Sdružení pro republiku – Republikánská strana Československa Miroslava Sládka
Sdružení pro republiku – Republikánská strana Československa (SPR-RSČ) je česká politická strana založená 30. prosince 1989, zastoupená v Parlamentu v období let 1992–1998. Předsedou strany a nejvýraznější osobností je Miroslav Sládek. V roce 2013 byla rozpuštěna.[1] V únoru 2016 strana obnovila svoji činnost pod názvem Sdružení pro republiku – Republikánská strana Československa 2016,[2] ale vzápětí ho změnila na název Sdružení pro republiku – Republikánská strana Československa Miroslava Sládka.
Sdružení pro republiku – Republikánská strana Československa Miroslava Sládka | |
---|---|
Datum založení | 1989 |
Zakladatel | Miroslav Sládek |
Sídlo | Štefánikova 119/50, 612 00 Brno |
Ideologie | pravicový populismus, euroskepticismus, anticikanismus, nacionalismus, ekonomický nacionalismus |
Politická pozice | pravice až krajní pravice |
Stranické noviny | Republika |
Barvy | |
Volební výsledek | 0,19 % (PSP ČR 2017) |
IČO | 04814002 (PSH) |
Oficiální web | www.spr-rsc.cz |
Vlajka strany | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Charakteristika a zapojení do politického systému
Program
SPR-RSČ bývá označována za populistickou a krajně pravicovou stranu,[3] sama sebe hodnotí jako stranu s cílem vybudování demokratického, humánního, silného a ekonomicky prosperujícího státu.[4] Hlásila se k odkazu prvorepublikové Agrární strany a ekonomickým myšlenkám Karla Engliše. Zpočátku byla proklamována ideová spřízněnost s americkými republikány a francouzskými gaullistickými republikány (Rassemblement pour la République neboli Sdružení pro republiku), nicméně později bylo upozorňováno spíše na podobnost s německými Die Republikaner.
Program strany a veřejná vystoupení členů (například časté demonstrace) se zakládaly na radikálně opozičním stanovisku vůči poměrům ve státě. Strana SPR-RSČ je známa svými výpady proti Romům a jiným minoritám žijících na území ČR. V jejím programu jsou pasáže věnované přistěhovalectví, které si kladla za cíl omezit na minimum. Požadovala též rovné zákony pro Čechy i Romy.
V programu dále můžeme najít profesionalizaci armády, národní suverenitu a odmítavý postoj vůči EU a NATO. Po listopadové revoluci požadovali republikáni opětovné připojení Podkarpatské Rusi k Československu (později k České republice, M. Sládek argumentoval například vlastnictvím Aljašky Spojenými státy[5]). Právě proti rozpadu Československa vedla Republikánská strana aktivní kampaň.
V ekonomické části programu požadovala revizi všech velkých privatizací, do Ústavy zapracovat pevnou hranici daně (a zrušit progresivní zdanění příjmů), zavést referendum o daňových otázkách a přímou volbu prezidenta, bezplatné školství a investice do rozvoje venkova a výstavby bytů.[6] Podporovala též zúžení státního aparátu a zrušení Senátu a 30% omezení byrokratického aparátu. V kultuře hodlala (hodlá) podporovat obnovení národní hrdosti (hlásí se k husitskému odkazu), v oblasti životního prostředí se staví proti nadnárodním kvótám a tepelným elektrárnám.
Lze také podotknout, že republikánský program se během téměř dvaceti let měnil opravdu minimálně (sám Sládek prohlašoval, že není potřeba ho nějakým způsobem obměňovat, protože je vynikající), a to i přesto, že některé body prosadily jiné strany a vlády (např. profesionalizace armády).
1989–2001: SPR-RSČ
SPR-RSČ začala vznikat v listopadu 1989, první sjezd SPR-RSČ se uskutečnil 24. února 1990.[7] Účastnila se již červnových voleb 1990 (spolu s propodnikatelskou Všelidovou demokratickou stranou), ale pouze se ziskem okolo 1 %. Teprve regionální volby na podzim 1990 ukotvily SPR-RSČ na české politické scéně. Republikánským předsedou byl zvolen Miroslav Sládek. Ve volbách roku 1992 získala SPR-RSČ 6,5 % a obsadila 14 křesel ve Federálním shromáždění a též 14 v České národní radě. Postavila se proti dělení ČSFR. Během volebního období 1992 až 1996 opustilo poslanecký klub SPR-RSČ 9 poslanců, kteří se transformovali do Vlastenecké republikánské strany. Předseda M. Sládek též dvakrát neúspěšně kandidoval na prezidenta.
V roce 1996 obhájili republikáni svá křesla ve volbách. Obdrželi 8,01 % hlasů a získali 18 křesel v Poslanecké sněmovně. Krátce poté navrhl její předseda Miroslav Sládek ve sněmovně snížení věkové hranice trestní odpovědnosti z 15 na 14 let. V té souvislosti prohlásil, že zaznívají ohlasy, aby tato hranice byla ještě nižší u dětí romského původu (od deseti let). Chtěl tím údajně zabránit vyhrocení situace.[8] Počátkem roku 1997 přednesl projev před Lichtenštejnským palácem v Praze proti Česko-německé deklaraci, za nějž byl na začátku roku 1998 odsouzen.
V předčasných volbách roku 1998 SPR-RSČ propadla a získala pouze 3,8 %. Na podzim 1998 sice obhájila asi stovku křesel v regionech, ale v roce 2000 jako součást republikánské koalice již tak úspěšní nebyli. SPR-RSČ nebyla brána jako relevantní partner, jen ze začátku 90. let s ní spolupracovaly některé osoby z řad Konfederace politických vězňů a pravicového exilu pro její silně antikomunistický akcent.[3] Naproti tomu se její členové a přívrženci setkávali s komunisty v Klubu českého pohraničí nebo Odborovém sdružení ČMS. Při straně fungovalo Sdružení důchodců České republiky, Sdružení přívrženců a přátel Republikánů, Republikánská nadace PhDr. Miroslava Sládka a Republikánská mládež (ta byla roku 2002 soudně rozpuštěna).
Politická orientace členů a sympatizantů se rozkládala po celém politickém spektru, podle průzkumů se většina hlásila k pravici[9] (levici reprezentovala například Andrea Cerqueirová, budoucí autorka kritické knihy o straně, a někteří lokální členové). Mediálně byly také sledovány sympatie některých stranických činitelů k fašismu a nacismu, včetně propojení s ultrapravicovým křídlem skinheadů[5] (Sládek na stránkách RMS sdělil, že by uvítal integraci Národního odporu do jednoho silného pravicového subjektu[10]).
SPR-RSČ vydávala od roku 1990 týdeník Republika, který zanikl roku 2004. Republikáni udržovali mezinárodní vztahy s evropskou krajní pravicí, například s Liberální demokratickou stranou Ruska či francouzskou Národní frontou.
2001–2008: RMS
Na SPR-RSČ byl uvalen konkurz v únoru 2001 a většina členů se přesunula do RMS. Ta neúspěšně kandidovala do PSP v roce 2002 (0,9 %) a do Evropského parlamentu v roce 2004 (0,6 %).
2008: Obnovení SPR-RSČ
17. května 2008 se na sjezdu republikánského hnutí dohodlo sloučení subjektů Republikánská strana Čech, Moravy a Slezska, Republikánská unie, Radikální republikánská strana, Republikáni, Republikáni Miroslava Sládka a Sdružení pro republiku – Republikánská strana Československa do jednoho subjektu, který přijal staronový název Sdružení pro republiku – Republikánská strana Československa. Ideově se jedná o obnovení někdejší SPR-RSČ. Předsedou strany se opět stal Miroslav Sládek.
2010–2013: Pozastavení činnosti a rozpuštění
7. prosince 2010 Nejvyšší správní soud rozhodl na návrh vlády o pozastavení činnosti SPR-RSČ s odůvodněním, že strana nesplnila svou zákonnou povinnost a nedoložila Poslanecké sněmovně finanční výroční zprávy za roky 2006 až 2009.[11] Z tohoto důvodu, který se i v dalších letech opakoval, pak v říjnu 2012 vláda rozhodla o podání návrhu na úplné rozpuštění strany[12] a dne 15. května 2013 byla Nejvyšším správním soudem rozpuštěna.[13]
2016-dosud: Obnovení činnosti
V roce 2016 se strana obnovila se jménem Sdružení pro republiku - Republikánská strana Československa 2016 a po necelých dvou měsících se přejmenovala na Sdružení pro republiku - Republikánská strana Československa Miroslava Sládka. V lednu 2022 vláda navrhla pozastavit činnost strany, protože neplní zákonné povinnosti.[14]
Odštěpené a nástupnické strany
Krátce po volbách do Národní rady se odštěpila Radikální republikánská strana. Ta se roku 1995 sloučila s dalšími odštěpenci z SPR-RSČ (k nimž náleželi i dva poslanci), čímž vznikla Vlastenecká republikánská strana (později Pravá alternativa). Někteří jedinci se spojili s Českým hnutím národní jednoty. Oficiálním nástupcem SPR-RSČ byla strana Republikáni Miroslava Sládka spolupracující s Národní stranou.
K tradici strany se také hlásí Republikánská strana Čech, Moravy a Slezska (RSČMS), založená 24. června 2010 v Olomouci, která se připravovala po volbách v roce 2012 do voleb v roce 2013 i dále. V předčasných volbách roku 2013 ale nakonec nekandidovala. V roce 2016 změnila název na Sdružení pro republiku – Republikánská strana Čech, Moravy a Slezska (SPR–RSČMS).
V roce 2003 skupina lidí kolem Tomáše Vandase, která odešla z SPR-RSČ kvůli skandálům s financováním a údajné neschopnosti Miroslava Sládka, založila Dělnickou stranu. V parlamentních volbách v roce 2013 kandidovali za Dělnickou stranu sociální spravedlnosti, vzniklou po rozpuštění Dělnické strany v roce 2009, někteří bývalí poslanci za SPR-RSČ, např. Rudolf Šmucr nebo Milan Loukota.
Volební výsledky
Program strany přitahoval hlavně nižší a střední třídu na venkově,[15] mladé muže se základním a středním vzděláním na severu Čech[16] a důchodce.
Sněmovní volby
(výsledky jsou uvedeny v procentech)
1990[17] | 1992 | 1996 | 1998 | 2002* | 2006** | 2010 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Praha | 1,17 | 3,11 | 3,72 | 2,15 | 0,48 | ||
Středočeský kraj | 1,20 | 5,03 | 8,05 | 3,89 | 0,96 | 0,18 | |
Jihočeský kraj | 0,95 | 7,15 | 7,82 | 3,41 | 0,85 | ||
Západočeský kraj | 1,50 | 5,73 | 9,86 | 4,26 | |||
Plzeňský kraj | 0,89 | ||||||
Karlovarský kraj | 1,33 | ||||||
Severočeský kraj | 1,45 | 10,58 | 12,65 | 6,11 | |||
Ústecký kraj | 1,89 | ||||||
Liberecký kraj | 1,23 | 0,37 | |||||
Východočeský kraj | 1,17 | 5,46 | 7,47 | 3,68 | |||
Královéhradecký kraj | 0,97 | ||||||
Pardubický kraj | 0,86 | ||||||
Vysočina | 0,88 | ||||||
Jihomoravský kraj | 0,64 | 6,27 | 7,77 | 3,56 | 0,89 | ||
Severomoravský kraj | 0,55 | 5,45 | 7,87 | 4,34 | |||
Olomoucký kraj | 0,97 | ||||||
Zlínský kraj | 0,77 | ||||||
Moravskoslezský kraj | 1,12 | ||||||
Česká republika | 1,00 | 5,98 | 8,01 | 3,90 | 0,97 | 0,03 |
- * Pod názvem Republikáni Miroslava Sládka
- ** Republikáni kandidovali pod Národní stranou[18]
Reference
- Soud rozpustil republikánskou stranu, kterou proslavil Miroslav Sládek. iDNES.cz [online]. 2013-05-15 [cit. 2021-04-30]. Dostupné online.
- Archivovaná kopie. sprrsc.cz [online]. [cit. 2016-04-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-14.
- M. Mareš: Politické strany II. (1938–2004), ISBN 80-7239-179-8
- Archivovaná kopie. www.republikani.com [online]. [cit. 2007-11-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-11-20.
- Andrea Cerqueirová: Republikáni: šokující odhalení, ISBN 80-902578-5-2
- Archivovaná kopie. www.republikani.com [online]. [cit. 2007-11-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-11-02.
- Adéla Gjuričová, Michal Kopeček, Petr Roubal, Jiří Suk a Tomáš Zahradníček: Rozděleni minulostí: Vytváření politických identit v České republice po roce 1989, s. 319. http://www.usd.cas.cz/wp-content/uploads/2010/01/rozdeleni_minulosti.pdf Archivováno 24. 12. 2013 na Wayback Machine
- Protokol ze schůze PSP, 25. 7. 1996
- M.Mareš: Pravicový extremismus a radikalismus v ČR, ISBN 80-86598-45-4
- Archivovaná kopie. www.republikani.com [online]. [cit. 2007-11-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-11-23.
- http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2009/0002_0Pst_090_20101213115145_prevedeno.pdf
- Vláda navrhne zrušit Sládkovu republikánskou stranu SPR-RSČ, CeskeNoviny.cz, 5.10.2012
- Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15.5.2013, sp. zn. Pst 4/2013
- MAZANCOVÁ, Hana. Minářovo hnutí či Slušní lidé. Vláda projedná návrhy na pozastavení činnosti a rozpuštění politických uskupení. Deník N [online]. 2022-01-24 [cit. 2022-01-26]. Dostupné online.
- http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/10119576319-fenomen-dnes/207452801370045-08.11.2007-22:20-vyhasinajici-radikalove.html
- Pavel Pečínka: Zelená zleva ?, ISBN 80-86103-58-7
- koalice s Všelidovou demokratickou stranou
- http://volby.cz/pls/ps2006/ps123?xjazyk=CZ&xkraj=0&xstrana=22&xv=1
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Sdružení pro republiku - Republikánská strana Československa na Wikimedia Commons