Seznam osobností vyznamenaných 28. října 2014

Český rozhlas předem požádal kancelář prezidenta o poskytnutí seznamu pozvaných hostů dle zákona o svobodném přístupu k informacím. Ředitel odboru legislativy a práva prezidentské kanceláře Václav Pelikán poskytnutí údajů odmítl s odvoláním na ochranu osobních údajů.[8]

Rektor MU Mikuláš Bek se 28. října 2014 zúčastnil slavnosti na Komenského náměstí v Brně.

Miloš Zeman na slavnostní obřad nepozval, stejně jako v předchozím roce, dva rektory vysokých škol, s nimiž měl v minulosti osobní spor:[2] Mikuláše Beka z Masarykovy univerzity v Brně, který odmítl vystoupení Zemana jako aktivního politika na akademické půdě v předvolebním období roku 2013, a Libora Grubhoffera z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, který v minulosti odmítl pozvání na jmenování nových profesorů, když Zeman nechtěl jmenovat Martina C. Putnu.[9] Prezident Zeman uvedl, že nepozváním obou rektorů „hájí prestiž hlavy státu a zájmy všech budoucích prezidentů“.[10] Bek uvedl, že vnímá Zemanovo gesto jako spor prezidenta s univerzitou a nikoliv se sebou samým. Pozval Miloše Zemana k jiné přednášce na univerzitě v lednu 2014, ten to však odmítl.[11]

Česká konference rektorů označila nepozvání vybraných rektorů na ceremoniál za nedůstojné, neboť 28. říjen je svátek České republiky, a nikoliv Miloše Zemana.[10] Její stanovisko podpořilo i předsednictvo Rady vysokých škol.[9][12] Účast při vyznamenávání odmítl předseda České konference rektorů a rektor Univerzity Karlovy v Praze Tomáš Zima.[9] Rektor Českého vysokého učení technického v Praze Petr Konvalinka dal přednost položení kytice u pomníku Tomáše Garrigua Masaryka na Hradčanském náměstí a někteří další rektoři se z účasti omluvili kvůli jiným povinnostem.[9]

U příležitosti posmrtného vyznamenání ruské disidentky Natalji Gorbaněvské vystoupili s protestem dva její kolegové ze skupiny „osmi statečných“, Viktor Fajnberg a Pavel Litvinov, kteří odsoudili postoj Miloše Zemana k aktuálnímu dění na Ukrajině, dle nich odporující ideálům Gorbaněvské.[2][13] Odmítli proto prezidentovo pozvání.[5] Syn Gorbaněvské, Jaroslav Gorbaněvskij uvedl, že pouze její ocenění nemá logiku a že by mělo být oceněno i ostatních sedm, dosud žijících protestujících z roku 1968. Po úvaze však vyznamenání in memoriam za svou matku převzal, neboť je podle něj Zeman pouze nástrojem vztahů mezi Českem a Ruskem.[14]

Kritika už tradičně směřovala i k ocenění osobností, které byly označovány za osobní přátele či podporovatele prezidenta.[15] Podle politologa Lukáše Jelínka, citovaného Novinkami „tu tradici, kterou v mnohém nešťastně zahájil prezident Václav Havel a pokračoval v ní Václav Klaus, Miloš Zeman svým způsobem dotahuje do absurdna“.[7] Hospodářské noviny však upozornily na to, že oproti předchozímu roku se tentokrát „s odměňováním svých přátel mírnil“. Jako příklady dosud poměrně mladých umělců, kteří jsou spojováni s podporou Miloše Zemana nebo přímo jeho prezidentskou kampaní, byli uváděni režiséři Filip Renč a Robert Sedláček.[7][5][16] Komentátor Hospodářských novin Jindřich Šídlo k Sedláčkovi uvedl, že jeho vyznamenání vnímá jako odměnu za dokumentární film, který v roce 2007 o Zemanovi natočil. To podle něj „nemá být vůbec kritika umělecké tvorby Roberta Sedláčka. Vlastně se jenom divím, že jako umělec a dokumentarista s kritickým pohledem se toho zúčastnil.“[17] Renč pro Zemana natočil předvolební televizní spot.[5][16] V kampani jej podporovala také vyznamenaná zpěvačka Lucie Bílá i sousední politici Robert Fico a Franz Vranitzky.[16] Lékař Pavel Dungl jej operoval.[18]

Komentátor Petr Honzejk rozdělil vyznamenané do dvou skupin: jedni jsou nezpochybnitelní a zasloužili si ocenění, druhá skupina je dle něj problematická: „Ti nevynikli nad své okolí ničím jiným, než že jsou buď sympatičtí, nebo něčím pomohli Miloši Zemanovi“.[19][20] Komentátor Českého rozhlasu Radko Kubičko uvedl: „Vedle sebe jsou současní umělci, kteří ho podporují, vedle toho Karel Kryl, potom kněz Toufar a vedle toho bývalý poslanec komunistické strany a člen předlistopadového ÚV Zdeněk Klanica. Prezidentovi to vychází, protože na jedné straně je kritizován a na druhé chválen, že vyznamenal Churchilla. Umí to s politickou scénou, umí to s médii i veřejností.“[19]

Režisér Jan Němec dne 29. října vrátil svou medaili Za zásluhy II. stupně, kterou v roce 2002 převzal z rukou Václava Havla. Učinil tak na protest proti výběru vyznamenaných. Uvedl k tomu, že „současná hlava státu postavila do stejné řady zachránce židovských dětí či státníka, který se významně osobně podílel na porážce Adolfa Hitlera, s filmovými tvůrci, kteří nikterak nepřispěli k československé státnosti. Pouze ve své profesi přímo či nepřímo pomohli jednotlivé osobě k politické kariéře.“[21][22] Medaile se zřekl dočasně s tím, že bude připraven ji opět převzít, až bude na Hradě jiný prezident.[23] Jeden z oceněných, režisér Filip Renč, později v rozhovoru pro rádio Impuls vyčetl Němcovi, že je starý a zapšklý, a jeho gesto označil za hloupé.[24] Později se za své výroky na Němcovu adresu písemně omluvil.[25]

Pozornost vzbudil dokumentarista Robert Sedláček také tím, že převzal vyznamenání ve flísové mikině a tričku.[7] Odborník na etiketu a někdejší Havlův mluvčí Ladislav Špaček to označil za urážlivé vůči prezidentovi i vůči vyznamenání a uvedl, že ho pořadatelé neměli bez společenského oděvu k převzetí pustit.[26][27] Mluvčí prezidenta Zemana Jiří Ovčáček uvedl, že „udělování a propůjčování státních vyznamenání je oceněním přínosu konkrétních lidí, nikoliv jejich garderoby“[26][27] Šéf hradního protokolu Jindřich Forejt uvedl, že se Sedláčkem o oděvu předem hovořil a že „[si dokáže] představit, že vyznamenaní přijdou v něčem společensky uměřenějším,“ zároveň však uvedl, že jej vnímá „jako umělce, který žije a vytváří umělecký svět. A umělci někdy i ve vnějším projevu dávají najevo svou nezávislost nebo svobodu, chcete-li“.[28] Sám Sedláček pak v rozhovoru pro Deník vysvětlil: „Nemám podobné ceremoniály rád. Měl jsem prostě potřebu ten rituál trošku znesvětit.“[29][30] Sedláčkův prohřešek proti etiketě vyvolal i recesistické ohlasy, když se např. objevila v prodeji limitovaná edice černých flísových bund s motivem vyznamenání na hrudi „vhodných do lesa, do přírody či k návštěvě Hradu a zámků“.[31][32] Sám prezident Zeman k tomu v nedělním rozhlasovém rozhovoru Hovory z Lán uvedl: „Myslel jsem si, že je to hloupost, a myslel jsem si, že Robert zřejmě trpí nějakým traumatem nebo komplexem, který ho nutí k tomu, aby se zviditelnil za každou cenu, i když některé zviditelnění je takříkajíc herostratovské. Myslím si, že teď to schytává a zaslouží si to.“[33]

Přímý televizní přenos z Vladislavského sálu byl poznamenán asi desetiminutovým výpadkem a spojení se podařilo obnovit chvíli před příchodem prezidenta do sálu. Miloš Zeman jej poté zmínil ve svém projevu: „Mezi vyznamenanými je mnoho dalších známých tváří a dovolte, abych pro úsporu vašeho času a také proto, aby vynikající česká veřejněprávní televize neměla další poruchu ve svém vysílání, zmínil jenom některé z nich.“[34][35] Mluvčí veřejnoprávní České televize Alžběta Plívová následně uvedla, že „došlo k výpadku jističe v rozvodně Pražského hradu. Z pohledu ČT se jedná o závadu mimo její technické zařízení.“[36] Hradní mluvčí Jiří Ovčáček k tomu uvedl, že televize má mít v případě takových důležitých událostí zajištěny všechny varianty.[36]

• Robert Fico – za zvlášť vynikající zásluhy ve prospěch České republiky
• Sir Winston Churchill (in memoriam) – za zvlášť vynikající zásluhy ve prospěch České republiky
• Franz Vranitzky – za zvlášť vynikající zásluhy ve prospěch České republiky
• Sir Nicholas Winton – za zvlášť vynikající zásluhy ve prospěch České republiky

• Eduard Harant – za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva
• Hana Hegerová – za vynikající zásluhy o rozvoj humanity
• Karel Kryl (in memoriam) – za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva
• Miroslav Zikmund – za vynikající zásluhy o rozvoj humanity

Ocenění obdrželi čeští vojáci z mise v Afghánistánu, kteří padli při sebevražedném atentátu a jeden zraněný při útoku na tamní českou hlídku:[2]

• David Beneš (in memoriam) – za hrdinství v boji
• Ivo Klusák (in memoriam) – za hrdinství v boji
• Jaroslav Lieskovan (in memoriam) – za hrdinství v boji
• Libor Ligač (in memoriam) – za hrdinství v boji
• Jaroslav Mevald - za hrdinství v boji
• Jan Šenkýř (in memoriam) – za hrdinství v boji

• Lucie Bílá – za zásluhy o stát v oblasti umění
• Dana Drábová – za zásluhy o stát v oblasti vědy
• Zdeněk Duběnka – za zásluhy o stát
• Pavel Dungl – za zásluhy o stát v oblasti vědy
• Božena Fuková – za zásluhy o stát
• Natalja Jevgenjevna Gorbaněvská (in memoriam) – za zásluhy o stát
• Carl Horst Hahn – za zásluhy o stát v oblasti hospodářské
• Zdeněk Jičínský – za zásluhy o stát
• Antonín Kalina (in memoriam) – za zásluhy o stát
• Ludvík Kalma (in memoriam) – za zásluhy o stát v oblasti hospodářské
• Zdeněk Klanica (in memoriam) – za zásluhy o stát v oblasti vědy
• George Alois Novak – za zásluhy o stát
• Věra Olivová – za zásluhy o stát
• Filip Renč – za zásluhy o stát v oblasti umění
• Robert Sedláček – za zásluhy o stát v oblasti umění
• Josef Štemberka (in memoriam) – za zásluhy o stát
• Josef Toufar (in memoriam) – za zásluhy o stát
• Marie Vodičková – za zásluhy o stát
• Leticie Vránová-Dytrychová – za zásluhy o stát v oblasti hospodářské