Nicole Melicharová-Martinezová

Nicole Melicharová-Martinezová (nepřechýleně Melichar-Martinez, rozená Melichar, * 29. července 1993 Brno) je americká profesionální tenistka českého původu, specializující se na deblové soutěže a vítězka smíšené čtyřhry ve Wimbledonu 2018. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála deset turnajů ve čtyřhře, první z nich s Britkou Annou Smithovou na norimberském Nürnberger Versicherungscupu 2017. V sérii WTA 125s vybojovala deblovou trofej na San Antonio Open 2016 s německou hráčkou Annou-Lenou Grönefeldovou. V rámci okruhu ITF získala dva tituly ve dvouhře a sedm ve čtyřhře.[2]

Nicole Melicharová-Martinezová
Nicole Melicharová ve Wimbledonu 2019
StátSpojené státy americké Spojené státy americké
Datum narození29. července 1993 (28 let)
Místo narozeníBrno, Česko[1]
BydlištěStuart, Florida, Spojené státy[1]
Výška181 cm[1]
Držení raketypravou rukou; bekhend obouruč
Výdělek1 689 042 USD
Tenisová raketaYonex
Dvouhra
Poměr zápasů140–133
Tituly0 WTA, 2 ITF
Nejvyšší umístění400. místo (24. září 2012)
Čtyřhra
Poměr zápasů302–262
Tituly10 WTA, 1 WTA 125K, 7 ITF
Nejvyšší umístění9. místo (17. května 2021)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Opensemifinále (2021)
French Opensemifinále (2020)
Wimbledonfinále (2018)
US Openfinále (2020)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistryňsemifinále (2021)
Olympijské hry1. kolo (2020)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Opensemifinále (2019)
French Opensemifinále (2019)
Wimbledonvítězka (2018)
US Openčtvrtfinále (2018)
Týmové soutěže
Fed Cupfinále (2018)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20210831a31. srpna 2021
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Melicharová na US Open 2016

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v září 2012 na 400. místě a ve čtyřhře pak v květnu 2021 na 9. místě.[1]

V nejvyšší grandslamové kategorii získala titul z mixu ve Wimbledonu 2018 po boku Rakušana Alexandra Peyi.[3][4] Na témže londýnském majoru si zahrála také finále ženské čtyřhry, v němž s Květou Peschkeovou nestačily na český pár Barbora Krejčíková a Kateřina Siniaková.[5]

V americkém fedcupovém týmu debutovala v roce 2019 čtvrtfinálem Světové skupiny proti Austrálii, v němž prohrála po boku Danielly Collinsové čtyřhru. Američanky odešly poraženy 2:3 na zápasy. Poprvé byla nominována v pražském finále Fed Cupu 2018 proti České republice, v němž Američanky prohrály 0:3 na zápasy. Do listopadu 2021 v soutěži nastoupila k jedinému mezistátnímu utkání s bilancí 0–1 ve čtyřhře.[6]

Spojené státy americké reprezentovala na odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu, kde do ženské čtyřhry nastoupila s Alison Riskeovou. Soutěž opustily v úvodním kole po prohře s italským párem Sara Erraniová a Jasmine Paoliniová.

Tenisová kariéra

V rámci hlavních soutěží dvouhry událostí okruhu ITF debutovala v červnu 2009, když na turnaj v Hilton Head Island s dotací 10 tisíc dolarů obdržela divokou kartu. V úvodním kole podlehla krajance Alexandře Muellerové.[2] Premiérový singlový titul v této úrovni tenisu vybojovala během dubna 2012 na antalyjském turnaji s rozpočtem deset tisíc dolarů. Ve finále přehrála Turkyni Hülyu Esenovou.[2]

V singlu okruhu WTA Tour debutovala na srpnovém Texas Tennis Open 2012 v Grapevine u Dallasu. Na úvod kvalifikace však uhrála jen tři gamy na kanadskou tenistku Eugenii Bouchardovou. Hlavní soutěž si poprvé zahrála v ženské čtyřhře Monterrey Open 2013, kde v páru s krajankou Mariou Sanchezovou vyřadily druhé nasazené Rusky Bratčikovovou s Duševinovou, aby poté skončily ve čtvrtfinále. Turnaje z kategorie Premier Mandatory se prvně účastnila v deblu Miami Open 2015, do něhož s Elenou Bogdanovou nastoupily jako náhradnice. V první fázi je však deklasovaly pozdější vítězky a nejvýše nasazené Martina Hingisová a Sania Mirzaová.[1][2]

Do premiérového finále na okruhu WTA Tour se probojovala ve čtyřhře říjnového Tianjin Open 2015 v Tchien-ťinu, z něhož s Chorvatkou Darijou Jurakovou odešly poraženy od čínské dvojice Sü I-fan a Čeng Saj-saj. Také podruhé neuspěla ve finále debla na Malaysian Open 2017 v Kuala Lumpuru, tentokrát v páru s Japonkou Makoto Ninomijovou a prohře od australských deblistek Ashleigh Bartyové s Casey Dellacquovou.[7][1][2]

Po boku britské deblistky Anny Smithové vybojovala první trofej na WTA Tour během antukového Nürnberger Versicherungscupu 2017 v Norimberku, kde v závěrečném duelu přehrály švédsko-belgickou dvojici Johanna Larssonová a Kirsten Flipkensová po dvousetovém průběhu.[8]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenala na divokou kartu ve smíšené soutěži US Open 2012 po boku krajana Briana Battistoneho. V úvodním kole nenašli recept na španělskou dvojici Nuria Llagosteraová Vivesová a David Marrero. Ženský debl poprvé odehrála ve Wimbledonu 2015, když do hlavní soutěže prošly s Čan Ťin-wej jako šťastné poražené kvalifikantky. V prvním zápase je však vyřadily Italky Karin Knappová s Robertou Vinciovou[1][2]

Soukromý život

Rodiče Nicole Melicharové opustili v roce 1987 Československo a zakotvili ve Spolkové republice Německo, kde se narodila její sestra Jane Melicharová (nar. 1988). V emigraci do Spojených států amerických pokračovali roku 1989. V důsledku absence zdravotního pojištění odcestovala matka k jejímu porodu v roce 1993 do Brna a po šestinedělí se s dcerou vrátila[9] do floridského Stuartu.

Podle vlastních slov začala se sportem již v jednom roce života. V páru se starší sourozenkyní a zdravotní sestrou Jane Melicharovou[10] odehrály na okruhu ITF jeden zápas čtyřhry, když v březnu 2017 nepřešly v Tampě úvodní kolo. Jednalo se o jediné utkání její sestry na okruzích ITF či WTA Tour.[11][10]

V srpnu 2021 absolvovala bakalářský obor komunikační studia na Indiana University East (B.A.).[12]

Finále na Grand Slamu

Ženská čtyřhra: 2 (0–2)

Stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 2018 Wimbledon tráva Květa Peschkeová Barbora Krejčíková
Kateřina Siniaková
4–6, 6–4, 0–6
Finalistka 2020 US Open tvrdý Sü I-fan Laura Siegemundová
Věra Zvonarevová
4–6, 4–6

Smíšená čtyřhra: 1 (1–0)

Stav rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítězka2018Wimbledontráva Alexander Peya Viktoria Azarenková
Jamie Murray
7–6(7–1), 6–3

Finále na okruhu WTA Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0–2 Č)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0–1 Č)
Premier / WTA 500 (6–4 Č)
International / WTA 250 (4–4 Č)

Čtyřhra: 21 (10–11)

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 12. října 2015 Tchien-ťin, ČLR tvrdý Darija Juraková Sü I-fan
Čeng Saj-saj
2–6, 6–3, [8–10]
Finalistka 2. 5. března 2017 Kuala Lumpur, Malajsie tvrdý Makoto Ninomijová Ashleigh Bartyová
Casey Dellacquová
6–7(5–7), 3–6
Finalistka 3. 30. dubna 2017 Istanbul, Turecko antuka Elise Mertensová Dalila Jakupovićová
Nadija Kičenoková
6–7 (6–8) , 2–6
Vítězka 1. 27. května 2017 Norimberk, Německo antuka Anna Smithová Kirsten Flipkensová
Johanna Larssonová
3–6, 6–3, [11–9]
Finalistka 4. 20. října 2017 Moskva, Rusko tvrdý Anna Smithová Andrea Hlaváčková
Tímea Babosová
2–6, 6–3, [3–10]
Finalistka 5. 29. dubna 2018 Stuttgart, Německo antuka (h) Květa Peschkeová Raquel Atawová
Anna-Lena Grönefeldová
4–6, 7–6(7–5), [5–10]
Vítězka 2. 4. května 2018 Praha, Česko antuka Květa Peschkeová Mihaela Buzărnescuová
Lidzija Marozavová
6–4, 6–2
Finalistka 6. 14. července 2018 Wimbledon, Londýn, Velká Británie tráva Květa Peschkeová Barbora Krejčíková
Kateřina Siniaková
4–6, 6–4, 0–6
Vítězka 3. 14. října 2018 Tchien-ťin, ČLR tvrdý Květa Peschkeová Monique Adamczaková
Jessica Mooreová
6–4, 6–2
Vítězka 4. 5. ledna 2019 Brisbane, Austrálie tvrdý Květa Peschkeová Čan Chao-čching
Latisha Chan
6–1, 6–1
Finalistka 7. 3. května 2019 Praha, Česko antuka Květa Peschkeová Anna Kalinská
Viktória Kužmová
6–4, 5–7, [7–10]
Vítězka 5. 4. srpna 2019 San José, Spojené státy tvrdý Květa Peschkeová Šúko Aojamová
Ena Šibaharaová
6–4, 6–4
Vítězka 6. 15. září 2019 Čeng-čou, ČLR tvrdý Květa Peschkeová Yanina Wickmayerová
Tamara Zidanšeková
6–1, 7–6(7–2)
Vítězka 7. 18. ledna 2020 Adelaide, Austrálie tvrdý Sü I-fan Gabriela Dabrowská
Darija Juraková
2–6, 7–5, [10–5]
Finalistka 8. 29. srpna 2020 New York, Spojené státy tvrdý Sü I-fan Květa Peschkeová
Demi Schuursová
1–6, 6–4, [4–10]
Finalistka 9. 11. září 2020 US Open, New York, Spojené státy tvrdý Sü I-fan Laura Siegemundová
Věra Zvonarevová
4–6, 4–6
Vítězka 8. 26. září 2020 Štrasburk, Francie antuka Demi Schuursová Hayley Carterová
Luisa Stefaniová
6–4, 6–3
Vítězka 9. 5. března 2021 Dauhá, Katar tvrdý Demi Schuursová Monica Niculescuová
Jeļena Ostapenková
6–2, 2–6, [10–8]
Vítězka 10. 11. dubna 2021 Charleston, Spojené státy antuka (z) Demi Schuursová Marie Bouzková
Lucie Hradecká
6–2, 6–4
Finalistka 10. 20. černa 2021 Berlín, Německo tráva Demi Schuursová Viktoria Azarenková
Aryna Sabalenková
6–4, 5–7, [4–10]
Finalistka 11. 26. černa 2021 Eastbourne, Velká Británie tráva Demi Schuursová Šúko Aojamová
Ena Šibaharaová
1–6, 4–6

Finále série WTA 125s

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125s (1–0 Č)

Čtyřhra: 1 (1–0)

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 14. března 2016 San Antonio, USA tvrdý Anna-Lena Grönefeldová Klaudia Jansová-Ignaciková
Anastasia Rodionovová
6–1, 6–3

Finále na okruhu ITF

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments10 000 $ tournaments

Dvouhra: 4 (2–2)

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. 18. července 2011 Evansville, Spojené státy tvrdý Elizabeth Ferrisová 2–6, 1–6
Vítězka 1. 9. dubna 2012 Antalya, Turecko tvrdý Hülya Esenová 6–4, 6–3
Vítězka 2. 30. dubna 2012 Antalya, Turecko tvrdý Angelina Gabujevová 5–7, 6–4, 6–1
Finalistka 2. 17. listopadu 2014 Súsa, Tunisko tvrdý Viktorija Tomovová 3–6, 2–6

Čtyřhra: 17 (7–10)

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 24. května 2010 Sumter, USA tvrdý Alexandra Leatuová Alexandra Muellerová
Ashley Weinholdová
1–6, 3–6
Finalistka 2. 7. listopadu 2011 Monastir, Tunisko tvrdý Anastasija Charčenková Anita Husarićová
Viktorija Tomovová
3–6, 7–5, [5–10]
Vítězka 1. 19. března 2012 Metepec, Mexiko tvrdý Elizabeth Ferrisová Liz Tatiane Bogarinová
Brianna Morganová
6–3, 6–1
Finalistka 3. 16. dubna 2012 Antalya, Turecko tvrdý Lauren Megaleová Nicola Geuerová
Janina Toljanová
2–6, 2–6
Finalistka 4. 30. dubna 2012 Antalya, Turecko tvrdý Angelina Gabujevová Juka Moriová
Kaori Ónišiová
2–6, 4–6
Vítězka 2. 4. března 2013 Antalya, Turecko antuka Gioia Barbieriová Ágnes Buktová
Vivian Juhászová
7–6(7–2), 6–4
Vítězka 3. 11. března 2013 Antalya, Turecko antuka Anamika Bhargavová Alona Fominová
Sofia Šapatavová
6–7(7–9), 6–3, [10–7]
Finalistka 5. 18. března 2013 Antalya, Turecko tvrdý Anamika Bhargavová Oxana Kalašnikovová
Xenia Palkinová
1–6, 3–6
Finalistka 6. 27. května 2013 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý Anastasija Charčenková Veronika Stotyková
Vladyslava Zanosijenková
3–6, 4–6
Vítězka 4. 15. července 2013 Portland, USA tvrdý Irina Falconiová Sanaz Marandová
Ashley Weinholdová
4–6, 6–3, [10–8]
Vítězka 5. 20. ledna 2014 Daytona Beach, USA antuka Teodora Mirčićová Asia Muhammadová
Allie Willová
6–7(5–7), 7–6(7–1), [10–1]
Finalistka 7. 15. září 2014 Albuquerque, USA tvrdý Allie Willová Jan Abazová
Melanie Oudinová
2–6, 3–6
Finalistka 8. 11. května 2015 Saint-Gaudens, Francie antuka Beatriz Haddad Maiová Mariana Duqueová
Julia Glušková
6–1, 6–7(5–7), [4–10]
Finalistka 9. 1. června 2015 Marseille, Francie antuka Maryna Zanevská Tatiana Búová
Laura Thorpeová
3–6, 6–3, [6–10]
Vítězka 6. 30. května 2016 Marseille, Francie antuka Sie Su-wej Jana Čepelová
Lourdes Domínguez Linová
1–6, 6–3, [10–3]
Finalistka 10. 4. července 2016 Contrexéville, Francie antuka Renata Voráčová Cindy Burgerová
Laura Pousová Tiová
1–6, 3–6
Vítězka 7. 11. února 2017 Launceston, Austrálie tvrdý Monique Adamczaková Georgia Bresciová
Tamara Zidanšeková
6–1, 6–2

Finále soutěží družstev: 1 (0–1)

Výsledek č. datum a místo konání spoluhráčky soupeřky skóre zdroj
Finalistka 1. Fed Cup 2018
10.–11. listopadu 2018
Praha, Česko
tvrdý, O2 arena

Danielle Collinsová
Sofia Keninová
Alison Riskeová
 Česko 0–3
(detail)
[13]
Petra Kvitová
Kateřina Siniaková
Barbora Strýcová
Barbora Krejčíková

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nicole Melichar-Martinez na anglické Wikipedii.

  1. Nicole Melicharová-Martinezová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20200302a2. března 2020
  2. Nicole Melicharová-Martinezová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20200302a2. března 2020
  3. Melichar and Peya win Wimbledon mixed for first major title [online]. WIMBLEDON, Great Britain: WTA Tour, Inc., 2018-07-15 [cit. 2018-07-18]. Dostupné online. (anglicky)
  4. Peya Claims First Grand Slam Title [online]. ATP World Tour, Inc., 2018-07-15 [cit. 2018-07-18]. Dostupné online. (anglicky)
  5. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz, ČTK. Druhý grandslam v řadě! Krejčíková se Siniakovou ovládly i Wimbledon [online]. TenisPortal.cz, 2018-07-14 [cit. 2018-07-17]. Dostupné online.
  6. Nicole Melicharová-Martinezová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup:20210831a31. srpna 2021
  7. Ashleigh Barty ends 'monster week' with two Malaysian Open titles [online]. Eurosport, 2017-03-05 [cit. 2017-03-06]. Dostupné online. (anglicky)
  8. Glenys Furness. Anna Smith & Nicole Melichar win first tour title [online]. Britwatch Sports, 2017-05-29 [cit. 2017-05-29]. Dostupné online. (anglicky)
  9. Štěpán Hladký, Petr Šístek. Češtinu trénuji s holkama na turnajích, směje se Čechoameričanka Nicole Melicharová [online]. Tenisový svět, 20-06-2012 [cit. 2013-07-21]. Dostupné online. (anglicky)
  10. MEREDITH, Bill. Stuart woman heading to US Open Playoffs for tennis [online]. The Palm Beach Post, 20-06-2012 [cit. 2013-07-21]. Dostupné online. (anglicky)
  11. Jane Melicharová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20180504a4. května 2018
  12. IU East, WTA recognize four recent graduates at Western & Southern Open [online]. WTA Tennis, 2021-08-19 [cit. 2021-08-31]. Dostupné online. (anglicky)
  13. Fed Cup Final [online]. Mezinárodní tenisová federace [cit. 2018-11-10]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.