Jaroslav Špillar

Jaroslav Špillar se narodil v rodině finančního úředníka Antonína Špillara a jeho ženy Františky. Jeho mladší bratři Karel Špillar a Rudolf Vojtěch Špillar byli rovněž výtvarnými umělci. Jaroslav Špillar patřil mezi první žáky nově založené Umělecko-průmyslové školy v Praze. Zde v letech 1885-87 studoval u Františka Ženíška a Jakuba Schikanedera a následně pět let na Akademii výtvarných umění u Maxmiliána Pirnera. Následoval studijní pobyt v Itálii a další cesty do zahraničí. V roce 1888 se začal zajímat o Chodsko a v roce 1891 se sem přestěhoval. Nejprve do Postřekova, kde bydlel v části obce Na trávníkách a dostal tak od místních lidí přezdívku Trávníček. Později si v roce 1902 postavil vilu v Peci pod Čerchovem.

Jaroslav Špillar, to nebyl takový přelétavý malířský pták, který pomiloval a nechal tak. Špillar si zamiloval Chodsko opravdově. Té lásce přinesl velkou oběť. Zřekl se velkoměstského života, přepychu, pohodlí, kaváren. „Zahrabal“ se v chodské vsi a spokojil se s jejím prostým životem. Studoval Chodsko, pozoroval, maloval. Modely pro své obrazy hledal při každé příležitosti. Stýkal se s prostým lidem u muziky v hospodách, při slavnostech, o přástkách a dračkách, na poli, na pastvě a na těchto svých toulkách se naučil lidu rozumět, poznávat jeho duši a milovat jej.

—Jindřich Šimon Baar

Ve Špillarově vile pobývalo mnoho známých osobností, přátel bratrů Špillarů. V roce 1906 zde byl na své svatební cestě malíř Alfons Mucha s manželkou. Mezi dalšími návštěvníky byli malíři Mikoláš Aleš, Alois Kalvoda, spisovatelé Jan Vrba a Jindřich Šimon Baar, sochař Otakar Švec a další dnes již méně známé osobnosti.

Od roku 1904 se u Jaroslava Špillara začíná projevovat vážná duševní porucha, která se postupně zhoršovala a proto musel být umístěn do psychiatrické léčebny v Dobřanech, kde v listopadu 1917 zemřel. Je pohřben v rodinném hrobě ve Šťáhlavech

Na své první souborné výstavě v Topičově salonu (1899) představil 86 prací.

• Volba Vladislava Jagellonského za krále v roce 1471, (1901), nástěnná malba, Vlašský dvůr – Kutná Hora (spolu s K. Špillarem)
• Podepsání Dekretu kutnohorského roku 1409, (1901), nástěnná malba, Vlašský dvůr – Kutná Hora (spolu s K. Špillarem)

Většina obrazů s chodskými náměty, které jsou zároveň etnografickým materiálem, je soustředěna v Galerii bratří Špillarů v Domažlicích

• 
  Jaroslav Špillar::
  Benátky (1892)
  olej, lepenka
• 
  Jaroslav Špillar:
  Livorno - Antignano (1900) olej,
  lepenka 19,5 x 31 cm
• 
  Jaroslav Špillar:
  Chodská rodina (1900)
  olej, plátno
• 
  Jaroslav Špillar:
  Holubička (1900)
  olej, plátno 64 x 50,5 cm
• 
  Jaroslav Špillar:
  Chodská přadlenka
• 
  Jaroslav Špillar:
  Výměnkáři (1904), olej na plátně
  (Domažlice, Galerie bratří Špillarů)
• 
  Vodník v zimě (1899)
• 
  Jaroslav Špillar a Karel Špillar:
  Volba Vladislava Jagellonského, nástěnná malba v audienční síni Vlašského dvora

pojízdný ateliér Jaroslava Špillara v Peci

Vzpomínka na Jaroslava Špillara je na Chodsku stále živá. Připomínají jej zejména:

• Galerie bratří Špillarů v Domažlicích
• Pamětní deska bratrům Špillarům a Ludmile Jiřincové na Špillarově vile v Peci, odhalená v roce 2002[3]
• Špillarova stezka v Peci, (obnovena v roce 2007),[4] vede místy, která měl malíř nejraději
• Na zahradě bývalé školy v Peci zachovaný pojízdný ateliér, který si nechal Špillar postavit podle vlastního návrhu a objížděl s ním okolí.
• Restaurace Špillarka v Peci
• Folklorní pásmo písní a tanců Špillarovo vobrázky provedené Národopisným souborem Postřekov v roce 2011[5]
• Reportáž ČT v pořadu Toulavá kamera o Špillarově vile v Peci[6]