Bubnové z Litic

Hrad Litice ve východních Čechách

• Jan Varlich mladší z Bubna (1570–1635) – manželka Anna z Dohalic a Mariana z Bubnu, vynikl jako císařský plukovník, který byl v roce 1609 zvolen generálem jízdy stavovských vojsk a účastnil se v roce 1620 bitvy na Bílé hoře. Po porážce stavů byl proto s králem Fridrichem Falckým nucen uprchnout do exilu. Aktivně se také účastnil jednání s Albrechtem z Valdštejna o jeho vystoupení proti císaři. Zemřel 2. června 1635 v Halle jako generálmajor nizozemského vojska.

• Další významnou osobností byl Jindřich Jan (1596–1653) – manželka Marie Johana hraběnka z Waldburg-Zeilu (1627–1691)[1] – od roku 1629 jako první hrabě z Bubna a Litic, jenž zemřel v roce 1653 jako zemský hejtman v Kladsku.

• Heřman II. Varlich z Bubna (1536–1602) se proslavil hlavně ve válkách s Turky, svým lvem a rodovou pověstí. Také nechal vystavět kostel Nejsvětější Trojice v Horním Jelení.

• Hrabě Ferdinand Antonín (1768–1825) se proslavil jako vynikající stratég, diplomat a válečník v napoleonských službách na bojištích celé Evropy. Převážně v bitvě u Slavkova, u Aspern nebo Wagramu i jinde. Jako zvláštní posel byl dokonce vyslán se speciálním poselstvím přímo k Napoleonovi. Později se stal generálním guvernérem Nizzy, Piemontu a Savojska. Ještě v roce 1818 sloužil jako vrchní velitel v Lombardii. Zemřel roku 1825 v Miláně.

• Mikuláš z Bubna-Litic (1897–1954), protektorátní ministr zemědělství ve vládě Aloise Eliáše. S otcem Michaelem (1864–1949) byli v září 1939 signatáři Národnostního prohlášení české šlechty. Po druhé světové válce byl křivě obviněn a zatčen za vlastizradu. Zasloužil se o osvobození několika politických vězňů.

Erb Bubnů z Litic

Erb Bubnů až do 16. století měnil svoji podobu. Erbovní znamení se podobalo zpočátku kouli (tympán) později zase duté nádobě. Varlichové z Bubna měli od 16. století buben kotlového tvaru. Tentýž buben zdobený pštrosími péry sloužil i jako klenot. Když byli Bubnové roku 1629 povýšeni do panského stavu, byl upraven i erb, a to tak, že štít byl rozpolcen a do pravé zlaté půle byl kosmo umístěn červený úzký buben, do levé modré zlatá lví hlava vyrůstající ze zlaté korunky. Vedle klenotu rovněž s červeným bubnem a třemi pštrosími péry byl i druhý klenot – lví hlava. Zajímavostí však je, že tesaný erb v Žamberku je osazen pouze jediným perem. Po povýšení do hraběcího stavu roku 1644 nebyl erb již měněn.

Lva v erbu Bubnů má údajně na svědomí Heřman, který se proslavil svými skutky ve válkách s Turky. Z cest si domů přivezl lva, na jehož kůži údajně odpočíval. Podle historických kritik vypráví básník z počátku 19. století Simeon Karel Macháček v romantické básni, jak v kostele v Horním Jelení prý odpočívá hrdina Heřman i jeho ochočený lev. Lev však byl na erbu již dávno před Heřmanem.

• Heřman Varlich z Bubna (1442) – manželka: Anna Jestřibská z Rýzmburka
• Mikuláš Varlich z Bubna (zmínka 1532–1551), v držení Horní Libchavy, manželka Eliška z Baště
• Jindřich z Bubna (zmínka 1558–1596) v držení Březno, Přestavlky, 1. manželka Johanka z Krajku (1568), 2. manželka Salomena z Ústí
• Albrecht z Bubna (zmínka 1588–1616), v držení Horní Libchavy, manželka Salomena z Chodče
• Mikuláš Vratislav (1602–1617), v držení Březno a Skašov, manželka Barbora z Budova (1607–1620)
• František Adam Vratislav z Bubna a Litic (1644–1711), v držení Litice – 1. manželka Anna Marie hraběnka z Lamboy, 2. manželka Angelika z Věžník
• Antonín Vít z Bubna a Litic (1717–1787), v držení Litice, 1. manželka Anna Karolína z Kolovrat, 2. manželka Terezie Kordula ze Sloupna
• Ferdinand Josef (1794–1861) v držení Žamberk, Litice – manželka Amalie Kreimel
• Adam Bubna z Litic (1927–2016) a Eleonora Dujková, rozená Bubna-Litic (1929–2018), děti Mikuláše z Bubna, které v 90. letech 20. století v restituci dostaly část někdejšího majetku rodu (k jeho správě byly založeny společnosti Bubna a Bubna-Litic).

• Albert E., Chotovský K., Paměti Žamberské, Vídeň 1889
• Bačkovský R., Bývalá česká šlechta předbělohorská a pobělohorská v Č. a na M., Pha 1948
• Čurda F., Litice, Pardubice, 1966
• Halada J., Česká a moravská šlechta, Avic, Pha 1959
• HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha: Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Bruntálští z Vrbna, s. 26–27.
• Koďousek V., Monografie Doudleb I-III, Pha 1874-1877
• Mašek P., Šlechtické rody v Č. na M. a ve S. od BH do současnosti, MF 1999
• Mašek P., Modrá krev, MF 2003
• Pechová O., Litice, Státní hrad a památka v okolí, Pha 1959
• Sedláček A., Českomoravská heraldika, Agro 1997
• Šimák J.V., Historický vývoj Čech severovýchodních, Náchod 1933
• Vacina L., Hrady a zámky Východočeského kraje, HK 1963

• Seznam českých šlechtických rodů
• Buben (hrad)
• Varlichové z Bubna

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bubnové z Litic na Wikimedia Commons