti tehdejší kinematografie. Díky tomuto objevu mohl například přeměnit nějakého člověka v jiného nebo někoho či něco nechat úplně zmizet ze scény.
V očích dnešního diváka tento trik již nezpůsobuje takový údiv, ale v začátcích kinematografie byli diváci nadšeni.
V jeho odkazu pokračoval český režisér Karel Zeman.
Filmografie (neúplná)
- 1896 – Escamotage d'une dame chez Robert-Houdin
- 1896 – Une partie de cartes
- 1896 – Séance de prestidigitation
- 1896 – Le Manoir du diable
- 1896 – Défense d’afficher
- 1898 – Pygmalion et Galathée
- 1898 – Les Rayons Röntgen
- 1898 – Illusions fantasmagoriques
- 1899 – L'affaire Dreyfus (220 m)
- 1901 – Le petit chaperon rouge (160 m)
- 1902 – Le courronnement du roi Edouard VI.
- 1902 – Cesta na Měsíc (Le voyage dans la lune)
- 1904 – Cesta do nemožna (Le voyage á travers l’impossible)
- 1905 – La légend de Rip van Winkle
- 1906 – Les quatre cents farces du diable
- 1908 – Le locataire diabolique
- 1911 – Le aventures de Baron du Munchhausen (235 m)
- 1912 – A la conquête du pôle (650 m)
- 1912 – Le chevalier des neiges
- 1912 – Le voyage de la Famille Bourichon (405 m)
Georges Méliès ve filmu a divadle
Životní příběh Georgese Mélièse byl zpracován v mysteriózním dobrodružném filmu Hugo (česky: Hugo a jeho velký objev)[1] z roku 2011. Režisérem filmu byl Martin Scorsese, postavu Georgese Mélièse ztvárnil britský herec Ben Kingsley.
Divadlo Drak uvedlo v roce 2013 jako poctu Georgesi Mélièsovi inscenaci pro děti Poslední trik Georgese Mélièse.[2]
Odkazy
Reference
- Hugo a jeho velký objev v Čsfd
- Poslední trik Georgese Mélièse - Divadlo Drak | i-divadlo.cz. www.i-divadlo.cz [online]. [cit. 2019-06-03]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Georges Méliès na Wikimedia Commons
- Georges Méliès v Internet Movie Database (anglicky)
- www.hmf.ic.cz - web mladých filmařů, pojednání o filmech a jejich autorech
- Článek o filmu Cesta na Měsíc a jeho tvůrci na Neaktuality.cz Archivováno 9. 12. 2012 na Wayback Machine