Neustadt in Sachsen

První písemná zmínka o kostele svatého Jakuba pochází z roku 1346, ten zde však stál již dříve. Roku 1539 se ve městě prosadila reformace. V 19. století začal v převážně protestantském Neustadtu kvůli stavbě železnice a válečným konfliktům přibývat počet katolíků, kteří si v letech 1927–1928 postavili vlastní kostel svaté Gertrudy. Podle sčítání lidu z roku 2011 se 2797 obyvatel (t. j. 21,0 %) hlásilo k protestantskému a 400 obyvatel (t. j. 3,0 %) k římskokatolickému vyznání.[2]

Na území města se nachází dvě evangelicko-luterské církevní obce. Většina města (Berthelsdorf, Krumhermsdorf, Langburkersdorf, Neustadt, Polenz a Rugiswalde) náleží k církevní obci Neustadt in Sachsen, která spravuje kostel svatého Jakuba a také hřbitovní kostel. Místní části Rückersdorf, Niederottendorf a Oberottendorf patří k církevní obci Lauterbach-Oberottendorf s vesnickým kostelem v Oberottendorfu a dalším vesnickým kostelem v Rückersdorfu. Filiální kostel svaté Gertrudy náleží od roku 2018 k římskokatolické farnosti Pirna. Ve městě působí také Svědkové Jehovovi, kteří zde mají postaven Sál Království.[3]

Vlastivědné muzeum sídlí ve staré sladovně bývalého pivovaru Schmole. Je zaměřené na historii okolních rytířských statků, rozvoj průmyslu umělých květin a historii města. Od 19. října 2007 je v provozu v místní části Berthelsdorf Zážitkové místo „Hohwald – zlato – minerály a kameny“. Toto muzeum vzniklo v rámci projektu Zlato v Horní Lužici – nabídka turismu. Jeho součástí je informační středisko přibližující geologii, dějiny těžbu zlata, minerálů a kamenů v regionu i mimo něj.

Jednou z místních rarit je koza ulitá z bronzu, v současnosti umístěná před muzeem. Byla vytvořena v roce 1969 pro mateřskou školu v ulici Götzingerstrasse, kde sloužila dětem ke hraní. Později byla však z bezpečnostních důvodů odstraněna a stála potom několik roků na výšině Götzinger Höhe.

Pozoruhodná je pískovcová figura, která zobrazuje květinářku na rohu ulice Böhmische Strasse. Roku 1956 ji zhotovil drážďanský sochař Albert Braun. Figura, která je jen skrovně oblečena, způsobila při svém odhalení značné pobouření.

Na fasádě budovy v Dresdner Strasse 3 (obchod s čokoládou) připomíná reliéf „Pfeng-Pauline“, obchodnici, která byla známá po celém městě okolo roku 1900. V koši měla stále cukroví, které prodávala za feniky (odtud její jméno; Pfeng v saském dialektu znamená Pfennig = fenik) na lidových slavnostech v okolí. Byla stále chudě oblečena, obutá v dřevákách a s šátkem na hlavě, podle pověsti však po své smrti zanechala značné jmění.

Poštovní mílový sloup na náměstí

Barokní radnice uprostřed náměstí byla postavena v letech 1696–1703. Nad radničním portálem se nalézají saský a neustadtský znak. Zajímavá je cca 15 metrů vysoká radniční věž se zvonem a hodinami. Blízko radnice stojí poštovní mílový sloup z roku 1729 kurfiřtské saské pošty s údaji vzdáleností.

Nejvyšší budovou ve městě je evangelický kostel svatého Jakuba. Původně středověký chrám, prvně zmiňovaný roku 1346, byl v roce 1884 novogoticky přestavěn. Nejstarší částí chrámu je oltářní prostor. V klenbě z lomového kamene jsou odkryté dva svorníky, zmiňované již ve velmi starých dokumentech. Na nich jsou obrazy holubice, Kristovy hlavy a zeměkoule. Z mobiliáře vynikají velmi starý vyřezávaný oltář a epitaf v oltářním prostoru. Věž s hodinami je vidět zdaleka z okolních pahorků a kdo měl dobré oči, mohl proto vždy zjistit přesný čas. Kromě bohoslužby se konají každý rok i početné koncerty.

Nejstarší obytným domem je fara vystavěný v roce 1616 ve stylu saské renesance. Mimo jiné zde také bydlel známý badatel Saského Švýcarska Wilhelm Leberecht Götzinger.

Novodobý katolický kostel svaté Gertrudy v blízkosti městského parku byl postaven v letech 1927–1928. Na místním hřbitově stojí novogotický hřbitovní kostel z roku 1901.

Až do roku 1989 byl Neustadt střediskem zemědělského strojírenství. Kombinát „Fortschritt Landmaschinen“ založený po druhé světové válce značně přispěl k růstu města (počet obyvatel se v letech 1948 až 1984 zdvojnásobil).

Závod „Fortschrittwerk“, který vznikl z bývalého podniku „Heringwerken“ (pobočka „Hering AG Nürnberg“), byl v poválečném období největším zaměstnavatelem v kraji. V závodě v Neustadtu se vyráběly lisy na slámu a žací řádkovače. Ke kombinátu však náležely také jiné závody, např. v Singwitzu, kde se vyráběly obilní kombajny série E 512 a později E 516, anebo v Kirschau (výroba hnacích ústrojí). Vývoj a konstrukce vzorů pro všechny tyto stroje, které byly exportovány do celého světa v typických barvách modrá a bílá, však byly v Neustadtu. Od 60. let 20. století byly ve městě menší závody, jako továrna na výrobu nožů nebo smaltovna, uzavřeny a včleněny do podniku „Fortschritt“.

V Neustadtu existovalo mnoho malých továren na umělé květiny, které byly později zestátněny a zahrnuty do „VEB Kunstblume Sebnitz“. Výroba umělých květin byla často prací žen, při které byly vyražené listy nalepené na stonky anebo květy spojeny z hotově vyražených částí. Tyto práce se často prováděly jako domácí. Zúčtování se provádělo podle starého způsobu počítání s veletuctem a tuctem. Protože práce byly konány doma a částečně se pracovalo s nebezpečnými látkami, jako lepidla či skelná krupice, vznikalo přitom také nebezpečí speciálně pro děti. Vyrážení a jiné práce, které se nedělaly doma, byly vykonávány květinářkami v továrnách. Po revoluci toto průmyslové odvětví již nestačilo laciné konkurenci z jiných zemí.

Pohled na Neustadt z výšiny Götzinger Höhe

Hospodářskou situaci v Neustadtu na počátku 21. století ovlivňuje především vysoká nezaměstnanost. Část prázdných bytů obsadili vystěhovalci německé menšiny z bývalého Sovětského svazu. V bývalém kombinátu VEB Fortschritt Landmaschinen, kde před opětovným sjednocením Německa pracovalo na 6500 lidí, zahájil v listopadu 2006 činnost výrobce obytných vozidel „Capron“. Nově se ve městě usídlilo také několik průmyslových závodů, např. továrna za výrobu plastických trubek a firma, která provádí úpravy součástek pro významné výrobce zemědělských strojů.

• Všeobecné vzdělání

Základní škola Julia Mißbacha

Střední škola Friedricha Schillera

Gymnázium W. L. Götzingera (od léta 2007 zavřeno)

Podpůrná škola Neustadt, část místa Polenz

• Všeobecné a jazykové vzdělání

Lidová univerzita Sächsische Schweiz (Saské Švýcarsko), pobočka Neustadt

• Příprava na povoláni a výchova k povolání

Mezinárodní svaz (IB), pobočka Neustadt

• Sportovní fórum Neustadt
• Stadión Neustadt
• Reiterhof Mariengut
• Tenisové kurty 1. TC Neustadt
• Rekreační plovárna „Monte mare“ a fitnesové středisko
• Volná plovárna Neustadt, Rugiswalder Weg
• Lesní plovárna Polenz
• Kino „Grenzlandlichtspiele“
• Lyžařský výtah Rugiswalde
• PSV „Schusterhof“ Polenz e.V.