Ruda Šváb

Ruda Šváb absolvoval v letech 1934–1940 Uměleckoprůmyslovou školu v Praze u profesorů Břetislava Bendy a Jaroslava Špillara.[1] Od konce 30. let se věnoval ilustracím, a do roku 1943, kdy byl internován v koncentračním táboře, pracoval jako výtvarný redaktor časopisu Čin.[2] Po skončení druhé světové války spolupracoval od roku 1949 se Státním nakladatelstvím dětské knihy.[2]

Kromě ilustrací, které se většinou vyznačují naturalistickým detailem, se věnoval též grafice a tvorbě poštovních známek. Od roku 1949 byl členem Umělecké besedy a od roku 1952 SČUG Hollar.[1][2]

• 1939 – Bohumila Sílová: Paví Očko ve lví říši
• 1939 – Bohumila Sílová: Podivné cesty Pavího Očka
• 1940 – Bohumila Sílová: Cirkus Pavího Očka
• 1940 – Bohumila Sílová: Povídá se ve lví říši, povídá...
• 1940 – Ludvík Mühlstein: Vláďa hlásí finále
• 1941 – Kálmán Mikszáth: Zázračný deštník svatého Petra
• 1941 – Edvard Valenta: Strýček Eskymák
• 1943 – Zdeněk Deyl: Houserovy boty
• 1943 – Bohumila Sílová: Slavnost úplňku
• 1948 – Nikolaj Kornějevič Čukovskij: Mořský lovec
• 1950 – Alois Jirásek: Filosofská historie
• 1952 – Svatopluk Čech: Výlety pana Broučka
• 1952 – Jiří Mařánek: Zrádci neuniknou
• 1953 – Jan Čarek: Zvířátka-naši přátelé
• 1955 – Svatopluk Čech: Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století
• 1957 – Bohumil Říha: O letadélku Káněti
• 1958 – Svatopluk Čech: Ve stínu lípy
• 1958 – Jiří Mařánek: Učeň tajného umění
• 1967 – Alexej Nikolajevič Tolstoj: Jak liška létala
• 1969 – Václav Kaplický: Bandita, Paťara a spol.
• 1983 – Vladimír Šustr: Dobrodružství malého Indiána
• 1984 – Jan Suchl: Ztracená osada
• 1985 – Bohumil Nohejl: Báječný trest