Octan olovičitý

Octan olovičitý
	Strukturní vzorec
Obecné
Systematický název	ethanoát olovičitý
Funkční vzorec	(CH3COO)4Pb
Sumární vzorec	C₈H₁₂O₈Pb
Vzhled	světle růžové krystaly[1]
Identifikace
Registrační číslo CAS	546-67-8
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)	208-908-0
PubChem	11025
SMILES	CC(=O)O[Pb](OC(C)=O)(OC(C)=O)OC(C)=O
InChI	1S/4C2H4O2.Pb/c41-2(3)4;/h41H3,(H,3,4);/q;;;;+2/p-4
Vlastnosti
Molární hmotnost	443,4 g/mol
Teplota tání	175 °C (448 K)[1]
Teplota varu	rozkládá se
Hustota	2,228 g/cm3 (17 °C)[1]
Rozpustnost ve vodě	rozkládá se[1]
Rozpustnost v polárních ; rozpouštědlech	rozpustný v konentrované kyselině octové a v chloroformu[1]
Rozpustnost v nepolárních ; rozpouštědlech	rozpustný v tetrachlormethanu, benzenu a nitrobenzenu[1]
Bezpečnost
	; GHS07 ; GHS08 ; GHS09[1]; Nebezpečí[1]
H-věty	H302 H332 H360 H373 H400 H410[1]
P-věty	P201 P202 P260 P261 P264 P270 P271 P273 P281 P301+312 P304+312 P304+340 P308+313 P312 P314 P330 P391 P405 P501[1]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity; jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Octan olovičitý je organická sloučenina, bezbarvá pevná látka rozpustná v nepolárních rozpouštědlech, nejde tedy o sůl. Působením vzdušné vlhkosti se rozkládá a skladuje se jako roztok v koncentrované kyselině octové.

Struktura

V pevném octanu olovičitém jsou na Pb⁴⁺ centra koordinovány čtyři bidentátní octanové anionty, každý pomocí dvou atomů kyslíku. Atom olova má koordinační číslo 8 a atomy kyslíku vytvářejí zploštělý dvanáctistěn.[2]

Příprava

Octan olovičitý se obvykle připravuje reakcí oxidu olovnato-olovičitého s kyselinou octovou a acetanhydridem, který pohlcuje vodu. Reakce probíhá podle následující rovnice:[3]

Pb₃O₄ + 4 Ac₂O → Pb(OAc)₄ + 2 Pb(OAc)₂

Vznikající octan olovnatý může být oxidován na octan olovičitý:

2 Pb(OAc)₂ + Cl₂ → Pb(OAc)₄ + PbCl₂

Použití

Octan olovičitý je silné oxidační činidlo,[4] lze jej také použít jako zdroj acetyloxyskupin a jako reaktant k zavádění olova do organických sloučenin. V organické chemii má mimo jiné tato využití:

acetoxylace vazeb C-H u benzyl-, allyl- a α-kyslíkatých etherů, jako je například fotochemická přeměna dioxanu na 1,4-dioxen přes 2-acetoxy-1,4-dioxanový meziprodukt[5] a alfa-pinenu na verbenon[6]
náhrada bromu v Hofmannově přesmyku[7]
oxidace hydrazonů na diazosloučeniny, například hexafluoracetonhydrazonu na bis(trifluormethyl)diazomethan[8]
tvorba aziridinů reakcemi, jako je přeměna N-aminoftalimidu a stilbenu[9]
Štěpení α-hydroxykyselin[10] a 1,2-diolů za vzniku odpovídajících aldehydů či ketonů, často nahrazuje ozonolýzu; příkladem je oxidace di-n-butyl-tartarátu na n-butyl glyoxalát.[11]
reakce s alkeny za tvorby γ-laktonů
oxidace alkoholů obsahujících δ-proton na cyklické ethery[12]
oxidační štěpení některých allylalkoholů za přítomnosti ozónu:[13][14]

Oxidační štěpení allylalkoholů

přeměna acetofenonů na fenylované deriváty kyseliny octové[15]
Dekarboxylace karboxylových kyselin na alkylhalogenidy při Kochiově reakci[16]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lead(IV) acetate na anglické Wikipedii.

Lead tetracetate. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky)
M. Schürmann; F. Huber. A redetermination of lead(IV) acetate. Acta Crystallographica Section C. 1994, s. 1710–1713. ISSN 0108-2701. DOI 10.1107/S0108270194006438.
J. C. Bailar, Jr. Lead Tetracetate. Inorganic Syntheses. 1939, s. 47–49. ISBN 9780470132326. DOI 10.1002/9780470132326.ch17.
J. Zýka. Analytical study of the basic properties of lead tetraacetate as oxidizing agent. Pure and Applied Chemistry. 1966, s. 569–581. Dostupné online [cit. 2013-12-19]. DOI 10.1351/pac196613040569.
Organic Syntheses, Vol. 82, p.99 (2005) Article.
Organic Syntheses, Coll. Vol. 9, p.745 (1998); Vol. 72, p.57 (1995) Article
Henry Baumgarten; Howard Smith; Andris Staklis. Reactions of amines. XVIII. Oxidative rearrangement of amides with lead tetraacetate. The Journal of Organic Chemistry. 1975, s. 3554–3561. DOI 10.1351/pac196613040569.
Organic Syntheses, Coll. Vol. 6, p.161 (1988); Vol. 50, p.6 (1970) Article.
Organic Syntheses, Coll. Vol. 6, p.56 (1988); Vol. 55, p.114 (1976) Link
Haruomi Ōeda. Oxidation of some α-hydroxy-acids with lead tetraacetate. Bulletin of the Chemical Society of Japan. 1934, s. 8–14. DOI 10.1246/bcsj.9.8.
Organic Syntheses, Coll. Vol. 4, p.124 (1963); Vol. 35, p.18 (1955) Article.
M B Smith, J March. March's Advanced Organic Chemistry (Wiley, 2001) (ISBN 0-471-58589-0)
O₃/Pb(OAc)₄: a new and efficient system for the oxidative cleavage of allyl alcohols. Tetrahedron Letters. 2006, s. 6619–6622. DOI 10.1016/j.tetlet.2006.07.020.
Při přeměměně 1-allylcyklohexanolu na cyklohexanon se nejprve allylová skupina mění na trioxalanovou jako při ozonolýze; takto vzniklá skupina následně reaguje s alkoxyolovem.
B. Myrboh; H. Ila; H. Junjappa. One-Step Synthesis of Methyl Arylacetates from Acetophenones Using Lead(IV) Acetate. Synthesis. 1981, s. 126–127. DOI 10.1055/s-1981-29358.
Jay K. Kochi. A New Method for Halodecarboxylation of Acids Using Lead(IV) Acetate. Journal of the American Chemical Society. 1965, s. 2500–2502. DOI 10.1021/ja01089a041.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Octan olovičitý na Wikimedia Commons

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[pubchem_cid_9846230-1] Lead tetracetate. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky)

[2] M. Schürmann; F. Huber. A redetermination of lead(IV) acetate. Acta Crystallographica Section C. 1994, s. 1710–1713. ISSN 0108-2701. DOI 10.1107/S0108270194006438.

[3] J. C. Bailar, Jr. Lead Tetracetate. Inorganic Syntheses. 1939, s. 47–49. ISBN 9780470132326. DOI 10.1002/9780470132326.ch17.

[4] J. Zýka. Analytical study of the basic properties of lead tetraacetate as oxidizing agent. Pure and Applied Chemistry. 1966, s. 569–581. Dostupné online [cit. 2013-12-19]. DOI 10.1351/pac196613040569.

[5] Organic Syntheses, Vol. 82, p.99 (2005) Article.

[6] Organic Syntheses, Coll. Vol. 9, p.745 (1998); Vol. 72, p.57 (1995) Article

[7] Henry Baumgarten; Howard Smith; Andris Staklis. Reactions of amines. XVIII. Oxidative rearrangement of amides with lead tetraacetate. The Journal of Organic Chemistry. 1975, s. 3554–3561. DOI 10.1351/pac196613040569.

[8] Organic Syntheses, Coll. Vol. 6, p.161 (1988); Vol. 50, p.6 (1970) Article.

[9] Organic Syntheses, Coll. Vol. 6, p.56 (1988); Vol. 55, p.114 (1976) Link

[10] Haruomi Ōeda. Oxidation of some α-hydroxy-acids with lead tetraacetate. Bulletin of the Chemical Society of Japan. 1934, s. 8–14. DOI 10.1246/bcsj.9.8.

[11] Organic Syntheses, Coll. Vol. 4, p.124 (1963); Vol. 35, p.18 (1955) Article.

[12] M B Smith, J March. March's Advanced Organic Chemistry (Wiley, 2001) (ISBN 0-471-58589-0)

[13] O₃/Pb(OAc)₄: a new and efficient system for the oxidative cleavage of allyl alcohols. Tetrahedron Letters. 2006, s. 6619–6622. DOI 10.1016/j.tetlet.2006.07.020.

[14] Při přeměměně 1-allylcyklohexanolu na cyklohexanon se nejprve allylová skupina mění na trioxalanovou jako při ozonolýze; takto vzniklá skupina následně reaguje s alkoxyolovem.

[15] B. Myrboh; H. Ila; H. Junjappa. One-Step Synthesis of Methyl Arylacetates from Acetophenones Using Lead(IV) Acetate. Synthesis. 1981, s. 126–127. DOI 10.1055/s-1981-29358.

[16] Jay K. Kochi. A New Method for Halodecarboxylation of Acids Using Lead(IV) Acetate. Journal of the American Chemical Society. 1965, s. 2500–2502. DOI 10.1021/ja01089a041.