Národní sdružení (Francie)

Národní sdružení (francouzsky Rassemblement national, zkratka RN, do roku 2018 Národní fronta) je francouzská nacionalistická strana vzniklá v říjnu 1972, vedená od roku 2011 Marine Le Penovou, dcerou bývalého předsedy Jean-Marie Le Pena. Původní název strany zněl Front national pour l'unité française (Národní fronta za francouzskou jednotu). Strana není od roku 2018 pro odchod Francie z Evropské unie.[9]

Národní sdružení
Rassemblement national
ZkratkaRN
Datum založeníduben 1972
Předseda
Marine Le Penová
ZakladatelJean-Marie Le Pen
Sídlo76-78 rue des Suisses, 92000 Nanterre
Ideologiefrancouzský nacionalismus
euroskepticismus
protekcionismus
tradicionalismus
Politická pozicepravice[1][2][3][4]krajní pravice[5][6][7]
Evropská stranaStrana identity a demokracie
Politická skupina EPIdentita a demokracie
Počet členů37 000[8] (2017)
Barvymodrá, bílá a červená
Oficiální webwww.rassemblementnational.fr/
Zisk mandátů ve volbách
Národní shromáždění
7/577
Senát
2/348
Evropský parlament
23/74
Regionální rada
358/1758
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Politická platforma

Národní fronta na začátku byla populistickou stranou. Původně sdružovala různorodé skupiny od radikálních katolíků, neopohanů a rasistů. Právě antisemitismus odrazoval většinu francouzské populace a Jean-Marie Le Pen byl odsouzen za trivializování holocaustu.

Pod vedením Marine Le Pen se strana distancovala od rasismu a naopak podporuje Izrael. Z pravicové politiky nízkých daní se přeorientovala na levicovou politiku silného státu podporujícího sociální zabezpečení, který má být dle nacionalistické ideologie určen pouze tzv. "pravým Francouzům" a chránit je před globalizací. Její program obsahuje tyto cíle:

  • Omezení imigrace
  • Návrat k tradičním hodnotám: zakázat potraty, podporovat místní tradiční kulturu
  • Větší nezávislost na Evropské unii a dalších mezinárodních organizacích
  • Stanovení tarifů nebo jiná ochranářská opatření před levným dovozem
  • Obnovení trestu smrti, zejména pro teroristy, vrahy a překupníky drog
  • Zrušení dvojího občanství
  • Nižší daně
  • Zastavení výstavby mešit

Strana se staví proti imigraci, a to především proti muslimské imigraci ze severní a západní Afriky a Středního východu. V prezidentských volbách 1995, Jean-Marie Le Pen navrhoval "vrátit tři milionů Neevropanů z Francie humánními a důstojnými prostředky".

Evropské záležitosti

"Le Pen, lid, Francie", První máj 2007 v Paříži

Národní fronta byla jedna z několika stran, která podpořila odmítnutí evropské ústavy z roku 2005. Také byla předním členem evropské politické strany Euronatu, který sdružoval evropské nacionalistické strany. V Evropském parlamentu byla Národní fronta do roku 2007 nezařazená, když se jí podařilo vytvořit alianci s ostatními euroskeptickými a nacionalistickými stranami, čímž dosáhla minimálního počtů poslanců nezbytných k vytvoření evropské skupiny s názvem Identita, tradice, suverenita pod vedením člena Národní fronty Bruna Gollnische. Identita, tradice a suverenita však zanikla v listopadu 2007, po zběhnutí Strany velkého Rumunska. Poté se Národní fronta stala v Evropském parlamentu členem frakce Evropa národů a svobody. Po evropských volbách 2019 Národní sdružení pokračovalo v nástupnické frakci Identita a demokracie.

Volby

Volby do Národního shromáždění

Jean-Marie Le Pen, dlouholetý předseda této strany
Volby I. kolo II. kolo Počet
mandátů
Počet hlasů Hlasy v % Počet hlasů Hlasy v %
1978 82 743 0,3 0
1981 44 414 0,2 0
1986 2 705 336 9,7 35
1988 2 359 528 9,7 1
1993 3 152 543 13,8 1 168 160 5,1 0
1997 3 800 785 14,95 1 434 854 5,7 1
2002 2 862 960 11,3 393 205 1,85 0
2007 1 116 136 4,29 17 107 0,08 0
2012 3 528 373 13,6 842 684 3,66 2
2017 2 990 454 13,2 1 590 869 8,8 8

Prezidentské volby

Politička Marion Maréchal-Le Penová, vnučka Jeana-Maríi Le Pena, členka Národní fronty
Volby Kandidát I. kolo II. kolo
Počet hlasů Hlasy v % Počet hlasů Hlasy v %
1974 Jean-Marie Le Pen 190 921 0,8
1981
1988 Jean-Marie Le Pen 4 376 742 14,5
1995 Jean-Marie Le Pen 4 571 138 15,0
2002 Jean-Marie Le Pen 4 805 307 16,86 5 525 906 17,79
2007 Jean-Marie Le Pen 3 835 029 10,44
2012 Marine Le Penová 6 421 426 17,90
2017 Marine Le Penová 7 679 493 21,30 10 644 118 33,90
2022 Marine Le Penová 8 135 456 23,1 13 297 760 41,5

Francouzské regionální volby

Volby I. kolo II. kolo Počet
mandátů
Počet hlasů Hlasy v % Počet hlasů Hlasy v %
2004 3 564 059 14,70 3 199 392 12,38 156
2010 2 223 800 11,42 1 943 307 9,17 118
2015 6 018 672 27,73 6 820 147 27,10 358

Volby do Evropského parlamentu

Volby Počet hlasů Hlasy v % Počet mandátů
1984 2 210 334 11,0 10
1989 2 121 836 11,8 10
1994 2 050 086 10,5 11
1999 1 005 225 5,7 5
2004 1 684 868 9,8 7
2009 1 091 681 6,3 4
2014 4 711 339 24,9 24
2019 5,286,939 23,34 23

Vedení strany

Reference

  1. Victory for France's conservatives in local elections. www.dw.com. Deutsche Welle, 30-03-2015. Dostupné online [cit. 28-02-2017]. (anglicky)
  2. ERLANGER, Steven; DE FREYTAS-TAMURA, Kimiko. E.U. Faces Its Next Big Test as France’s Election Looms. New York Times. 17-12-2016. Dostupné online [cit. 28-02-2017]. (anglicky)
  3. MEICHTRY, Stacy; BISSERBE, Noemie. Le Pen Family Drama Splits France's Far Right National Front Party. Wall Street Journal. 19-08-2015. Dostupné online [cit. 28-02-2017]. (anglicky)
  4. TAYLOR, Kyle. Europeans favoring right-wing populist parties are more positive on Putin [online]. Pew Research Center, 24-01-2017 [cit. 2017-02-28]. Dostupné online. (anglicky)
  5. Mondon, A., 2015. "The French secular hypocrisy: the extreme right, the Republic and the battle for hegemony." Patterns of Prejudice, 49 (4), ss. 392–413.
  6. Anthony M. Messina (2015). "The political and policy impacts of extreme right parties in time and context." Ethnic and Racial Studies 2015; 38: 1355.
  7. VAN, Sonia. France – A Guide to Europe's Right-Wing Parties and Extremist Groups. Time. 29-07-2011. Dostupné online [cit. 23-02-2016]. (anglicky)
  8. La très instructive publication des comptes 2017 des partis politiques par la CNCCFP 2019年1月25日
  9. https://archiv.hn.cz/c1-66375420-le-penova-otocila-uz-zadne-referendum-o-frexitu-v-evropske-unii-chce-zustat-a-zmenit-ji-spolu-s-dalsimi-populistickymi-stranami

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.