Fictumové
Fictumové (též Vitzthumové) byli šlechtický rod původem z Durynska. Jméno odvozovali od latinského vicedomus, neboť zastávali úřady dvorních maršálků ve službách u saských knížat.[1]
Fictumové | |
---|---|
Erb Fictumů | |
Země | Durynsko, České království |
Rok založení | 15. století |
Historie
V polovině 15. století se Fictumové dostali na české území. Jako první přišel roku 1451 Opl z Fictumu, který prchal před nepřízní saského knížete Viléma, na kterého měl před usmířením knížete s jeho bratrem Fridrichem velký vliv. V Čechách vstoupil do služeb Jiřího z Poděbrad jako jeho rádce. Významnou úlohu hrál rod i za krále Vladislava Jagellonského, kdy byl Kryštof z Fictumu dvorským maršálkem.[2]
Roku 1453 Opl z Fictumu zakoupil hrad Nový Šumburk a odkázal ho svým čtyřem synům. K rodovému majetku však patřilo mnoho dalších panství, např. Radonice Pětipsy, Vintířov, Libouš, Egerberk, Perštejn, Klášterec nad Ohří nebo Měděnec a ke konci šestnáctého století i Teplice a Střekov. Jména bratrů Bernarda a Ditricha z Fictumu jsou spojena se založením františkánského kláštera v Kadani.[2]
Kryštof z Fictumu vlastnil v Krušných horách velký majetek a nechal postavit zámek v Klášterci nad Ohří. V předvečer stavovského povstání se stal jedním z jeho direktorů. Spolu s dalšími autory napsal druhou Apologii českých stavů odbojných, ve které zdůvodňovali nezadatelné právo stavů na volbu krále a odmítli Ferdinanda II. Za svou účast na povstání byl králem posmrtně odsouzen ke ztrátě cti a majetku, přestože se vzdal funkcí a roku 1620 zemřel.[1]
Markéta Razická z Fictumu se roku 1604 provdala za Thyga Thycosena Brahe (1581–1627), třetího (ale nejstaršího přeživšího) syna Tycha Braha, absolventa univerzity ve Wittenbergu a v Padově. Bydleli v Českých Zlatníkách.[3] Z jejich manželství se narodili dva potomci: syn Otte Thygesen (1618–1671) a dcera Christina Barbara.[4]
Erb
Erb české větve má černou ostrev nebo kmen ve zlatém poli, na kterém rostou tři plody, pravděpodobně jablka.[5]
Příbuzenstvo
Příbuzensky se spojili s Pluhy z Rabštejna, Lobkovici, Smiřickými, Štampachy a dalšími rody.[1]
Odkazy
Reference
- HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. Svazek 1. Praha: Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Fictumové, s. 48–49.
- VYHNIS, Václav. Fictumové. Památky, příroda, život. 1985, roč. 17, čís. 3, s. 90–92.
- DVORSKÝ, František. Nové zprávy o Tychonovi de Brahe a jeho rodině. Časopis Českého musea. 1883, roč. 57, s. 60–77.
- Thyge Thycosen Brahe [online]. Geni.com [cit. 2021-02-03]. Dostupné online.
- Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Barevná příloha s erby šlechtických rodů.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Fictumové na Wikimedia Commons