Osmansko-uherské války
Osmansko-uherské války byla série válečných konfliktů mezi Osmanskou říší a Uherským královstvím s jeho evropskými spojenci. Po byzantské občanské válce, osmanském dobytí Galipole a bitvě na Kosově poli, Osmanská říše zahájila dobývání Balkánu. Nicméně Osmanský postup v Srbsku vedl Uhersko k válce proti Osmanské říši.
Osmansko-uherské války | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
konflikt: Expanze Osmanské říše na Balkán | |||||||
Obléhání Bělehradu (1456) – oběť Titusze Dugovicse, Alexander von Wagner | |||||||
| |||||||
strany | |||||||
Osmanská říše vazalové: |
Uherské království Chorvatské království Polské království Litevské velkoknížectví Valašské knížectví Moldavské knížectví Srbský despotát Svatá říše římská Papežský stát Aragonská koruna Neapolské království Benátská republika Janovská republika Bulharská říše Francouzské království Řád rhodských rytířů Bosenské království Savojské vévodství Řád německých rytířů Anglické království Padova Byzantská říše Kastilská koruna Portugalské království Navarrské království | ||||||
síla | |||||||
až 100 tisíc | ~20–60 tisíc |
Počáteční uherský postup kulminoval v křížové výpravě k Varně, i když bez vnější podpory byla uherská vojska poražena. Přesto byli Osmani poraženi u Bělehradu, poté co dobyli Konstantinopol. Osmanský postup byl zastaven v Moldávii díky uherskému zásahu, ale Osmani nakonec dosáhli triumfu, když padla Moldávie i Bělehrad. V roce 1526 Osmani porazili uherská vojska v bitvě u Moháče vedená králem Ludvíkem Jagelonským, jež zahynul spolu s 14 tisíci pěších. Důsledkem této porážky propukla v Uhrách občanská válka a Uhry byly nuceny platit Osmanům tribut. Uhry se v této době rozdělily na tři části: Horní (královské) Uhry, Sedmihradsko a Budínský pašalik.
Související články
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ottoman–Hungarian Wars na anglické Wikipedii.
- Království zaniklo de facto jako svrchovaný stát po bitvě u Moháče Habsburkové se stali vládci zbytku Uher