Vincenc Beneš

Vincenc Beneš (22. ledna 1883 Lišice[1] u Chlumce nad Cidlinou – 27. března 1979 Praha) byl český malíř, činný i jako výtvarný kritik a publicista.

Vincenc Beneš
Vincenc Beneš
Narození22. ledna 1883
Lišice
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí27. března 1979 (ve věku 96 let)
Praha
Československo Československo
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov
Alma materAkademie výtvarných umění v Praze
Povolánímalíř, grafik, ilustrátor, učitel a kritik umění
Oceněnínárodní umělec (1963)
Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život
Benešova vila na Ořechovce v Praze

V letech 1902–1904 studoval na Uměleckoprůmyslové škole (prof. Emanuel Dítě, Emanuel Krescenc Liška) a 1904–1907 na Akademii výtvarných umění v Praze (prof. Vlaho Bukovac, Rudolf Otto von Ottenfeld). V době studií podnikl studijní cesty do Drážďan, Berlína, Mnichova a Paříže. Seznámil se s díly Matisse, van Gogha, Toulouse-Lautreca, Vuillarda a po návratu se nechal inspirovat i Bohumilem Kubištou, se kterým sdílel ateliér. Roku 1913 založil spolu s Otakarem Nejedlým v Praze soukromou malířskou školu.[2]

Spolu s Nejedlým maloval francouzská bojiště 1. světové války. Ve 20. a 30. letech podnikl řadu cest do zahraničí (Itálie, Dalmácie, Paříž) a maloval krajiny na různých místech v Čechách.

V letech 1909–1911 a 1917–1949 byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes,[3] od roku 1923 členem kuratoria Moderní galerie v Praze, v roce 1933 byl přijat do České akademie věd a umění. Byl aktivním členem Osmy[4] a Skupiny výtvarných umělců. Publikoval v Uměleckém měsíčníku.

Je pochován na pražském Vyšehradském hřbitově.

Dílo

Jeho styl byl zpočátku ovlivněn francouzským moderním malířstvím a tvorbou členů Osmy a Skupiny výtvarných umělců, zejména kubismem a fauvismem. Později se od kubismu odklonil a tvořil portréty a expresivně stylizované figurální kompozice. S Otakarem Nejedlým maloval krajiny z bojišť legií pro památník na Vítkově, Z francouzského bojiště (1919), dále jsou to například Zimní zátiší (1935) nebo Loreta na jaře (1942). Řada prací byla s intimními náměty. V pozdních krajinomalbách navazoval na impresionismus Slavíčka a Bonnarda.

Mezi jeho nejvýznamnější poválečná díla patří cyklus krajin pro malý foyer Národního divadla (1952). V roce 1963 byl jmenován národním umělcem.

    Galerie
    • Vincenc Beneš Z Tálína u Písku

    Bibliografie (výběr)
    • Japonský dřevoryt, Umělecký měsíčník 2, 1912-13, s. 101-102, 146-147
    • Nové umění, Umělecký měsíčník 2, 1912-13, s. 176-187
    • Kubistická výstava v Mánesu, Umělecký měsíčník 2, 1912-13, s. 326-331
    • Jan Preisler, Volné směry 20, 1919-20, s. 1-23
    • Corot, Volné směry 33, 1936-37, s. 16-26
    Rodinná hrobka na Vyšehradském hřbitově v Praze

    Reference
    1. SOA Zámrsk, Matrika narozených 1872-1896 v Lišicích, sign., ukn., str.168. Dostupné online
    2. Dačevová R, a kol., 2012, s. 88-89
    3. Historický seznam členů SVU Mánes. www.svumanes.cz [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-19.
    4. BARTOŠ, Josef; KOVÁŘOVÁ, Stanislava; TRAPL, Miloš. Osobnosti českých dějin. Olomouc: ALDA, 1995. ISBN 80-85600-39-0. Kapitola Beneš Vincenc, s. 18.

    Literatura
    • Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. 1, s. 87, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9
    • Rumjana Dačevová a kol., Karáskova galerie, Památník národního písemnictví Praha 2012, ISBN 978-80-87376-01-0
    • Mahulena Nešlehová, Soupis výtvarně kritických a teoretických prací malíře Vincence Beneše, Knihovna UDU AV ČR (rukopis)
    • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 4. sešit : Bene–Bez. Praha: Libri, 2006. 376–477 s. ISBN 80-7277-299-6. S. 396–398.
    • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 81.
    • Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století. I., A–M / Milan Churaň a kol.. 2. vyd. Praha: Libri, 1998. 467 s. ISBN 80-85983-44-3. S. 39.

    Externí odkazy
    This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.