Adam Bubna-Litic
Adam Bubna-Litic, celým jménem Adam Vít Mikuláš Michael Franz hrabě Bubna z Litic (14. srpna 1927, Villa Meran am Semmering – 10. ledna 2016, Praha) byl český šlechtic, příslušník I.linie rodu Bubna z Litic.
Adam Bubna-Litic, B.A. | |
---|---|
Narození | 14. srpna 1927 Semmering, Rakousko |
Úmrtí | 10. ledna 2016 (ve věku 88 let) Praha |
Choť | Barbara Hudson |
Děti | David Charles, Marek Adam, Dominic Nicholas |
Rodiče | Mikuláš z Bubna-Litic, Margarethe, roz. Hansy |
Příbuzní | Eleonora Dujková, sestra |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Biografie
Narodil se v rodném domě své matky v rakouském Semmeringu, kde jeho děd Franz Hansy byl hlavním lékařem a spolumajitelem sanatoria Kurhaus Semmering. Ve dvou letech se jeho rodina přestěhovala do Doudleb nad Orlicí, sídla otcovy rodiny. Do školy chodil v Doudlebách a později studoval na gymnáziu v Kostelci nad Orlicí. Období druhé světové války a po ní bylo pro rodinu náročné. Otec Mikuláš jako ministr zemědělství ve vládě Aloise Eliáše byl po válce vězněn a matka Margarethe zemřela po nemoci v roce 1946. Po převzetí moci komunisty v roce 1948 a konfiskaci veškerého majetku v roce 1949 se on a jeho otec rozhodli odejít do exilu a ilegálně překročili české hranice do Rakouska. Otec zůstal v Rakousku, kde se znovu oženil a měl dva syny. Zemřel v Rakousku v roce 1954.
Adam, který jako mladý muž v poválečném Rakousku necítil pro sebe příliš mnoho příležitostí, odešel v roce 1950 do Austrálie. Po příjezdu do Perthu pracoval jako pomocný dělník v továrně na umělá hnojiva. Pak pracoval v obchodní firmě, po jejímž krachu si našel místo řidiče městského autobusu. Během zaměstnání začal studovat na univerzitě němčinu a filozofii. Při studiích na pedagogické fakultě si přivydělával rozvozem prádla z prádelny a prodejem bonbónů. Po skončení studia učil na obecné škole a pak se stal ředitelem gymnázia. Jeho syn David Bubna Litic je vědcem na University of Technology v Sydney.[1]
Po roce 1989 on a jeho sestra Eleonora Dujková podali žádost o navrácení majetku, který jim byl v restituci vrácen. Žil na zámku v Doudlebech nad Orlicí ve stejnojmenné obci, poté v Horním Jelení.[2] Majetek spravovali společně se sestrou do roku 2005, kdy došlo k rozdělení majetku mezi oba sourozence.
Reference
- www.historickaslechta.cz [online]. [cit. 2016-01-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-26.
Literatura
- Vladimír Votýpka: Příběhy české šlechty, nakladatelství Ladislav Horáček - Paseka, Praha a Litomyšl, rok vydání: 1995, 2001, 2002, ISBN 80-7185-507-3, stran 408, 3. vydání
- Vladimír Votýpka: Návraty české šlechty, nakladatelství Ladislav Horáček - Paseka, Praha a Litomyšl, rok vydání: 2002, ISBN 80-7185-506-5, stran 432, 2. vydání, kap. 5
- Dita Jelínková-Homolová: Mikuláš Bubna z Litic a jeho role v protektorátní politice. In: Válečný rok 1941 v československém domácím a zahraničním odboji, sborník k mezinárodní konferenci. Ústav pro studium totalitních režimů, Praha 2012 s. 71-89.
- Michael Skopal, Rodinný archiv Bubnů z Litic. In: Sborník prací východočeských archivů. Státní oblastní archiv v Zámrsku 11, 2007, s. 381-393.
Externí odkazy
- informace o úmrtí na historická šlechta.cz
- Lidé se loučili s oblíbeným hrabětem. Nejstarším z rodu Bubnů, idnes.cz
- ČT – Modrá krev 1/8: Bubnové z Litic