Fridrich II. Saský

Frederick se narodil v Lipsku jako nejstarší ze sedmi dětí saského kurfiřta Fridricha I. a Kateřiny, dcery Jindřicha I., vévody brunšvicko-lünenburského.

Po smrti svého otce v roce 1428 převzal vládu spolu se svými mladšími bratry Vilémem III., Jindřichem a Zikmundem. V roce 1433 Wettinové definitivně uzavřeli mír s husity a v roce 1438 Fridrich vedl saské jednotky k vítězství v bitvě u Železnic.

Zasedání saských stavů v roce 1438 je považováno za první zemský sněm Saska. Sněm získal právo scházet se v případě změn ve finančních záležitostech i bez svolávání kurfiřtem. Od roku 1466 sněm rozhodoval i o válce a míru.

Arnošt, saský kurfiřt (1464–1486), Fridrich II., saský kurfiřt (1428–1464) a Albrecht III., vévoda saský (1486–1500); Fürstenzug, Drážďany.

Když bratr Jindřich v 1435 zemřel a Zikmund se v roce 1440 stal biskupem ve Würzburgu, Fridrich a Vilém si rozdělili majetek. Tzv. altenburským dělením v roce 1445 získal Vilém III. durynskou a franskou část a Fridrich východní část země. Krušnohorské doly zůstaly společným majetkem. Spory o území a právo na ražbu mincí však nakonec vedly roku 1446 k saské bratrovražedné válce, která skončila až 27. ledna 1451 naumburským mírem. V chebské smlouvě z roku 1459 stanovili kurfiřt Fridrich II., vévoda Vilém III. a český král Jiří z Poděbrad pevnou hranici mezi Čechami a Saskem podél hřebene Krušných hor a středem toku Labe, která je platná dodnes. Patří tedy k nejstarším dosud existujícím smluvně daným hranicím Evropy.

V roce 1441 kurfiřt poprvé v dějinách saského mincovnictví zavedl dvojí měnu s kvalitními tzv. groši se židovskou hlavou (Judenkopfgroschen) jako měny vyšší hodnoty (Oberwähr) a pak mince nižší hodnoty (Beiwähr, např. mečové groše Schwertgroschen), což však nevedlo k očekávanému úspěchu. V roce 1451 nechal přestavět lipskou mincovnu a v letech 1454 až 1461 nechal razit první saské zlaté mince (zlaté guldeny).

Po Fridrichově smrti v roce 1464 se v Lipsku nejprve společně ujali vlády oba jeho synové Arnošt a Albrecht, kteří přenesli sídlo kurfiřství z Míšně do Drážďan.[2] Poté, co v roce 1482 zemřel vévoda Vilém III. bez potomků, Durynsko se stalo jejich společným dědictvím.

Fridrich II. se v Lipsku dne 3. června 1431 oženil s Markétou Habsburskou, dcerou Arnošta Habsburského a Cymburgis Mazovské . Měli osm dětí:

1. Amalia (Míšeň, 4. srpna 1436 – Rochlitz, 19. října 1501), se 21. března 1452 provdala za Ludvíka IX., vévodu bavorského .
2. Anna (Míšeň, 7. března 1437 – Neustadt am Aisch, 31. října 1512), 12. listopadu 1458 se provdala za Alberta III. Achilla, braniborského kurfiřta
3. Fridrich (Míšeň, 28. srpna 1439 – Míšeň, 23. prosince 1451).
4. Arnošt, saský kurfiřt (Míšeň, 24. března 1441 – Colditz, 26. srpna 1486).
5. Albrecht, vévoda saský (Grimma, 31. července 1443 – Emden, 12. září 1500).
6. Markéta (Míšeň?, 1444 – Seusslitz?, ca. 19. listopadu 1498), abatyše ze Seusslitz .
7. Hedvika (Míšeň?, 31. října 1445 – Quedlinburg, 13. června 1511), abatyše z Quedlinburgu (1458).
8. Alexander (Míšeň, 24. června 1447 – Míšeň, 14. září 1447).

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Frederick II, Elector of Saxony na anglické Wikipedii a Friedrich II. (Sachsen) na německé Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Fridrich II. Saský na Wikimedia Commons

Předchůdce: Fridrich I.

Saský kurfiřt Fridrich II. 1428–1464

Nástupce: Arnošt

Předchůdce: Fridrich I.

Saský vévoda a míšeňský markrabě Fridrich II. 1428–1464

Nástupce: Albrecht