Václav Kaplický

Václav Kaplický (28. srpna 1895 Červený Dvůr[1] – 4. října 1982 Praha) byl český prozaik, publicista, autor beletristických kronik z českých dějin a legionářské prózy. Především je znám jako autor historické beletrie.

Václav Kaplický
Busta spisovatele Václava Kaplického od sochaře Břetislava Bendy na Vyšehradském hřbitově
Narození28. srpna 1895
Červený Dvůr
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí4. října 1982 (ve věku 87 let)
Praha
Československo Československo
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov
Oceněnínárodní umělec (1978)
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se na samotě Červený Dvůr nedaleko Kozího Hrádku, kde byl jeho otec Emanuel Kaplický nájemcem dvora.[1] Studoval na gymnáziu a reálce v Táboře, kde po tu dobu bydlel (1904–1914) v domě na náměstí blízko školy (viz foto). Roku 1914 odmaturoval a hned roku následujícího byl odveden do první světové války a dostal se na haličskou frontu.[2] Zde byl 10. 8. 1916 zajat, a 1. 9. téhož roku vstoupil do československých legií a stal se členem 1. střeleckého pluku.[3] Roku 1918 byl delegátem (zapisovatelem) zakázaného II. vojenského sjezdu legií, po tomto zjištění byl zatčen a vězněn ve Vladivostoku.

Po návratu do Československa (1919) se stal zaměstnancem sekretariátu socialistického Svazu československých legionářů, krátce na to byl (1919–1922) úředníkem ministerstva národní obrany.

V letech 1922–1950 pracoval v několika nakladatelstvích (např. Čin, Pokrok, Družstevní práce, Melantrich), nejprve jako úředník a později jako odpovědný redaktor, kupř. v roce 1926 pracoval v redakci publikace Adolfa Zemana Cestami odboje – Jak žily a kudy táhly československé legie. Od roku 1950 se věnoval pouze literatuře v tomto období téměř výhradně historické próze a těžištěm jeho tvorby se stala doba husitská a doba pobělohorská.[4]

V roce 1978 byl jmenován národním umělcem. Byl přítelem spisovatele a humoristy Jaroslava Žáka, jehož po Vítězném únoru 1948 podporoval.

Václav Kaplický je pochován na čestném místě – vyšehradském hřbitově[5]. Busta na jeho hrobě je dílem sochaře Břetislava Bendy.

Dílo

Historické romány
  • Kraj kalicha, 1945 – z husitského prostředí
  • Hvězda na východě, 1946 – román přibližuje první léta republiky. Jeho hrdina, legionář, se vrací do osvobozené vlasti a nenalézá takovou zem, za niž bojoval, zem osvobozenou nejen od útisku národního, ale především od útisku sociálního.
  • Čtveráci, 1952 – z prostředí selského povstání z let 1618–1620
  • Železná koruna (2 díly), 1954 – rozsáhlý románu o utrpení lidu v českých zemích po třicetileté válce, robotní povinnosti, zvůli vrchnosti i povstáních, za které následovaly nejkrutější tresty (v závěru jsou jim mírné úlevy v robotě přiznány)
  • Smršť, 1955
  • Rekruti, 1956
  • Listy z kronik, 1958 – pět historických povídek ze severu Čech
  • Zaťatá pěst, 1959
  • Kladivo na čarodějnice, 1963 – podkladem je skutečná událost z konce 17. století – čarodějnický proces s více než sto osobami z okolí Velkých Losin řízený inkvizitorem Bobligem z Edelstatu; hlavní postavou je osvícený šumperský děkan Kryštof Alois Lautner, který se ovšem také stane jednou z nevinných obětí
  • Táborská republika (3 díly), 1969 – pojednává o husitství
  • Nalezeno právem, 1971 – odehrává se v roce 1687, motiv nespravedlivého obvinění Žida z rituální vraždy
  • Škůdce zemský Jiří Kopidlanský, 1976 – z období Jagellonců
  • Veliké theatrum, 1977 – doba počátků třicetileté války včetně popisu příprav na bitvu na Bílé hoře
  • Kdo s koho, 1979 – z období Jagellonců
  • Život alchymistův, 1980 – děj na dvoře Rudolfa II.; ztvárňuje vzestup a pád císařova dvorního alchymisty, Angličana Edwarda Kelleyho

Autobiografie a různé
  • Gornostaj, 1936 – román o čsl. legiích, o zradě velení legií, kteří zajali řádně zvolené zástupce legionářů a internovali je na ostrově[zdroj?] Gornostaj – je založen na historické skutečnosti
  • Ještě nehřmí, 1944 – román
  • Dobří přátelé, 1961 – vyprávění o přírodě; vypovídá o autorově lásce k ní a tu se snaží probudit i ve čtenáři
  • Ani tygři, ani lvi, 1966 – drobné prózy o zvířatech a domácích mazlíčcích
  • Od města k městu, 1975 – putování skupiny studentů Čechami
  • Hrst vzpomínek z mládí, 1988 – první část memoárů, k vydání připravila Jaromíra Nejedlá
  • Hrst vzpomínek z dospělosti, 2010 – druhá část memoárů, k vydání připravil Martin Kučera

Pro mládež
  • O věrnosti a zradě, 1959 – 15 drobných historických příběhů, mj. o útěku mladého Viléma Zajíce z Házemburka z řad křižáckých žoldnéřů, o králi Václavovi IV.
  • Bandita, Paťara a spol., 1969 – kniha pro chlapce
  • Královský souboj, 1971

Filmografie

Na námět Kaplického románu Kladivo na čarodějnice natočil v roce 1969 režisér Otakar Vávra stejnojmenný film s Vladimírem Šmeralem v roli inkvizitora Bobliga.

Galerie
  • Tábor, nám. Mikuláše z Husi, dům č. p. 40 s deskou Václava Kaplického
  • Dům v Pekle, ve kterém napsal román Železná koruna
  • Hrob Václava Kaplického

Odkazy

Reference
  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti Tábor
  2. Slovník českých spisovatelů, nakladatelství Libri, Praha 2005.
  3. VHA, Záznam vojáka: Kaplický Václav
  4. FORST, Vladimír. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, H-L. Praha: Academia, 1993. ISBN 80-200-0345-2. Kapitola Václav Kaplický, s. 650–652.
  5. hrob Václava Kaplického na Vyšehradském hřbitově v Praze

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.