Srbský despotát

Srbský despotát (srbsky Српска деспотовина, Srpska despotovina) byl v první polovině 15. století srbský státní útvar středověku. Ačkoli se bitva na Kosově poli z roku 1389 obecně považuje za konec středověkého Srbska, tak tento despotát, který byl nástupcem Srbské říše a moravského Srbska, přežil dalších sedmdesát let, a předtím, než byl roku 1459 dobyt osmanskými Turky, zažil kulturní a politickou renesanci. I po dobytí nadále formálně existoval v exilu v Uhersku až do poloviny 16. století. Pavle Bakić byl posledním srbským despotou, který byl uznán jak osmanskou, tak habsburskou říší.

Srbský despotát  Српска деспотовина  Srpska despotovina ↓ 1402–1439 1439–1459 ↓ znak
geografie Stav v roce 1422
hlavní město:	Bělehrad, Smederevo a Bar
obyvatelstvo
jazyky:	srbština
náboženství:	srbské ortodoxní
státní útvar
státní zřízení:	feudální monarchie
mateřská země:	Osmanská říše Osmanská říše (vazalství)
měna:	srbský dinár
státní útvary a území
předcházející: Moravské Srbsko Brankovićovo Srbsko Zeta v době Balšićů následující: Smederevský sandžak (Osmanská říše) Sandžak Kruševac (Osmanská říše) Bělehradský banát (Uherské království) Zeta v době Crnojevićů Benátská Albánie