Rybná nad Zdobnicí

Obec Rybná nad Zdobnicí (do roku 1945 Německá Rybná, německy Deutsch Rybna, v letech 1945-1947 Orlická Rybná[3]) se nachází v okrese Rychnov nad Kněžnou, kraj Královéhradecký, při hlavní silniční komunikaci mezi městy Vamberk a Žamberk. Žije zde 411[1] obyvatel.

Rybná nad Zdobnicí
Rybná nad Zdobnicí ze stráně od Chlumu
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0524 576727
Pověřená obecVamberk
Obec s rozšířenou působnostíRychnov nad Kněžnou
Okres (LAU 1)Rychnov nad Kněžnou (CZ0524)
Kraj (NUTS 3)Královéhradecký (CZ052)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°6′31″ s. š., 16°21′57″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel411 (2022)[1]
Rozloha9,17 km²
Katastrální územíRybná nad Zdobnicí
Nadmořská výška405 m n. m.
PSČ517 55
Počet domů188 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduRybná nad Zdobnicí 150
517 55 Rybná nad Zdobnicí
[email protected]
StarostkaJaroslava Hotmarová
Oficiální web: obec.rybna.cz
Rybná nad Zdobnicí
Další údaje
Kód obce576727
Kód části obce143871
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

Pojmenování „Rybná“ vzniklo nejspíše kvůli dřívější přítomnosti velkého množství rybníčků a bažin v oblasti. Původní přídomek „Německá“ pak údajně podle tzv. německého práva, na jehož základě bylo sídlo založeno.[4]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1354. Vznik obce a blízkého okolí je historicky kladen do druhé poloviny 13. století, období vlády Přemysla Otakara II., kdy vrcholila kolonizace tohoto kraje. Název „Rybná“ potvrzuje, že zde bylo v dávné minulosti mnoho rybníků. Kolonizátory v našem okolí byl panský rod Drslaviců z Plzeňska, kteří tu vystavěli hrady Potštejn a Litice, ke kterému Německá Rybná trvale patřila. O Drslavicích je v dostupné literatuře velice málo údajů. V roce 1304 král Václav II. vyměnil s Drslavici zboží litické za Bor na Písecku. Mimo jiných majitelů, stává se držitelem Litic roku 1353 Jan z Lichtenburka. Sňatkem se stává majetkem pánů z Kunštátu a Poděbrad, kteří drželi panství 125 let.

Na doporučení krále Vladislava Jagellonského koupil litické panství Vilém z Pernštejna. Historikové tvrdí, že v té době se zdejší kraji těšil míru a pokoji. Roku 1562 získal panství Mikuláš Bubna starší[5]. Tento rod držel litické panství téměř 250 let. Bubnové postavili zámek v Žamberku a později tam byla přemístěna správa panství. Dá se říci, že v 17. a 18. století nebyly na tomto panství podmínky tak kruté, jak tomu bylo například v blízké Rokytnici, Opočně a mnohde jinde. Bubnové prodali panství roku 1809 knížeti Windischgrätzovi a od něho v roce 1815 koupil žamberecké panství Jan Parish.

Poloha a území obce

Obec je situována nedaleko nejvýchodnějšího výběžku historického území Čech v podhůří Orlických hor. Geomorfologicky je začleněna do Podorlické pahorkatiny.

Z hlediska správního členění se Rybná nad Zdobnicí nachází v obvodu okresu Rychnov nad Kněžnou, jež je součástí Královéhradeckého kraje. Území obce hraničí na J a JV s územím Pardubického kraje, respektive s územím okresu Ústí nad Orlicí. V 19. a 1. polovině 20. století příslušela Rybná do politického okresu Žamberk, který byl při správní reorganizaci v roce 1960 zrušen. Obec se rozkládá na ploše o 917 ha a sousedí s katastrálními územími obcí Vamberk, Záchlumí, Slatina nad Zdobnicí a Jahodov. Skrz Rybnou nad Zdobnicí prochází silnice I/11, významná komunikace s nadregionálním významem.[6]

Pamětihodnosti

Místní obrazárna

Obrazárna byla vybudována v roce 1938, ze sbírkového fondu darovaného místním farářem a děkanem Janem Selicharem. Sbírka představuje díla známých akademických malířů z počátku 20. století. Nejvíce je tu zastoupen místní rodák akad. malíř Oldřich Hlavsa. Na jeho počest byla dne 27. června 1986 stávající obrazárna rozšířena o „Hlavsovu síň“.

Svými díly se zde dále představují: Antonín Slavíček, Jan Slavíček, Vincenc Beneš, Bořivoj Žufan, Bedřich Piskač, Václav Špála, Vojtěch Sedláček, prof. J. Ságner, Herbert Masaryk, Miloslav Hégr, Oskar Filla, Jan Trampota, prof. J. Hlávka, Alois Kalvoda, prof. Boh. Dvořák, Ada Golová-Hodačová, prof. Otakar Sedloň, Vít Skála, H. Herynk, M. Uzlová a T. Jelínek… V obrazárně jsou zastoupeny i tři plastiky: Josef Mařatka – „Antonín Slavíček“, Josef Marek – „Vojtěch Sedláček“ a Břetislav Benda – „Jan Slavíček“. V roce 2006 proběhla rekonstrukce výstavních prostor.

Připomínky prezidenta Masaryka

V obci dosud stojí domek rodiny Masarykovy, který využívala k letním pobytům zejména prezidentova dcera Olga s rodinou a ještě nedávno obě vnučky Dr. Anna a Herberta Masaryková. V sále místní restaurace byla od roku 1946 vystavena série zarámovaných fotografií z příjezdu T. G. Masaryka do obce v otevřeném automobilu již jako prezidenta.[7][8]

Osobnosti

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Státní okresní archiv Rychnov nad Kněžnou - Archiv obce Rybná nad Zdobnicí. Badatelna.eu. [cit. 2016-04-18]. Dostupné online Archivováno 27. 4. 2016 na Wayback Machine.
  4. JEHLIČKA, J. V upomínku na sjezd rodáků v Německé Rybné r. 1925. Německá Rybná: Okrašlovací spolek v Německé Rybné, 1925. S. 5.
  5. ALBERT, Eduard; CHOTOVSKÝ, Karel. Paměti žamberské. 1. vyd. Vídeň: nákladem vlastním, 1889. S. 420. [dále jen Albert].
  6. Územní plán Rybná nad Zdobnicí. 2012. Dostupné z: http://www.rychnov-city.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=14410&id_dokumenty=2864 [cit. 2016-09-18].
  7. PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná, Žižkova 2379 (734 01 Karviná) ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3, str.12-13, 23-24
  8. Beseda s vnučkami Masarykovými, 11. ledna 1990, velká posluchárna 256 ČVUT Praha, Technická 2/4
  9. LIŠKOVÁ, Marie. Slovník představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861-1913. Praha: SÚA, 1994. 379 s. Dostupné online. ISBN 8085475138. S. 104. (česky)
  10. Hovorka, František [online]. aleph.svkhk.cz [cit. 2013-10-07]. Dostupné online. (česky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.