Mikuláš Bek

Mikuláš Bek v Brně (6. března 2013)

Narodil se v rodině muzikologa, jeho otcem byl PhDr. Josef Bek, CSc. (1934–2005).[2] V roce 1986 absolvoval studium hudební vědy na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity (tehdy UJEP) v Brně, vedoucím jeho diplomové práce Ke genezi Dvořákova Jakobína byl Miloš Štědroň. Ve studiu pokračoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Tam byl členem fakultního výboru SSM se zodpovědností za organizaci Studentské vědecké odborné soutěže.[3] V roce 1988 se stal kandidátem KSČ, k členství ve straně ovšem jeho kandidatura nedospěla. 17. listopadu 1989 se zúčastnil protirežimní demonstrace na Národní třídě a poté na FF UK spoluzakládal stávkový výbor.[3] V týdnu po 17. listopadu svou kandidaturu zrušil.[4] Doktorský titul získal roku 1995 na FF UK prací Vybrané problémy hudební sociologie pod vedením Ivana Vojtěcha. Roku 2004 byl habilitován pro obor muzikologie na MU.

Kariéru začínal v roce 1987 na katedře (později ústavu) hudební vědy FF UK v Praze, kde v letech 1990–1999 pracoval jako asistent a odborný asistent, a v letech 1991–2002 byl též zaměstnán na částečný úvazek na katedře muzikologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Od roku 1998 působí na Ústavu hudební vědy FF MU, který v letech 1999–2004 vedl. Zaměřuje se na hudební sociologii, dějiny novější hudby 19. a 20. století a metody hudební analýzy. Je spoluautorem projektu Český hudební slovník osob a institucí.

Od září 2004 byl prorektorem MU pro vnější vztahy, od prosince 2005 pro strategii a vnější vztahy. Dne 26. dubna 2011 byl Akademickým senátem Masarykovy univerzity zvolen za jejího nového rektora[5] a dne 26. srpna 2011 jej prezident republiky jmenoval (s účinností od 1. září 2011).[6] V dubnu 2015 ho Akademický senát Masarykovy univerzity zvolil rektorem i pro druhé funkční období, ze 49 přítomných senátorů z celkových 50 získal 41 hlasů.[7] Prezident Zeman jej pak jmenoval 16. července.[8]

Masarykova univerzita pod Bekovým vedením dokončila rozvoj své vzdělávací a výzkumné infrastruktury v Univerzitním kampusu Bohunice (otevření pavilonů Středoevropského technologického institutu Ceitec[9], Centra pro výzkum toxických látek v prostředí Recetox[10] i Centra experimentální, systematické a ekologické biologie Ceseb[11]) a na fakultách v centru Brna (nová knihovna Pedagogické fakulty MU[12], rekonstrukce hlavního areálu Filozofické fakulty MU[13][14], přestavba Fakulty informatiky MU[15] a další projekty).

Ve druhém Bekově volebním období začala Masarykova univerzita zlepšovat své mezinárodní postavení ve světových žebříčcích vysokých škol Times Higher Education a Quacquarelli Symonds. V žebříčku Quacquarelli Symonds se v roce 2017 umístila na 551. až 600. místě a byla třetí nejlépe hodnocenou českou univerzitou. V žebříčku Times Higher Education se v roce 2017 posunula mezi školy na 501. až 600. pozici a v rámci České republiky jí poprvé patřilo druhé místo.[16] Masarykova univerzita pod Bekovým vedením získala v roce 2018 institucionální akreditaci pro 23 oblastí vzdělávání[17] a zřídila Radu pro vnitřní hodnocení, prostřednictvím které se sama může schvalovat a měnit studijní programy.[18]

Univerzita za Bekova působení výrazně vstupovala i do veřejného života. Od města Brna si v roce 2013 dlouhodobě pronajala kino Scala,[19] které získalo statut univerzitního a vedle standardního promítání filmů hostí i odborné konference, přednášky nebo akademické obřady. V roce 2014 zase MU otevřela dětskou univerzitu MjUNI.[20] Škola za Bekova působení také změnila své logo. Na nový jednotný vizuální styl, který navrhlo Studio Najbrt, univerzita postupně v roce 2018 přechází[21] a Bek se jej před akademickou obcí výslovně zastal.[22] Druhé funkční období mu skončilo na konci srpna 2019 a od září 2019 jej ve funkci rektora nahradil Martin Bareš.[23]

Spory s Milošem Zemanem

Související informace naleznete také v článku Seznam osobností vyznamenaných 28. října 2013#Kontroverze.

„	Současný prezident je čestným předsedou jedné z volebních stran, jež je po něm dokonce pojmenována, a jeho tvář na nás shlíží z volebních billboardů této strany. Jeho vystoupení na půdě univerzity v době volební kampaně by bylo jasným narušením principu politické neutrality univerzity vůči soutěži demokratických stran o přízeň voličů, studentů a zaměstnanců univerzity.[24]	“
— Mikuláš Bek, 2013

Mikuláš Bek s tibetskou vlajkou, kterou na univerzitě vyvěsil 19. října 2016 v rámci jednoho ze sporů s Milošem Zemanem

Prezident České republiky Miloš Zeman v září 2013 při návštěvě Brna projevil zájem vystoupit na Masarykově univerzitě před studenty ekonomie.[24] Mikuláš Bek mu to však jako rektor neumožnil. Jako důvod uvedl blížící se sněmovní volby, které proběhly 25.–26. října 2013.[24] Miloš Zeman v odvetě Mikuláše Beka spolu s Liborem Grubhofferem, tehdejším rektorem Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, se kterým měl taktéž osobní spor, nepozval na oslavu státního svátku spojenou s předáváním státních vyznamenání 28. října v letech 2013,[24] 2014,[25] 2015[26] a Beka (druhý rektor mezitím skončil ve funkci) ani v letech 2016[27], 2017[28] a 2018[29]. Bek uvedl, že vnímá Zemanovo gesto jako spor prezidenta s univerzitou a nikoliv se sebou samým. Pozval Miloše Zemana k jiné přednášce na univerzitě v lednu 2014, ten to však odmítl.[30] V roce 2015 se Česká konference rektorů rozhodla ze solidarity k přehlíženým rektorům hromadně obdržená pozvání na oslavu státního svátku ignorovat.[26] V roce 2016 byla ohlášena neúčast většiny rektorů a Miloš Zeman prostřednictvím svého mluvčího informoval, že uvažuje takové rektory příští rok už na předávání státních vyznamenání znovu nezvat.[27]

Když 18. října 2016 prezident s dalšími ústavními činiteli v souvislosti se setkáním ministra kultury Daniela Hermana s dalajlámou vydal prohlášení ujišťující představitele Čínské lidové republiky, že šlo pouze o ministrovu osobní aktivitu, vyjádřil Bek 19. října své znepokojení nad tónem tohoto prohlášení vyvěšením tibetské vlajky před budovou rektorátu v symbolický čas za pět minut dvanáct a k jeho aktivitě se přidala i řada dalších českých vysokých škol.[31] Namísto předávání státních vyznamenání na Pražském hradě, kam nebyl pozván, pak 28. října spolu s dalšími osobnostmi zúčastnil alternativní akce na Staroměstském náměstí. Tam vystoupil po boku prorektora Univerzity Karlovy Martina Kováře a rektora Univerzity Palackého Jaroslava Millera.[32] Posledně jmenovaný předal na této akci univerzitní ocenění Jiřímu Bradymu, přeživšímu holokaustu a strýci ministra Hermana. Brady měl být dle Hermanova tvrzení původně oceněn státním vyznamenáním, jehož plánované udělení ale prezident zrušil poté, co se Herman i přes Zemanovo varování sešel 18. října s dalajlámou.[33]

Na konci ledna 2018 oznámil, že chce kandidovat ve volbách do Senátu PČR na podzim 2018 v obvodu č. 59 – Brno-město. Stávající senátorkou byla Eliška Wagnerová, ta se však již rozhodla mandát neobhajovat.[34] V kandidatuře jej podpořila TOP 09, k níž se přidaly také ODS, hnutí STAN a Zelení.[35] [36] Se ziskem 38,17 % hlasů vyhrál první kolo voleb a ve druhém kole se utkal s nestraníkem za hnutí ANO 2011 Jaromírem Ostrým. Toho porazil poměrem hlasů 72,40 % : 27,59 % a stal se senátorem.[37] Následně oznámil, že se stane členem senátorského Klubu Starostové a nezávislí.[38]

V krajských volbách v roce 2020 kandidoval již jako člen hnutí STAN na kandidátce uskupení „Starostové pro jižní Moravu“ (tj. hnutí STAN a hnutí SOL) do Zastupitelstva Jihomoravského kraje, ale neuspěl.[39]

V listopadu 2021 se stal kandidátem hnutí STAN na post ministra pro evropské záležitosti ČR ve vznikající vládě Petra Fialy (tj. koalice SPOLU a PirSTAN).[40] V polovině prosince 2021 jej do této funkce prezident ČR Miloš Zeman jmenoval, a to na zámku v Lánech.[41]

Žil v Dambořicích a poté přechodně a následně od roku 2017 trvale v Brně.[3] V lednu 2018 oznámil, že se rozvádí se svou manželkou Drahomírou Bekovou, a zveřejnil svůj vztah s Markétou Majerovou, tiskovou mluvčí vzdělávací firmy Scio.[42] S ní se pak v červenci 2019 oženil.[43]

• BEK, Mikuláš. Vybrané problémy hudební sociologie. 1. vyd. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1993. 96 s. ISBN 80-7067-318-4
• BEK, Mikuláš. Konzervatoř Evropy? K sociologii české hudebnosti. Praha: KLP – Koniasch Latin Press, 2003. 278 s. musicologica.cz, sv. 1. ISBN 80-85917-99-8

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Mikuláš Bek na Wikimedia Commons
• Osoba Mikuláš Bek ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Mikuláš Bek
• Osobní webové stránky Mikuláše Beka
• Mikuláš Bek na stránkách Masarykovy univerzity (publikace, životopis, výuka apod.)
• Bek, Mikuláš → heslo v Českém hudebním slovníku osob a institucí (online)
• Rozhovor s novým rektorem Masarykovy univerzity (Muni)
• Před půlnocí: Mikuláš Bek, rektor Masarykovy univerzity (Česká televize)