Krymský chanát

Krymský chanát (krymskotatarsky Къырым Ханлыгъы, Qırım Hanlığı, قريم خانلغى) byl historický státní útvar krymských Tatarů v letech 1441–1783, rozkládající se na území poloostrova Krym, okolo pobřeží Azovského moře, severního pobřeží Černého moře a území Kubáně mezi ústím Dunaje a Dněprem.

Tamga Girejů

Krymský chanát Qırım Hanlığı قريم يورتى ←  ←  ←  1449–1783  → znak
geografie Krymský chanát v roce 1600
hlavní město:	Eski Qirim, Bachčisaraj
obyvatelstvo
národnostní složení:	Krymští Tataři, Arméni, Benátčané, Janované, Řekové, Karaimové, Krymští Gótové
jazyky:	kypčacké (krymská tatarština aj.), osmanská turečtina, čagatajština (literatura), italština, řečtina, krymská gótština
náboženství:	sunnitský islám
státní útvar
státní zřízení:	volená monarchie
mateřská země:	Osmanská říše Osmanská říše (1478–1774 vazalství)
vznik:	1449
zánik:	1783 – anexe Krymu Ruským impériem
státní útvary a území
předcházející: Zlatá horda Kumánsko-kypčacký kaganát Knížectví Theodoro následující: Tavrická gubernie

Zakladatelem dynastie Girejů a prvním vládcem samostatného státu krymských Tatarů se stal Hadži I. Girej. V roce 1475 se Krymský chanát stal oficiálně vazalem Osmanské říše, ale v jejím rámci si zachoval praktickou nezávislost. V roce 1532 bylo centrum chanátu přeneseno do Bachčisaraje.[1] Po rusko-turecké válce na základě mírové dohody z Küçük Kaynarca (1774) se Osmané Krymu vzdali a v roce 1783 chanát anektovalo Rusko a vytvořilo na jeho území Tavrickou gubernii. Krymský chanát byl nejdéle existující stát z následnických států po rozpadu Zlaté hordy.