Miřetice u Klášterce nad Ohří

V roce 1917 byla Karlem Simonem v Miřeticích spuštěna továrna na zpracování korku, která v letech 1920–1921 zaměstnávala přes 200 lidí, ale brzy poté se jejich počet snížil na čtyřicet. Výroba byla v roce 1938 rozšířena o izolační materiály. Podnik fungoval až do roku 1945, kdy byl na základě Benešových dekretů znárodněn a převeden pod národní správu. Po řadě administrativních změn vznikl v roce 1950 národní podnik Korek s více než 500 pracovníky a provozy v Klášterci, Modřicích, Nebušicích, Raškově a Teplicích.[7]

Větším miřetickým průmyslovým podnikem se stal zbrojní závod SUMAG (Sudetendeutsche Maschinen und Gerätebaugesellschaft – Sudetoněmecká společnost pro výrobu strojů a zařízení[8]) otevřený v roce 1939. Vyráběly se v něm letecké součástky pro Luftwaffe[9] a na jejich výrobě se podíleli dělníci ze zahraničí včetně zajatců ze Sovětského svazu.[8] V letech 1940–1942 byla v blízkosti železniční trati zřízena vojenská střelnice.[5] Během druhé světové války padlo do roku 1944 celkem 51 mužů z Klášterce a Miřetic. Samotných Miřetic se na konci války dotkly i vojenské akce, při kterých byly ve dnech 16. a 17. dubna střemhlavými bombardéry napadeny dva vlaky, zničen dům čp. 63 a letadla zaútočila také na tovární budovy SUMAG. Při bombardování zemřelo celkem šest lidí.[10]

V padesátých letech se Miřetice staly součástí Klášterce nad Ohří. Ve stejné době byla postavena nová porcelánka. Původně zbrojní závod SUMAG byl po válce přejmenován na Klášterecké strojírny, později na Strojírny Baťa a poté ještě na Továrna na obráběcí stroje (TOS). Ta byla v roce 1951 sloučena s původně černýšským[9] podnikem Fichtl a Sachs a převzala jeho výrobu kuličkových ložisek. Nový národní podnik byl 1. ledna 1951 pojmenován Závody na kuličková ložiska Klášterec nad Ohří (ZKL) a starý provoz v Černýši byl ukončen v roce 1969.[8] Velké množství lidí nalezlo zaměstnání v blízkých hnědouhelných lomech a v prunéřovské nebo tušimické elektrárně. V roce 1999 se v miřetickém závodě firmy Cherry začaly vyrábět počítačové klávesnice a mikrospínače pro automobilový průmysl.[9]

Součástí Miřetic bývala malá osada zvaná Mariánské údolí německy Marienthal). Nacházela se na levém břehu Ohře v jihovýchodním cípu katastrálního území Miřetice u Klášterce nad Ohří.[16] Nikdy však netvořila samostatný správní celek. Na počátku dvacátého století v Krásném údolí stálo pět domů a žilo přes padesát obyvatel. V roce 1864 byl na místě osady postaven jez s náhonem, který přiváděl vodu k nově zřízené pile, ale hned dalšího roku jez zničil a pilu poškodil odcházející led. Škody byly opraveny až o čtyři roky později. Roku 1875 provoz koupili Ludwig Siegel a Josef Lorenz, kteří pilu přestěhovali na druhý břeh náhonu a postavili u ní nový mlýn na obilí. O rok později způsobilo nakupení ledu povodeň, která zaplavila domy až do úrovně prvního patra, poškodila je a zničila nový jez. Majitelé proto Mariánské údolí prodali Gustavu Vogtovi z Lipska a v roce 1881 jej koupil Florián Neumann. Ten obnovil pilu i s mlýnem a v roce 1884 zřídil přívoz přes řeku.[5]

V roce 1888 část budov vyhořela, ale Florián Neumann je nechal brzy obnovit. O dva roky později strhla další povodeň, tentokrát způsobená silným deštěm v Karlových Varech, pilu, ale majitel ji znovu obnovil a dokonce zvětšil. V letech 1892–1893 byl postaven nový jez. Osadu v roce 1902 převzal Floriánům syn Julius Neumann, který nechal rozšířit jez, díky němuž povodeň z roku 1909 nezpůsobila žádné škody, přestože bylo Mariánské údolí znovu zaplaveno. Osada existovala až do druhé světové války, po níž vysídlením Němců zanikla.[17]

• Obce chomutovského okresu. Příprava vydání Zdena Binterová. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Miřetice u Klášterce nad Ohří, s. 116–117.
• VACHATA, Zdeněk. Klášterec nad Ohří. Přehled dějin města a okolí. Klášterec nad Ohří: Městský úřad v Klášterci nad Ohří, 1997. 262 s. ISBN 80-254-0649-0.

• Římskokatolická farnost Klášterec nad Ohří

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Miřetice u Klášterce nad Ohří na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Mířetice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Katastrální mapa katastru Miřetice u Klášterce nad Ohří na webu ČÚZK